Kasaři

Detektivní žánr se na konci padesátých let ocitl ve vzácné shodě se svými tvůrci. Ve výborně pointovaném příběhu, jehož kriminální podtón je skorem vedlejší, se ke slovu hlásí propracovaná psychologie postav, tehdy vlastně znovuobjevovaná, a také cosi jako svědomí člověka. Pešek, Pivec, Hrušínský, Kemr, Fiala, Kohout & spol. hrají s osvobozující lehkostí, nadhledem i jemným, decentním humorem a už pouhý fakt, že příslušníci neoblíbené Veřejné bezpečnosti jsou sympatičtí, je malý zázrak. Příjemný film, k němuž má smysl se opakovaně vracet. Rozhodně je proč. (10.03.2012)

Příjemná oddychovka na odpoledne. Ladislav Pešek coby bývalý kasař je přizván na otevření úředního trezoru, aby pracující lid něměl problémy. Jenže problém se objeví během 14 dní, kdy je ve vedlejší kanceláři nalezen vyloupený trezor. Stejný trezor, stejná práce, jen pachatel je jiný, ale to ještě veřejná bezpečnost v čele s Rudolfem Hrušínským neví. 55% (27.12.2012)

Kriminální komedie, která víc než cokoli jiného připomíná spíš rozhlasovou hru. Celý film je tak neskutečně přetmavený, podexponovaný, že bývají zpravidla vidět jenom bílý límečky ve tmě. A když už se kameraman hodně rozdivočil, bylo občas někomu i vidět do obličeje. Momenty, kdy je naprosto kompletní blackout a nebohý divák pouze dedukuje, co by se asi tak mohlo dít, nejsou výjimkou. Takže říkejme tomu spíš: "odvoď si svou detektivku"... Zajímavý koncept. (06.09.2014)

Československé krimi, jež se zabývá pátráním po muži, jenž vykradl pokladnu podniku Sitex. Hlavní podezřelý je bývalý kasař Procházka/Fiala, jenž se však od jisté doby živí poctivě. Proto se L. Pešek v roli Fialy rozhodne obejít své bývalé kolegy kasaře a zjistit, který z nich mohl krádež vykonat. V tomto zajímavém díle se objevila vskutku elitní jména československého herectví, neboť jen v malých rolích Fialových kumpánů své umění předvedli E. Fiala, výřečný E. Kohout a vždy nepřehlédnutelný F. Kreuzmann. Národní poklad R. Hrušínský, v roli usměvavého kapitána Šmoka vyšetřujícího tento případ, pojal svou postavu velmi švejkovsky a dobrosrdečně, nakonec však pachatele nekompromisně a uvážlivě odhalil. Vyšetřování sekundoval J. Pivec (poručík Rybák), jenž neodmyslitelně též náleží k velkým hereckým postavám. Komickou roli potrhlého podnikového účetního s chutí ztvárnil J. Kemr obarvený na blond a svým energickým vystupováním snímek oživil, kromě něho se v rolích podnikového ředitele a dalšího účetního ukázali M. Růžek a J. Beyvl. Přestože příběh samotný má dobré nečekané zakončení a tolik slavných jmen v jednom snímku se nevidí často, hodnotím dílo pouze průměrně. Na konci 50.let vytvořil podprůměrný režisér P. Blumenfeld pro mě zatím své nejlepší dílo. (18.11.2014)

Kriminálky nejsou úplně můj šálek kávy. Přesto jsem byl příjemně potěšen tímto pro mě neznámým filmem. Sice v první polovině herci spíše jen strnule koukali a odříkavali text, ale zápletka mě vtáhla do děje, takže jsem až do konce s napětím očekával, jak vyšetřování dopadne. V mnoha rolích se objevují výborní herci, kteří ale neměli moc prostoru (či chuti) předvést něco ze svého umění. Jen postava kapitána (Rudolf Hrušínský) mě zaujala především tím, že téměř neustále buď jedla, nebo pila kávu. Závěr filmu a rozuzlení případu mě velice potěšilo, i když tedy indicie vedoucí k dopadení pachatele bych rozhodně dohromady neposkládal a divil jsem se, že vůbec někdo ano. Trochu mi přišlo, že tvůrci filmu nostalgicky vzpomínají na dobu předválečnou, ať již obsazením postav či některými replikami. (27.12.2012)