• Hellboy
    ***

    První polovina je do značné míry ovlivněná dobovou ideologií, což se dá skousnout jen kvůli autentickému zachycení života na horách. Druhá polovina týkajícího se samotného závodu je podstatně zajímavější a lepší, ačkoliv i zde je ideologie přítomná ("Němci nesmí vyhrát"), jenže to není ani tak tím, že by byla nějak mistrně natočená, ale čistě díky neuvěřitelnému příběhu, který jako mnoho dalších hrdinských/zbytečných/záhadných/předčasných úmrtí lidi vždy tak fascinuje. Když tady lidé píšou, že snímek zachycuje krásnou sílu přátelství a podobně, tak do filmu jen projektují své vlastní vědomosti o reálné události. Nijak zvlášť to akcentováno není. Vrbata Hančovi pomůže ne proto, že by k tomu ten film směřoval, ale protože mu to tak předepsal scenárista. Synové hor je film průměrně napsaný a zrežírovaný, prodchnutý atmosférou doby vzniku, přesto z něj však (hlavně v druhé polovině) nepříjemně zamrazí. (pun absolutely intended). A Josef Bek je herecké poleno, jeho projev, to jsou šílené deklamace.(19.6.2013)

  • dr.fish
    *****

    Kdybych předem neznal tragický konec tohoto příběhu, byl bych určitě do posledního momentu fakt přibitý do křesla. Film je natočen jako krkonošská obrozenecká idylka, která poznenáhlu přejde do sportovně meteorologického dramatu, kde nejlepším hercem je počasí, dokonalá kulisa. Ta vichřice člověka vtáhne, až mu začne být zima. Silný příběh velkého kamarádství až za hrob. Bez větších příkras. 85%(10.12.2014)

  • sportovec
    ****

    Střídmá filmová řeč přibližuje skutečné životní osudy dvou skromných severočeských tkalců z Podkrkonoší a s nimi kus děje z tohoto českého regionu na někdejším německo-českém vnitřním jazykovém rozhraní. Vzpomínky dnes již mrtvých někdejších českých hraničářů, že mezi prostými lidmi byly národnostní problémy vždy ztlumeny, že více je spojovala blízkost práce, nouze, společně sdílených skromných životních existencí, než dělil rozdíl jazyka, jsou tu převedeny do dvou typických osudů vyjadřujících za jiné obsah těcho zdánlivě banálních slov a vět. Bohatý společenský i kulturní a posléze také tělocvičný život, jímž tito skromní, hrdí lidé, naši předci plně a šťastně žili, je tu představen ve svých skutečných konturách. I to byl český národ, i tak vypadalo skutečné vlastenecké - ne šovinistické - češství. Jsou to naše kořeny, jimž jsme tolik dlužni. Je to úcta, kterou si odpíráme a již se sebeochuzejeme. Je to poklad, jehož hodnota uplývajícími desetiletími, která se pomalu začínají proměňovat v staletí, stoupá a neustále se zhodnocuje. Krkonošské stráně zásluhou lidí, jakými byli Hanč i Vrbata, venkovští učitelé, jejich ženy, rodiny, i těch, kteří dokázali jejich osudy zživotnit na stránkách knih i ve svitcích filmových pásů, zůstávají osobitým, výrazným českým regionem. Krajinou s nezaměnitelným osudem. Výzvou i snem. Českým údělem.(21.12.2008)

  • Willy Kufalt
    ****

    (2x) Navzdory uplynutí přes 100 let i mírně archaického podtónu ve filmu zůstávají Synové hor silným příběhem nejen o sportovní tragedii, ale především o síle přátelství. Na tehdejší poměry v 50.letech až zázrak, že vznikl takovýhle film zobrazující rekonstrukci skutečných událostí včetně ponechání skutečných jmen hlavních hrdinů, několikrát oceněného lyžaře Bohumila Hanče a jeho přítele V.Vrbaty. Nejde o holé fakty a jména, ale o uvěřitelné postavy, které nám ve snímku ožívají, jsou součástí doby, bídy, života a horské přírody v Krkonoších, prožívají své radosti a starosti, mají své známé, přátelé i vlastní zájmy a cíle. Až pak se vinou přírody mění dosud idylický příběh v osudný boj se životem a smrtí v krutých podmínkách... Film hodně mrazí, ale nese v sobě i myšlenku. Čest filmařům, zúčastněním hercům i památce pánům Hančovi a Vrbatovi. 85% (deníček - Z československého filmu 50.let: Dramatické příběhy ze současnosti a moderných dějin)(10.2.2018)

  • Brejlil
    ***

    Vždy v zimě nás nějaká televize oblaží příběhem dvou nejslavnějších umrzlých v českých dějinách. Pánové Hanč a Vrbata se zachovali jako mnoho jiných před nimi i po nich a hrdinně zahynuli v krkonošském bílém pekle. Právě scény ve sněhové vánici mě nepřestávají bavit. Ostatek je jen ilustrace krkonošské idyly s nádechem sociální kritiky.(30.11.2007)

  • - Natáčelo se v Horní Rokytnici, kde stála Hančova (Josef Bek) chalupa. Dále se filmovalo ve Skiareálu Bosíno, ve škole  v Rokytnici nad Jizerou, na Labské boudě ve Špindlerůvě Mlýně, na Vosecké boudě v Harrachově  a v Polsku v městečku Piechowice. V závěru filmu pak můžeme vidět Hančův pomník, který se nachází v Krkonoších. (Cucina_Rc)

  • - Ve skutečnosti v roce 1912 byl VII. a v roce 1913 už VIII. ročník mezinárodního závodu na 50 km v Krkonoších. Ve filmu je ale na startu a cílu uváděn na začátku filmu VI. ročník 1912 a pak ten další tragický v 1913 jako VII. ročník. (hermiona)

  • - Zachránce, který našel vysíleného Hanče (Josef Bek), a účastník tragického závodu Emerich Rath si ve filmu zahrál epizodní roli starého lesníka. (Zdroj: ČSFD.cz)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace