Obraz Doriana Graye

Silné téma zhruba v mírně nadprůměrném zpracování. Není to poprvé ani naposledy, co se tahle látka dočkala své filmové podoby. Obraz Doriana Graye bude věčný, stejně jako lidská touha, pro kterou lze obětovat vše. Mně se film docela líbil v mnoha úsecích, kdy Josh Duhamel dával do své role všechnu tu slizkou nechutnost a současně vzbuzoval provokativní zájem. A rozhodně nebyl zavrženíhodný, jak by si asi zasluhoval. Zajímavé téma, ale zkusím ještě i jiné verze, které možná budou disponovat důslednějším zpracováním. 60% (10.12.2011)

Mívám ve zvyku u filmu charakterizovat pět jakoby jednotlivých linií. Herecké výkony, hudbu, příběh, psaný scénář a charakteristika samotné hlavní postavy. Někdy se objeví i šestá linie a to sice, když jsem četla knižní předlohu. Stává se, že se charakteristika dvou linií shoduje, pak je hodnocení a vyjádřit celkový dojem o něco snazší. U Obrazu Doriana Graye to bylo velmi snadné. Už samotná hlavní postava mi vnukla myšlenku, psát si kusé poznámky k jejímu charakteru. Tyto poznámky se ovšem (bohužel) ztotožnují ke všem pěti liniím. Tohle jsou ony - povrchní, nesourodý, nesympatický, předvídatelný, chatrný, starý, jednotvárný, přehnaný .. K filmu jako celku bych dodala jen dvě další poznámky - nesmyslně kapitolované a vložené citáty byly naprosto nehodící se k "malosti" celého díla Davida Rosenbauma. Veliká škoda mého času. (25.01.2011)

Oscar Wilde by si zasloužil propracovanější a zasvěcenější filmovou adaptaci. Je chvályhodné, že si Dave Rosenbaum vybral ke své režijní prvotině provokativní hédonizmus Obrazu Doriana Graye. Wildeovo literární dílo má mnoho duši jitřících a zajímavých zákoutí, ale Rosenbaumovo pojetí je mizerné a povrchní. Nedokáže si vychutnat psychologické dopady, rozmělnil charaktery a vše se pokouší zachránit pronikavě světáckými výroky a knižními monology. Bez prožitku a nezúčastněně zobrazuje psaný text. Rosenbaum chtěl zachytit podmanivost hédonizmu a přitom sám svým filmovým výtvorem náznaky vlastního hédonizmu vraždí. Zobrazované prostředí vyšší vrstvy může vyvolávat otázky, kde končí hédonizmus a kde již začíná dekadence, ale nic z toho se nekoná. Hlavní postavou hédonistické selanky je Dorian Gray (Josh Duhamel), bohatý sirotek aristokracie. S lehkomyslným potěšením přijímá cynický hédonizmus za své poslání a v rozmarech slastí ochutnává život ze všech stran. S touhou pokořit a zvítězit. Nejzajímavější knižní postavou je urozený Harry Wotton (Branden Waugh), leč zde je jeho hédonistický světonázor rozdroben a sžírán vlastním svědomím do nicotnosti zamýšlené působivosti. Hlavní ženskou postavou je Basil Ward (Rainer Judd), idealistická mladá žena v pohledu na život a souznění duší. Tím se ztratila homosexuální nejednoznačnost a zbyla jen obyčejná chlípnost. Z dalších rolí: naivně důvěřivá, mladá a pohledná operní pěvkyně Sibyl Vane (Darby Stanchfield), Sibylin bratr a mstitel James Vane (Brian Durkin), či svobodomyslná Harryho manželka Laura Wotton (Julie Amos). Wilde a jeho pohled na život uspokojuje mou zvídavou duši, Rosenbaum mi svojí adaptací dává naději a víru ve vlastní schopnosti. Škoda času, když film se spíše podobá německým adaptacím uslintané romantiky ala Rosamunde Pilcher. Škoda. (08.12.2017)

Ježiši Kriste, jako moderní adaptace Wildova románu to chápu,trošku, na druhou stranu nechápu období ve kterém se tento příběh odehrává, protože po téhle stránce je to neorázný guláš prvního stupně. Film samotný je otřesný, to jak se tam maluje na skále je prostě děs, já jsem se tomu musel smát, to fakt jinak nešlo. On totiž příběh samotný dostal řádně zabrat, to se musí nechat. Popravdě, já vlastně nevím co si o tom mám myslet víc. Prostě je to děs, řekl bych, že takové zpracování si ta knížka určitě nezasloužila. (22.03.2009)

Urážka klasické předlohy Oscara Wildea. Oproti verzím z předešlých dekád to byla opravdu ubohost. Hlavní hrdina je prý pod negativním vlivem jeho "souputníka". Který ale jediný vidí život realisticky. Slogany a citáty mezi kapitolami, tak to byl vrchol. Vysoce filisofické slogany v tak diletantsky vyvedeném filmu. Velice špatný dabing, kde hlavní hrdina spíš působil jako klasický homosexuál, pravda - i svou vizáží. Na obraz se podíval maximálně dvakrát za film, takže v tomto směru nebylo možné rozpoznávat postupnou proměnu jeho duše. A kdo by chtěl namítnout, že to bylo dobře vidět ve filmu samotném, tak nevím, jak je možné tak uměle vykonstruovat moment morálního přerodu. Amatérismus, který mě uráží. Dvě hvězdy skutečně jen za název filmu. (23.04.2009)