Režie:
Erik PoppeScénář:
Harald Rosenløw EegKamera:
John Christian RosenlundHudba:
Johan SöderqvistHrají:
Pål Sverre Hagen, Trine Dyrholm, Ellen Dorrit Petersen, Fredrik Grøndahl, Trond Espen Seim, Angelou Garcia, Henriette Garcia, Terje Strømdahl (více)Obsahy(3)
Trest uložený soudem končí, ale tíha viny i nemožnost odpuštění zůstávají. Velkými mezinárodními festivaly neprávem přehlédnutý snímek norského režiséra Erika Poppeho předkládá mnohovrstevnatou úvahu o tíze viny a o tom, jak je nelehké odpustit. Mladík Thomas byl čerstvě propuštěný z vězení, kde si odseděl trest za zabití malého chlapce, a dostal místo varhaníka v kostele. Svou minulost cíleně tají a jeho talent i energie, kterou dává do každé skladby, si získávají srdce lidí z jeho okolí. Thomas se postupně začíná sbližovat s farářkou Annou a jejím chlapcem. Jednoho dne ho náhodou v kostele pozná Agnes, matka hocha, kterého zabil. Vypjaté psychologické drama staví na pečlivě profilovaných osobnostech hlavních i vedlejších postav a také na důmyslně rozloženém vyprávění. To skládá obraz popsané situace ze dvou odlišných perspektiv: nejprve divák vidí dění jakoby očima Thomase a pak se v zásadě totožné události ukáží z pohledu Agnes. Díky tomu publikum nejprve vidí pachatele sužovaného tíhou viny, ale také doufajícího v nový život, a posléze dostane pocítit vnitřní strach i ztrátu jistot matky, která přišla o dítě, a nedostalo se jí odpovědi na prostou otázku: Proč? (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (71)
Tom chce začít novej život. Po předchozím nezdaru (jestli se to tak dá nazvat) chce zase žít jako řádný občan. Ale jak i skandinávských filmů bývá zvykem, nic nepůjde tak snadno. I když zpočátku vypadá vše nové a krásné a příslib lepšího života s čistým štítem je opravdu lákavej, DeUsylinge nás brzy vyvede z omylu a zase usadí na zem. Nic nemůže být v životě jednoduché. A o tom je tenhle vyjímečný film. Inu za vše se nějakým způsobem platí. ()
Seveřani prostě vědí, jak vás u snímku totálně vydepkařit. Flashbacky dodávají na neuvěřitelné autentičnosti a pomáhají ději tak, že jsem dlouho přemýšlela, zda jsem někdy viděla tak dobré jejich samotné použití. Až jsem se děsila každého dalšího a jen se modlila, abych už raději víc nevěděla. A celému snímku vévodí "smíření", ať už v jakékoli podobě. A právě ono samo bohatě stačí k tomu, aby si pohrálo s naším vlastním aneb rozhřešení hledej sám u sebe. ()
Psychologické drama o vyrovnávání se s tíživou vinou. To, co by mohlo být jen pubertálním úletem, se hříčkou náhody stane tragédií. Existují různé viny, odpovědnost za smrt dítěte patří k těm největším. Hlavní postava příběhu se po letech strávených ve vězení vrací na svobodu s přesvědčením, že si svůj čin víc než dostatečně odpykala a je nejvyšší čas záležitost vytěsnit z paměti a dohnat, co se dá. Jenže je tu ještě matka, pro kterou je rána stále živá a chce po viníkovi omluvu a plné doznání. To ale pro provinilce znamená nutnost plně si přiznat vinu - a to je těžší, než trávit čas ve výkonu trestu. Film je natočený v duchu Dogma 95, s jehož estetikou mám často problémy, v případě Rozbouřených vod se mi ale Erik Poppe trefil do nálady, určitě i díky síle námětu. Cesta ke smíření tady není laciná ani jednoduchá. Celkový dojem: 90 %. ()
Erik Poppe, můj další objev severské kinematografie a velmi milé překvapení. Někdy stačí malá chvilka nepozornosti, která nakonec vede k velké tragédii. A my můžeme sledovat jak jednu událost ze dvou úhlů pohledu prožívají po propuštění Thomase z vězení oba hlavní protagonisté. Jak viníka Jana Thomase, zatíženého stále špatným svědomím, který by tak rád chtěl začítl znovu žít normálně a Agnes matkou oběti. Erikovi se povedlo zkloubit oba pohledy velmi dobře a nenásilnou formou, doplněnou Janovou hrou na varhany, která nejen, že byla nádherná, ale celému dramatu přidala na tragičnosti. Film o bolesti, vině, odpuštění, svědomí a snad i svým způsobem o vnitřním vyrovnání se s takovou tragedií. Končím slovy, která zazněla ve filmu :"Život nevychází vždy podle tvých představ." ()
Pål Sverre Hagen a Trine Dyrholmová to rozehráli strhujícím způsobem a film si rozdělili napůl.. Mladý muž vychází z vězení a snaží se začít znovu, nastoupí na místo varhaníka v kostele, jehož představený mu dá druhou šanci.. Jakmile se na scéně objeví matka oběti, film nabírá otáčky a atmosféra nepříjemně houstne před očima.. Cesta ke smíření je dlouhá a bolestná.. Hutné psychologické drama o ztrátě největší a s hudbou krásnou tak, že se tají dech.. ()
Reklama