Užívej si, co to jde

Prvně bych rád poděkoval Larelay za titulky, bez kterých bych to určitě nedal :-) a za druhé, už jsem na to přišel! K tomu, abych našel štěstí, musím vyskočit z okna. Proč mě to jen nenapadlo dřív? :-) Ikdyž se zde více mluví než jedná, právě ta mluva, která je mimochodem velmi inteligentní a né, že bych já byl nějak inteligentní, ta mluva, všechny ty slova dávají určitý smysl a jsou pravdivá. Jo, jo, užívej si, co to jde... :-) 70% (16.11.2009)

Myslím, že tento film stojí a padá na Larry Davidovi, který je možná tím nejlepším ztvárněním Woodyho v době, když se samotnému Woodymu nechce před kameru. Whatever Works se někomu může zdát jako moc kousavé či agresivní dílo, jak zde někteří píší, ale neviděl bych to tak černě. Zkrátka a dobře, jak nám tak Woody stárne, tak si uvědomuje, že všechno to, na čem lpíme, vlastně neznamená nic, hlavní je, abychom byli šťastní a to jakýmkoliv způsobem. Něco na tom možná bude… Každopádně ještě jednou pochvala Davidovi a já si jdu hledat nějaké další filmy s Evan Rachel Wood. ;-) 80 %. (21.01.2013)

Další z Woodyho „jen abych něco natočil“ počinů je po krátkém výletu po Evropě návratem do milovaného New Yorku. New Yorku, který postavám tentokrát pomáhá najít tu správnou životní cestu. Film vyznívá jako óda na liberální velkoměsto. Jenom si nejsem jistý jestli úmyslně, nebo omylem a stejně tápu, týče-li se aktérů a jejich (ne)sympatičnosti. Vedle sebestředného, neurotického polo-psychopata sheldonovského typu tady máme akorát zaostalé venkovské vidláky a pár intelektuálně zdatnějších kamarádů, aby bylo s kým plkat o marxismu a židovství. O režisérovi je známo, že nemá rád venkov, ale netuším, kde se v něm vzala náhlá potřeba dát svou nelásku najevo natolik explicitně. Whatever Works i přes přilípnutý pozitivní závěr připomíná dílo zatrpklého dědka s potřebou vyjadřovat se ke všemu, co mu způsobuje žaludeční vředy. Vtipnost jeho kafrání je tentokrát příliš zřídkavá a forma podání příliš vyčpělá, aby dokázal zastřít, jaký problém mu činí udržet vlastní myšlenku a divákovu pozornost. Za pár dobrých vtipů velmi slabé tři hvězdičky. 60% Zajímavé komentáře: Renton, Subjektiv, genetique, F.man, claudel, Kaluž, knotie (21.01.2010)

Má-li někdo pocit, že točit "kopie" či obměny na allenovský způsob je snadné, měl by být vyveden z omylu. Tradiční protagonistovu úlohu v tomto filmu přebírá Larry David, zjevem i projevem připomínající režisérovo neurotizující herectví. Jeho projev ve srovnání s Allenovým není podle mého názoru agresívnější, ale dospělejší (méně chlapecký, více výbušný, o poznání samolibější; je otázkou, nakolik se na tomto pojetí podílí Allenovo režijní vedení); jako kdyby odrážel naši dobu hodnotového rozvratu, který zahrnuje i rezignaci na slušnost. Pod touto vystupňovanou žlučovitostí se skrývá až dětsky bezradná zranitelnost, ale také věcnost a náhle znovu objevená zodpovědná dospělost muže z dolního patra střední třídy. Překvapivě dobrý a Davidovy kreace výborně rozvíjející je výkon mladičké Evy Woodové. Osobitá a výrazná láska - skutečný hluboký cit - , který se mezi oběma rozvíjí, mohl vést - ale nevedl - k velkému a působivému dílu. (Viz Davidův vstup popisující překvapivě věcně jeho pocity po ročním atypickém manželství) Okamžikem vstupů Melodyiných rodičl se dílo allenovsky zalamuje do charakteristického idylizujícího konce, který není špatný ani nepřirozený, na druhé straně však přece jen méně překvapivou allenovskou tematiku odsouvá potenciál hluboké mezigenerační lásky, tj. tóny, které nalézáme např. v MADISONSKÝCH MOSTECH nebo v také komediálně laděných filmech Alana Aldy. Od Woodyho Allena bychom měli a mohli očekávat víc než mnohokrát použitou a stále, byť nápaditě masku zraněného, ne zcela dospělého jedince, který se před vnějším světem opakovaně zachraňuje vědomým pádem do neurotické dětinské sebestřednosti. (19.02.2012)

W.Allen svoj divácky fanklub každoročne zásobuje novinkou a pri Whatever Works sa scenáristicky vrátil o jeden či dva levely späť. Z nového Woodyho mám skôr rozpačitý dojem....dostala sa mi správna allenovská dávka humoru, hlášky ma bavili, herci tiež, najviac Henry Cavill. Až na kombináciu lolitkovskej postavy a starého ufrflaného mrzouta, kde to u mňa jednoducho prestalo fungovať a scenáristicky ani ďalej nefungovalo...hláška za hláškou fajn, no komplexne nič moc, žiadne špeci emócie, skôr woodyho priemer. (07.12.2009)