Užívej si, co to jde

Ani sám Woody Allen by nezahrál tuhle roli jako Larry David, který si doufám tímhle vyšlapal cestičku k nějaké té lepší kariéře, protože bych ho v téhle poloze ještě rád viděl. Woody by to zahrál klasicky ňoumovsky. _ Než si Boris tu mladou retardku vezme, je to naprosto luxusní podívaná. Padne skutečně velká porce hlášek a geniálních momentů. Ale potom se to stává předvídatelností samou na přehlídce marnosti a klišé. Za posledni leta nejlepsi Woodyho komedie a Evan Rachel Wood zraje před kamerou jako víno. (10.11.2009)

Myslím, že tento film stojí a padá na Larry Davidovi, který je možná tím nejlepším ztvárněním Woodyho v době, když se samotnému Woodymu nechce před kameru. Whatever Works se někomu může zdát jako moc kousavé či agresivní dílo, jak zde někteří píší, ale neviděl bych to tak černě. Zkrátka a dobře, jak nám tak Woody stárne, tak si uvědomuje, že všechno to, na čem lpíme, vlastně neznamená nic, hlavní je, abychom byli šťastní a to jakýmkoliv způsobem. Něco na tom možná bude… Každopádně ještě jednou pochvala Davidovi a já si jdu hledat nějaké další filmy s Evan Rachel Wood. ;-) 80 %. (21.01.2013)

Woody, whatever doesn't work. Certainly not THIS! --- Teda pokud si nezamýšlel stvořit nejotravnější postavu v historii filmu. Protože jestli náhodou jo, pak by to i možná fungovalo. Vážně, už nikdy se nepodívám na film s timhle Larrym Davidem. Oh! A to jsem se dole dokonce dočetl, že mělo jít o "tradičně příjemný Allenův počin". --- Víme, že se Allen vyrovnává se stářím. Po svém. A tu "pařížskou" cestu jsem miloval. Tohle je ale jen ubohej pokus senilního staříka bejt aktuální. Ten Taliban, rasismus, biopotraviny, gayové - narážky doslova jak z jiného světa. Stupidní, křečovitý, infantilní ... věru šílená směska. Navrch špatně vedený dialogy (jako by se po gagu čekalo na sitcom-smích), neuvěřitelný zamilování, neuvěřitelná hloupost i proměna Melody, to Borisovo urážení úplně cizích lidí, jen tak z voleje, to byla taky šílenost, atd. atd. --- Zaplaťpánbůh, že se Evan Rachel celou dobu oblíkala tak necudně (ty tepláčky!!) a s radostí za sebe nechávala mluvit svou dokonalou postavu (teda ne že by jinak nehrála, pro mě pořád o parník nejlepší výkon) - s ní to aspoň celkem odsejpalo. --- Nejít o Allena a nebýt toho celkem fajn hrdličkování dvou mlaďasů (zhruba 15 minut z celý stopáže), Whatever Works si jde neomylně pro odpad. (05.09.2012)

Woody Allen je stejně týpek. Podle mě ušil roli ne pro Larry Davida, ale pro sebe. Je to vše sestaveno geniálním způsobem mrzutého génia. Já jsem se bavila po celou dobu snímku. Je to sice trošku předvídatelné, ale to k romantickým filmům patří. Rozhodně to není tuctové ani ohrané. Vynikající atmosféra! Rozhodně nenudí. (12.10.2012)

Má-li někdo pocit, že točit "kopie" či obměny na allenovský způsob je snadné, měl by být vyveden z omylu. Tradiční protagonistovu úlohu v tomto filmu přebírá Larry David, zjevem i projevem připomínající režisérovo neurotizující herectví. Jeho projev ve srovnání s Allenovým není podle mého názoru agresívnější, ale dospělejší (méně chlapecký, více výbušný, o poznání samolibější; je otázkou, nakolik se na tomto pojetí podílí Allenovo režijní vedení); jako kdyby odrážel naši dobu hodnotového rozvratu, který zahrnuje i rezignaci na slušnost. Pod touto vystupňovanou žlučovitostí se skrývá až dětsky bezradná zranitelnost, ale také věcnost a náhle znovu objevená zodpovědná dospělost muže z dolního patra střední třídy. Překvapivě dobrý a Davidovy kreace výborně rozvíjející je výkon mladičké Evy Woodové. Osobitá a výrazná láska - skutečný hluboký cit - , který se mezi oběma rozvíjí, mohl vést - ale nevedl - k velkému a působivému dílu. (Viz Davidův vstup popisující překvapivě věcně jeho pocity po ročním atypickém manželství) Okamžikem vstupů Melodyiných rodičl se dílo allenovsky zalamuje do charakteristického idylizujícího konce, který není špatný ani nepřirozený, na druhé straně však přece jen méně překvapivou allenovskou tematiku odsouvá potenciál hluboké mezigenerační lásky, tj. tóny, které nalézáme např. v MADISONSKÝCH MOSTECH nebo v také komediálně laděných filmech Alana Aldy. Od Woodyho Allena bychom měli a mohli očekávat víc než mnohokrát použitou a stále, byť nápaditě masku zraněného, ne zcela dospělého jedince, který se před vnějším světem opakovaně zachraňuje vědomým pádem do neurotické dětinské sebestřednosti. (19.02.2012)