Womb
Womb - Méh
Womb
Lono
Womb
Womb
Womb
Womb
Režie:
Benedek FliegaufScénář:
Benedek FliegaufKamera:
Péter SzatmáriHudba:
Max RichterHrají:
Eva Green, Matt Smith, Lesley Manville, Hannah Murray, Natalia Tena, Peter Wight, Tina Engel, Wunmi Mosaku, Ruby O. Fee, Gina Stiebitz, Ella Smith (více)Obsahy(1)
Eva Green se v roli mladé ženy Rebeccy vrací do dědečkova domu na chladném anglickém pobřeží, kde před mnoha lety prožila svou první, ještě dětskou lásku. Rebecca a Tommy, kterému zůstal rošťácký úsměv, naváží přesně tam, kde se v dětství jejich cesty rozešly. Renomovaný maďarský režisér Benedek Fliegauf však nevypráví klasický příběh o „l'amour fou", ale zamýšlí se nad podobou lásky v kontextu genetické reprodukce. Když Tommy zemře při autonehodě, rozhodne se Rebecca k umělému oplodnění za pomoci klonování lidské DNA a celý svůj život pak čelí důsledkům svého kontroverzního rozhodnutí.
Milostné drama v mezinárodní koprodukci připomene slavné Milence ze severního pólu Julia Medema. Příběh osudové a zakázané lásky však režisér Fliegauf zasadil do velmi blízké budoucnosti, která mu dovolila rafinovaně využít prvky science fiction. (ČSFD)
(více)Recenze (258)
Chcete-li, aby se alespoň každých pět minut něco dělo, Lůno vynechte. Máte-li ale rádi malickovskou pomalost a rozvleklost, Lůno je jasná volba. Silně pocitový film s vybranou kamerou i zvukem. Přesto by se téma klonování a jeho dopadu dalo rozebrat ještě výrazněji, tematicky neurazí. Navíc kdo viděl Další rok, jistě ho pobaví castingová volba rodičů Tommyho. ()
1185. hodnocený film: ()
Film byl smutný prakicky od začátku do konce, ale to hořké zklamání z toho, kam až celý příběh vyústil, to jsem dlouho nezažila. Eva Green je úžasná a Womb není výjimkou, nicméně zpracování tohoto tématu si dovedu představit i v zajímavější podobě a hlavně svižnější! ()
Lůno je úchvatný film. Všechno tady funguje na 100%. Jediné co mě mrzí, je asi 30 vteřin v závěru filmu, které filmu dodají úplně zbytečnou kontroverzi. Fliegauf nám předkládá velmi niterný příběh ženy, která vlastně neudělala nic špatného. Přesto rozhodnutí porodit klon svého mrtvého přítele, změní celý její svět. Je tohle incest? Po formální stránce je definovaný jako sexuální aktivita mezi blízkými příbuznými. Takže asi není. Jenže život není formální a ... . Neznám herečku, která toho dokáže mimikou "nakecat" tolik, jako Eva Green. Jeden její pohled a vy víte, co se v postavě Rebeccy děje. Vedle toho působí filmy, kde se neustále něco vysvětluje, jako dema pro retardované diváky. Umění obrazu a režie, spojené s prvotřídním herectvím... . Co víc by už divák mohl chtít? PS: neviděl jsem prvních 20 minut... a přesto nemám pocit, že jsem byl ochuzený o něco důležitého. Možná to naskočení způsobuje ten rozdíl mezi mým nadšením a rozpaky spousty jiných. ()
Je to tiché, znepokojujúce rozprávanie s precíznym vizuálom a takmer mýtickym izolovaným prostredím. 7/10 ()
Asi nepřijdu s nějakým chytrým komentářem, protože pocit, že to bylo to naprosto nejúchylnější, co jsem kdy viděla, přebíjí vše ostatní. Jen snad - trailer prozradí téměř vše, takže po jeho shlédnutí děj dost nudí. Navíc prostě nějak nedokážu přijít na chuť filmům, kde se téměř nemluví a Eva Green mě svým ,,čuměním,, a brečením a šeptáním dost lezla na nervy. Zápletka je samozřejmě dost zajímavá. ()
Toľko otázok vo mne film už dávno nezanechal. Toľko znepokojivých a nezodpovedateľných otázok, ktoré nie a nie opustiť moju hlavu. Príbeh si plynie pomaly a pokojne, no s blížiacim sa koncom sa vám viac a viac tají dych a vy neviete, čo si myslieť a čo cítiť. A to ani keď film skončí a vy iba ostanete ticho sedieť a uvažovať. ()
Když jsem se na film dívala, nepřišel mi nějak zvláštní nebo skvělý. Prostě dobrý film na sobotní večer. Jenže nějak jsem na něj nemohla přestat myslet. Ta scéna, kdy Tommy umře je syrová a skutečná. Eva Green se pořádně mohla ukázat v druhé polovině filmu. Takového psychouše jsem už dlouho v žádném filmu neviděla... ()
Nádherné exteriéry, zajímavý námět, ale nakonec to bylo trochu unylé, řekla bych až zdlouhavé. Tenhle film vás sice donutí přemýšlet (co byste dělali, kdybyste zjistili, že jste klon?), ale po těch 111 minutách budete mít dojem, že to mohlo být kratší a dynamičtější. ()
Zápletka Lůna je atraktivní, ale i kontroverzní nebo možná rovnou perverzní. Jako drama o tragicky ztracené lásce funguje dobře, ale klidně by to mohl být psychologický thriller nebo krvavý horor. Přitom je to tak pomalý, klidný a pěkný film. Pečlivě aranžované záběry, které zachycují pobřeží někde na chladném severu Velké Británie, připomínají album nádherných fotografií. Eva Green je sama pěkná jako obrázek. Obojí se dobře hodí k volnému stylu vyprávění. O co je tempo pomalejší, o to je atmosféra hutnější a nálada rozjímavější. Záměr přivést na myšlenky, jestli je rozhodnutí zdrcené milenky etické a chování mladé matky zdravé, vyšel. Eva Green rozporuplné city milenky/matky nehraje, ale prožívá. Osudová láska k mrtvému milenci může snadno přerůst v zakázanou lásku k dospělému synovi. Erotické dusno roste. Navzdory zbytečně předramatizovanému a uřvanému konci, je Lůno provokativní a děsivé. A děsivě vzrušující. ()
Pláž. Vítr. Rozbouřené moře. Zima. Dřevěný domek, skřípající pod nápory větru. Žena s dítětem pod srdcem klidně sedí na terase, aniž by vnímala hněv živlů… Lůno není žádné sci-fi, byť jde (zřejmě) o vizi budoucnosti. Až na několik scén se odehrává výhradně v dřevěném domku a na pláži prostřednictvím přítomnosti (nikoli dialogů) několika osob. Emoce jsou symbolizovány změnami počasí nad stále se opakující scenérií, jediným soundtrackem jsou zvuky moře, poryvy větru a vrzání dřeva. Přesto ale film nenudí ani vteřinu. Naopak, tento vizuálně překrásný snímek, rozechvěje a vnitřně rozbije člověka víc, než pobyt v ledovém vlnobití. Zrůdnost možnosti uvedení lidského klonování do praxe tu totiž stojí před divákem ve vší nahotě a hrůznosti. A stejně jako se zastánci těchto pokusů v současnosti hlasitě ohánějí veskrze „ušlechtilými“ motivacemi, i Rebecca má zdánlivě dobrý důvod: vrátit zpět milovaného člověka. Tedy vrátit ho sobě. A v rámci této – v podstatě sobecké volby – nepomyslí na důsledky, kterými je nejen vyvržení z konzervativní společnosti malého městečka, ale především nejasná identita Tommyho č. 2, klonu, v původním znění označeném mnohem děsivějším slovem „the copy“… „Kdo jsi, mami?“ (více zde) ()
Tohle vidět znova nemusím. Scenérie jsou krásné,ale děj mě zase až tak nedostal. ()
Nemůžu se rozhodnout, jestli se mi tento snímek líbí. Jestli je ujetý nebo krásný. Nebo ujetě krásný. Ten děj se mi nějak moc nepozdává, je hodně zvláštní, a neumím to popsat. Velké plus však za Evu Green! ()
Koho to vlasně Rebecca porodila? Syna? Nebo milence? A má na něj právo nebo je její láska incestní? Příběh je vystavěn minimalisticky, není řečeno ani o chlup víc, než to nejnutnější. Nedává ani žádné odpovědi. Jen otázky.... 70% ()
Stačili se zamilovat...Láska nezná hranic. Ze stesku po ní, hradby světa tajů fyzického času prolomí. Letmý žár, nejasný dotek bytí, obnovitelný cit, mystická lechtivost, identita nesmrtelnosti. Deus ex machina. Narozen ze svého popela. Toužila jen v tichosti vdechnout život milenci. Na samotě, v sofistikované intimitě, v domku na mořském pobřeží. Nová, jiná duše si teď hoví, bloudí ve známém, cizím těle. Pan Nikdo, Pan Všechno. "Děkuji Ti, Rebecco." ()
Velmi zajímavý námět s klonováním,díky kterému je film jakýsi mix romantického dramatu a sci-fi.Vizuálně a zparcováním je film opravdu na vysoké úrovni a to i díky vynikající kameře,preciznímu zvuku a skvělému výběru exteriérů.Film se svojí velmi kontroverzní tématikou plyne velmi poklidně a většina emocí je založena na obrazech,psychickém rozpoložení hlavní hrdinky v podání Evy Green a jejího motivu sebeobětování v touze po novém,milovaném životu..A tady je myslím,hlavní problém.Eva Green je bezesporu skvělá herečka,ale tady téměř vůbec nemluví a jen někam pořád divně kouká,brečí a něco šeptá,což po chvíli začne lézt na nervy,neb je toho opravdu příliš.Režisér se snažil tenhle psychologiký a vlastně až oidipovský motiv rozpracovat pomalu,jemně a silně zároveň.Chvílemi se mu to daří a chvílemi ne.Film je podle mě zbytečně natahovaný(místy se opravdu vůbec nic neděje poměrně dlouho) a menší střih by mu prospěl.Samotné téma klonování by mohlo být víc detailně rozpracováno a servírováno divákovi.Takhle nám zůstává(ač výborný)psychologický a vizuální obraz jednoho rozhodnutí,který stojí a padá na hercích.A většinu filmu je opravdu smutný.Kromě Evy se ostatní herci(včetně dětských)snaží a vcelku jim to opravdu jde.Myslím,že většina lidí se na natáčení ani režiséra netroufala zeptat,co si má o postavách a příběhu myslet.A také myslím,že ani režisér sám to nevěděl.Neb téma je opravdu velmi složité a je tam mnoho spekulací.Osobně jsem měl pocit,jako když sleduju nějaký příběh z velké dálky.Takže celkový dojem je pro mě dost rozpačitý a jen díky vizualizaci filmu(kromě kamery i zvuk) a pár dobrým scénám dávám 60% a ty pohledy Evy Green mě budou asi dlouho strašit.P.S.Kdo má rád velmi pomalu plynoucí příběhy,plné pocitů a žádné drama,určitě si nějakých 20% připočte. ()
Jedno mi nejde do hlavy. Prečo po smrti toho odporného Švába, chcela ešte jedného takého istého ?! ()
Tak tak zvládám morálně se vyrovnat s nejrůznějšími technikami umělého oplodnění, ale klonování už sahá za hranice mého morálního vnímání a mám potíže se s touto bohužel natolik dnes již reálnou představou vyrovnat a nějakým způsobem pojmout... Obdobným způsobem na mě tedy působí i tento film s danou tématikou... ()
Znamenitě natočené konktroverzní drama možné blízké budoucnosti. A za Evičku tomu musím nasolit i tu pátou hvězdu. ()
Womb je jeden těch filmů, o kterých je dobré dopředu nevědět téměř nic. Takže jenom letmo. Nádherný vizuální minimalismu + výborný zvuk + silná myšlenka + skvělý Matt Smith + šestihvězdičková Eva Green = hypnoticky pomalé poetické drama, napohled klidné, ale pod povrchem vroucí a bouřící. ()