Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Prosinec 1945, ženský benediktinský klášter v Polsku. Jedna z řeholnic hledá pomoc u lékařů z francouzské mise Červeného kříže. Mladá stážistka Mathilde Beaulieu se rozhodne porušit pravidla a začne benediktinky pravidelně navštěvovat. Záhy zjistí, že mnoho sester je po opakovaném znásilnění ruskými vojáky těhotných, jiné mají příznaky pohlavních chorob. Konvent je tak postaven do těžké situace: má přijmout odpovědnost mateřství nebo opustit děti zrozené z hříchu? (Film Europe)

(více)

Videa (3)

Trailer 3

Recenze (80)

Vyhy 

všechny recenze uživatele

Bál jsem se, že bude příběh zaměřen čistě jen na pomoc Mathildy, ale dostal jsem plnohodnotný, mrazivý a drsný zážitek. Film zvedá skutečnost, že takto to nějak mohlo být. Také se zvyšuje úroveň filmu skvělými hereckými výkony. Dal bych i čtvrtou hvězdu, kdyby nebylo konce, který mě sice potěšil, ale nejsem si úplně jist, zda by to takto dopadlo ve skutečnosti - ale možná ano, což by bylo moc fajn, žel svět je krutý... ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Jak píše misterz, tak je to známý fakt, co dělali Rusové při našem osvobozování a to nemluvím o tom, jak jsem slyšela z úst ne jednoho svědka, kteří již nežijí, jejich chamtivost po všem, co se jen trochu třpytilo. Po zlatě, kde strhávali řetízky z krků žen při jejich znásilňování. A pak žiji ve městě, kde pobývali v jednom klášteře jeden čas mniši s jeptiškami a kde se po xxx letech při vykopávkách našlo na jednom místě, hluboko v zemi velké množství malých, dětských kostřiček. Nemám k tomu, co jsem viděla co dodat. A mohla bych pokračovat s dokumenty z dob válečných, co dokázaly tzv. jeptišky s malými dětmi, ale rozhodně to nebylo to, co jsem viděla na konci tohoto filmu. Je mi z toho nanic. Ne, nebyly všechny stejné, ale i tak je to velký vykřičník do světa, který se umně tají ! ()

Reklama

Oktavianus 

všechny recenze uživatele

Kam stoupne sovětský (a ruský) voják, tráva neroste. Dokonce čtyřicet let. Však to známe. Žádný osvobození, jen prostě ve východní Evropě vystřídali Němce, to je celé. A Poláci to taky dobře vědí. Jestli na mě z filmu sedl nějaký dojem, byl to především zmar a beznaděj. Lokace zimního Polska působí neskutečně nehostinně, atmosféra je studená a na všech je vidět, že se ve svých rolích nacházejí proti své vůli. Snaha hlavní hrdinky i přes strach vůči všudypřítomným sovětům místy připomíná sisyfovský zápas. Lou de Laâgeová je navíc skvělá. Situace na hraně i chvíle nudy a stereotypu ve stále stejných večerech na francouzské základně, které zpestřuje jen trocha alkoholu a nezávazný vztah s postarším doktorem, s nímž se stýká ani ne tak kvůli citům, jako spíš aby zahnala strašnou samotu a prázdnotu, kterou všichni cítí, zahrála skvěle a maximálně uvěřitelně. Nicméně... trochu jsem se nudil. Bohužel. Snad za to mohla velká citová odtažitost chladného příběhu, snad motiv osudovosti a vědomí povinností, které jde proti realitě a mě jako katolíka trochu štve, žese matka představená zachovala tak, jak se zachovala, protože by ostatními sestrami musela být suspendována. Na druhou stranu, v situaci tak vypjaté, těsně po válce, která v některých ohledech ještě neskončila, kdo ví, jak tomu ve skutečnosti bylo. ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Že Ivan příliš nerozlišoval mezi osvobozovaným a dobývaným územím, to se dávno ví, ale nemyslím si, že Agnus Dei je primárně o tom. Já tenhle příběh vnímám jako střet toho, čím by mělo být křesťanství s tím, co by křesťanstvím rozhodně být nemělo. Okolnosti, které k této konfrontaci vedou, beru spíš jenom jako hodně zdařilou, ale pořád jenom kulisu. Atmosféra na jedničku, herecky filmu vládne castingová pecka v podobě dua Agata Buzek-Lou de Laâge a tak jediná výtka míří ke stopáži. O dvacet minut méně a hodnotil bych asi maximálně. 85% ()

verbal 

všechny recenze uživatele

Ačkoliv takové prcání jeptišek musí být pěkný opruz, asi něco jako těch sedmdesát nemotorných panen, kvůli nimž se muslimáčtí milovníci tak rádi rozprskávaj na veřejných prostranstvích, „hrdinní osvoboditelé“ naložení v samohonce suchými benediktýnskými betmeny s bobry po pupek rozhodně nepohrdnou a s gustem vykropí klauzuru celému Godhemu. Půlka dormitáře pak poskvrněně počne pravoslavné Ježíše a abatyše má syfla. Docela škoda, že film začíná až po tom slavném prznění, kdy už maj holky alergii na svíčky a na kolech zpátky sedla, mohla to být pětková záležitost. Takto jde jen o vcelku solidně atmosférické, místy hypnotické (zív) rozpaky vypláchlých nevěstek Kristových, co tomu řekne Fousatej strejc, až jim jednoho dne při vstupu do stratosféry udělá svatý Petr prohlídku tělesných dutin a zjistí, že jim bez odporu narve dva nenechavé prsty až k děložnímu čípku. ()

Galerie (38)

Zajímavosti (2)

  • Název filmu Agnus dei je latinsky, znamená „Beránek Boží“. Toto přirovnání pochází z Janova evangelia, podle něhož Jan Křtitel po setkání s Ježíšem pravil: „Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa (sator)
  • Scénář filmu je inspirován mj. životopisem francouzské lékařky Madeleine Pauliacové, která od dubna 1945 působila na „osvobozovaném" území. (Zdroj: Kino na hranici)

Související novinky

Kino na hranici/na Granicy 2016

Kino na hranici/na Granicy 2016

09.04.2016

Těšínská mezinárodní filmová přehlídka Kino na hranici, která se každoročně koná na přelomu dubna a května v Českém Těšíně a polském Těšíně, je zdrojem podnětů ve filmové komunitě zemí Visegrádské… (více)

Reklama

Reklama