Lůno

(143/2017) / Jednoduchá a zároveň efektná zápletka poslúžila režisérovi pre stvárnenie jeho pohľadu na tému klonovania ľudí. Od rýchleho strihu, cez často zvláštne dialógy, ktoré sa ako keby vôbec nehodia do prostredia a témy až po depresívny studený vizuál. Nič vo tomto filme nie je niečo na čo je bežný divák zvyknutý. A to je len dobre. Vo filme sa originalita vždy cení, hlavne keď je vo všetkých aspektoch podporená jasnou kvalitou. Tú po hereckej stránke zabezpečila úžasná a krásna Eva Green, ktorej sekunduje Matt Smith. Ten ťaží hlavne z nezameniteľnej tváre a mimiky a je zaujímavé, že v pohode dokázal okrem takto neobvyklej role zahrať v seriály The Crown aj postavu Princa Philipa. Režiséra Fliegaufa treba mať rozhodne naďalej v merku. (8/10) (28.09.2017)

I přes několik velkých pozitiv si nemůžu pomoci a dávám nízké hodnocení. Kvality: naprosto famózní (ostatně jako vždy) a jedinečná Eva Green. Dokonalý a poutavý výkon (i když to píšu nerad) Matta Smithe. Námět, který považuji za jedinečný a nikdy jsem podobný neviděl. Krásnou práci s kamerou a exteriéry. Plus několik dalších solidních herců ve vedlejších rolích. Tohle všechno bylo skvělé. A přesto to byla pro mě nehorázná nuda. Film je neuvěřitelně pomalý. Koukal jsem se každých 10 minut, kolik zbývá do konce. Hodně mě to nebavilo a je mi to líto, protože jsem očekával něco úplně jiného. Nicméně věřím, že jsou lidi, kterým se tento typ artovek líbí. (07.12.2018)

Príjemná forma, no myšlienka nesadne každému. Som mierne v rozpakoch z námetu, ktorý si Fliegauf vybral. Prekračuje totiž hranice únosné a pochopiteľné pre diváka a okrajovo sa dotýka témy hraničiacej s incestom, a kladie otázky, či tomu tak vlastne vzhľadom na príbeh skutočne bolo. Alebo sa len jedinečne a bizarne opäť stretli dvaja dávni milenci? (20.01.2019)

Opravdu nejsem fanoušek dlouhých statických záběrů na lezoucí slimáky, mořské vlny nebo robotické dinosaury, takže to "hlavní" zpracování filmu WOMB, je pro mě naprosto nešťastné. Skoro jakoby se prostě vnucovalo, aby si lidé říkali: "Páni! To je nezávislý film! Takhle vypadá filmové umění." Bohužel. Na mě to nezabralo. Osobně cením nápad, myšlenku klonování a toho, jak se ke klonům může chovat veřejnost. Odporné, ale pravdivé. Lidé mají neustále problém, co je s něčím "proti přírodě", a přitom klony jsou například i jednovaječná dvojčata. Scénárista si sice s dialogy moc prsty neupsal, ale i tak je mohl udělat alespoň více smysluplné, a nedávat občas do tříminutového ticha jako štěk jednu nesmyslnou větu. Takže zůstanu u toho, že budu hodnotit hudbu a herce. Hudba podkreslovala děj, takže se občas díky ní táhnul ještě více. Za to musím ale vzdát všechnu čest zvukaři, který si s okolním šumem doopravdy vyhrál. A co se herců týče, Eva Green má sice během filmu jen asi tři výrazy, ale v jejím případě mě to nevadí. A Matt Smith, alias jedenáctý Doctor Who. Zajímalo by mě, proč jako Doktor vypadá tak trochu slizce, zatím co ve WOMB docela dobře. Asi to dělá to strniště. Ale je dobrý. Mezi rolí Doktora a Tommyho je velký emocionální skok a Matt jej zvládl velice dobře. Z něho ještě něco vyroste :) (02.09.2011)

Veľmi bravúrne natočený a dobre zahraný film, záverečná scéna je však totálne samoúčelná a urobiť zo "synka" "motherfuckera" je trápne a nechutné ako samotný klonovaný incest. (To je sci-fi na druhú) (06.11.2014)

Ve stejném roce vznikly dva filmy na stejně palčivé téma. Oba komorní, umělecké, oba provokují myšlenkou, oba odehrávající se v blíže neurčené době. Ten první, Never Let Me Go, měl pro mě fascinující nápad, ale postrádal hlubší atmosféru, ten druhý, Womb, nadchne svým pojetím, jen je tu až příliš mnoho času, vyplněného opakujícími se obrazy (i když zajímavě melancholickými), což spíše ubíjí. Nicméně film vyvolává spoustu otázek, na které není žádná správná odpověď, a proto dokáže i přes své nedostatky zaujmout. (04.04.2012)

Rozhodne ťažká a zaujímavá scéna. Film, ktorí sám neodpovie a nechá to na Vás. Kto je matka? A kopec ďalších otázok... Ale nejdem prezrádzať. Emocionálna, morálna, genetická dilema zabalená do drámy a romantiky (citovo ešte umocnená kamerou).Evu Green mám rád a M.Smith mi tiež pripadal zaujímavý. Ale posúďte sami. (15.04.2012)

"MÁM STRACH. NEVÍM, KDO JSI......ANI KDO JSEM JÁ" Zajímavá otázka....jsi klon, takže....kdo vlastně jsi??? Zajímavé téma nabízející mnoho otázek na které se těžko hledají odpovědi. "Artovka", která i přes uhrančivý pohled a oči Evičky Greenů, všudypřítomné moře a nádherné šumění vln doprovázené zvuky větru mou zvídavou duši přece jen až tak moc nezaujala.....ale přesto, kdo vlastně jsi klone........ (28.09.2014)

Při nejlepší snaze o to, abych napsal bezprostředně po shlédnutí filmu nějaký pokud možno vystihující komentář, absolutně nevím, jak bych ho měl psát. A zdaleka to není o tom, že by ve mně film nezanechal žádné emoce, je tomu přesný opak. Zanechal jich tolik, že je právě ani neumím specifikovat. Je to zkrátka něco, co nyní vidím jako počin, který se dosti vymyká všemu ostatnímu, co jsem ve filmové tvorbě doposud viděl. Je možné, že s rozestupem času, až se mi film v hlavě uleží, ho budu vnímat jinak. - Je také možné, že jsem se k jeho sledování rozhodl zrovna ve chvíli, kdy jsem byl naladěn tak, že na mne takto grandiózně zapůsobil. - Není ale nyní mým úmyslem s komentářem na případné uležení v hlavě čekat, protože v tomto případě se mi ty bezprostřední emoce, které po vypnutí přehrávače následují, velmi libí, tak se je alespoň pro sebe tímto komentářem budu snažit zachytit. Neboť je mi jasné, že pro kohokoliv jiného, kdo tento text bude číst, to bude absolutně nevypovídající výplod mé hlavy. PS: Jediný film, o kterém vím, že ve mě zanechal po sledování podobný pocit, byl kdysi snímek Splice. (23.10.2016)

Myslím, že vše podstatné již bylo v komentářích řečeno. Spíš než smutný, mi vztah dvou protagonistů přišel zvrácený, proto jsem slzu neuronila, ale i přesto je tento film dokonale natočeným a neuvěřitelně skvěle zahraným dramatem, který třeba v blízké budoucnosti nebude ničím ojedinělým. (30.08.2011)

Mé premiérové setkání s pozoruhodnou tvorbou talentovaného Benedeka Fliegaufa, již od samého počátku udivující nejen velmi působivou, emotivně silnou, obrazovou formou zpracování, ale i postupně se divákům rozkrývající závažností zvoleného námětu, odvážně předkládá tiché, zádumčivé, skromně nenápadné komorní drama, právě jedno z takových velmi zvláštních děl, které mi jen jednou shlédnout pro jeho opravdové vstřebání i pochopení nikdy prostě nestačí, v až mysteriózně vyznívajícím příběhu se dotýká zatím jen vzdálené možnosti vytváření identických lidských klonů, kdy mladá žena Rebecca podstoupí umělé oplodnění a přivede na svět chlapce, který je právě takovým klonem, fyzickou kopií jejího, při autonehodě smrtelně zraněného muže, její, již od společného dětství se rozvíjející velké, hluboké lásky, muže milovaného tak moc, že pro jeho opětovné, pomyslné vzkříšení právě toto podstoupí, tím ale před nás diváky vynáší tu základní otázku zvoleného námětu, otázku skutečné identity, kým vlastně taková, klonováním vzniklá lidská bytost je, je tím, z něhož geneticky pochází a jemuž se i vzhledem podobá nebo je někým jiným, ano, jistě bude mít jiný život, jiné zážitky, jiné zkušenosti, ale reakce okolí mohou být pro něj až zraňující, takového člověka tísnivě znejišťovat v jeho vnímání své vlastní totožnosti, opravdu pozoruhodné dílo vybízející k hlubšímu zamyšlení, rozhodně jsem jím povzbuzený ke zhlédnutí i dalších filmů z překvapivě již početné Fliegaufovy filmografie. (27.12.2012)

keď si prestanete všímať niektoré nešikovné dejové posuny (na čo celá tá časť o tom ako rebecca vyštudovala matematiku a je strašne múdra ako je tommy niečo ako greenpeace aktivista, fakt akože, 10 minút dole z filmu) dostanete jeden z najsugestívnejších zážitkov posledných rokov. mám veľmi rád odvážne námety a veľmi si libujem v ,,pomalých" filmoch- Lono si dáva vo všetkom načas. Herecky je to samozrejme postavené na Eve (Matta Smitha ignorujte, je to veľmi zlé) , jej pohľady, jej úsmevy, to je to kvôli čomu sa to oplatí vidieť a námet za milión. a kľudne by som to rád videl aj odvážnejšie spracované- tam kde sa Fliegauf dostal do najzaujímavejšieho teritória, tam sa akoby zlakol a ucukal, zo sily námetu a geniálneho výkonu Evy Green (za to mala byť fakt aspoň nominácia) vytrieskal 111 minút takmer Von Trierovskú depku. určite odporúčam. (07.08.2013)

(Očekávatelně) syrový film, o kterým si asi každý bude potřebovat promluvit se svým (teoretickým budoucím) terapeutem. Co se týče obsazení a zahrání, velice příjemné překvapení. (22.09.2014)

No more skepticism v pouhých prvních třech minutách jakéhokoli filmu, pro které jsem tento film na dlouhých pět let zazdila!!! Já hříšná, pohltí mne věčný oheň, tak jako podle některých zaslouží Eva Green, jejíž filmová obsazení jsou vždy magická. Bizarní, ale nádherný příběh lásky až za hrob. Otázkou je, zda je to zoufalství, sobectví nebo jen krok k tomu, jak navrátit ze světa mrtvých svou milovanou polovičku. Otázkou je, zda Eva Green byla matkou nebo ne, aby se podle toho mohl posuzovat případný incest. Ostatně otázka klonování a odnošení dítěte jinou ženou je vůbec co do morálního soudu diskutabilní, přirozené není ani jedno, je to ale legální, tak proč by nemohlo být legální odnosit si ve svém lůně svého sexuálního milence? (06.10.2015)

Fliegauf opět ukazuje, co je to nádherná vizuální stránka filmu, a že s ní jde pracovat tak dokonale, že sama o sobě dokáže přenést emoce tak dobře, že není třeba téměř žádné hudby. Dostává se nám i hlubkého psychologicke-etického zamyšlení na velmi kontroverzní (ale asi ne tak utopické a vzdálené téma, jak by se mohlo zdát), na jehož otázky si ale divák musí odpovědět sám, jelikož film ani náznakem nesoudí. Eva Green zde ukazuje, že je nejen nádhernou ženou, ale i excelentní herečkou, ale podobně povedený výkon podal i Matt Smith, i když jsem měl pocit, že v některých momentech maličko přehrává. Tímto filmem Benedek Fliegauf ukazuje, že je schopen se přiblížit i méně zkušenému divákovi, ale měl by zvážit, jak daleko je vhodné zajít, aby nepřišel o svůj rukopis. Zatím se mu to daří. (06.09.2011)

Snímek Womb je pro mě zatím jednoznačně nejartovějším filmem, co jsem měl kdy tu čest vidět, tíhnu holt spíš k těm komerčnějším projektům, no a jsem z toho tedy fakt paf :-). Musím tedy na jednu stranu uznat, že celý ten film má něco do sebe, jak zpracováním, tak zápletkou, tak hereckými výkony. A těmi bych chtěl navíc i rozhodně začít, neboť co zde tedy předvedla především Eva Green, jinak má ženská herecká jednička, tak to smekám, ta zde totiž podala naprosto fantastický výkon, kdy jedním pohledem dokázal vyjádřit takové emoce, že jsem sral nadšením, neskutečný výkon a ikdyž i ona se nyní pohybuje spíše v té „lidovější“ produkci, pokud se jí někdy v budoucnu podaří upsat nějaké té oscarové sračce, tak na toho plešouna má zatraceně velkou šanci, neboť minimálně zde dokazuje, jak úžasná a dechberoucí herečka to je. Zmínit ovšem musím i jejího „syna“, protože i Matt Smith zde podává obdivuhodný a velice výrazný výkon, takže co se obsazení týče, tak v tomto ohledu jsem byl z Womb jednoznačně nadšen. Se zápletkou je to pak o něco horší. Co se jí tedy nedá rozhodně upřít, tak je její originalita, troufalost a rozhodně něco takového není, a ani nikdy nebude, v běžné produkci absolutně k mání, ovšem že by mě nějak dostala do kolen, vyrazila dech, či na mě nějak výrazněji zapůsobila, to se bohužel nestalo, nicméně celý její vývoj a i pár fakt nečekaných momentů mi ještě asi dlouho budou strašit v hlavě. A pak je tu samozřejmě i samotné zpracování, které pro mě bylo nejhůře schůdné. Právě v tomto ohledu se totiž jedná o skutečně čistokrevný artový film, dlouhatánské záběry, za celý film zhruba asi tak třicet vět dohromady, totálně „chladná“ kamera, fakt netuctové filtry, téměř nulový spád, no prostě síla, které jsem jen stěží odolával, které jsem příliš nepodlehl a která ze mě udělala ještě zapřisáhlejšího „popcorňáka“, než jsem byl doposud. Nicméně, já rozhodně nelituji, že jsem tento snímek viděl, pro mě šlo o skutečně ojedinělý zážitek, s famózním výkonem Evy Green, s vážně hodně nestandartní zápletkou a zpracováním, se kterým jsem se ještě nesetkal a doufám, že už zase dlouho nesetkám. (27.07.2015)

Jeden z filmů, na který nemůžu a ani nechci zapomenout. Velmi krásný, smutný, silný, ale taky znepokojující příběh s chytrou myšlenkou - klonování jako popření smrti.. Eva Green byla skvělá "máma".. (04.05.2017)

Pribeh, co se da shrnout do jedne jedine vety bez toho aby se neco vynechalo. A to se casto nestava. Bez odbocek s ignorovanim fyzikalnich zakonu (starnuti) i opomenutim psychosocialni promeny vnimani stejneho cloveka v ruzne spolecenke roli (milenec-potomek). Film je jenom alternativa, moznost cemu muzem v blizke budoucnosti celit a asi neni ani nametem novych uvah pro psychoanalytiky. Plossi nez by bylo zahodno a nezachrani to ani malebne, staticke, jakoby casove izolovane prostredi. Co se ale tvurcum zdarilo bylo probuzeni odporu s pribyvajicimi minutami, alespon u me pri relativne peclive introspekci vztah druheho Tomyho a matky nedelal dobre. Ne nadarmo je incestni tabu spolecne vsem kulturam napric ticiciletimi a film Luno je dukazem ze toto kulturni naprogramovani je funkcni i u cloveka ultraliberalni doby. :) (01.12.2011)

Prostě jsem se zamilovala do Matta Smithe a Evy Green. Sice se slečna neumí moc smát, ale kašlu na to, má hezký oči. Ve filmu tak trochu dům snů (jo, o to tam nešlo) a perfektní příběh. I přes trochu namáhavé koukání v autě, paráda, nadšenost. (10.03.2014)

Mohla z toho být krásně zvrácená romantická sci-fi, no tvůrci se rozhodli pro romantické drama o 3 hercích a v mezích morální slušnosti. I tak ale Womb rozhodně stojí k zamyšlení. (31.01.2012)