Dr. Jekyll a pan Hyde

Hlavní postava si dokáže získat sympatie, ač nám je dr.Jekyll v každém záběru představován jako bezchybný člověk. Je to zásluha Fredrica Marche. Pan Hyde svým opičím vzhledem a nepředvídatelnou agresivitou dokáže působit až znepokojivě - opět zásluha dokonale hrajícího Marche. Film celý pak svou otevřenou erotičností a na rok vzniku i nebývalým tempem a propracovaným scénářem jen a jen těší srdce milovníků starých filmů. Jedinou "vadou" na kráse tohodle kousku je, že ty dalece profláknutější universalovské kousky jako Dracula a Vlkodlak vedle Dr.J a pana H. vypadají krapet... nedotaženěji. (07.11.2009)

Kdyby se doktor Jekyll pár měsíců nemyl / vypadall by jak Hyde "without trouble and fight". Povídky a novely Roberta Louise Stevensona (ani Ostrov pokladů není jen pirátským thrillerem) jsou promyšlené a výtečně zpracované. O tomto film se to úplně říct nedá, přestože je velmi dobrý. Oddělení zla od dobra ale není kultivováním opice směrem k gentlemanovi ani naopak. Opice je sice svobodná, ale není opicí, protože opice svobodné zdaleka nejsou (Ivy ho označuje za ďábla, který rovněž není svobodný). Zlo je rafinovanější a má jinou vizáž i převlek. Od Jekyllohydeů se prostě jen tak neoprostíme. Film je pomalu už 100 let starý, režijní a scémáristické vady (především v přepjatých dialozích jak už zde bylo poznamenáno) snadno pomineme a promineme. Přitom Stevensona kniha mnoho filmové imaginaci neposkytuje, je vázaná na slova nikoli na obrazy. Být filmařem, pak bych asi zvolil opačný gard, Mr. Hydea bych zobrazil jak dokonalého gentlemana a opičího Jekylla nechal strádat planou láskou k Muriel. (27.03.2023)

Frederico March dokázal skvěle zahrát roli vyšinutého a duševně nemocného vědce Jekylla, který při touze být svobodný, vytvoříl jedovatý lektvar. Tento lektvar měl schopnost přeměnit Dr. Jekylla na tvora se psychologicko patologickým charakterem. Mr. Hyde, tak se jmenuje jeho druhé já, je zosobněním čistého zla. Je násilníkem a vrahem. Brzy se tedy stane centrem pozornosti Londýna. Dr. Jekyll, ale vyrobil lektvar s dočasným účinkováním, takže každé ráno se probudí znova jako Jekyll. Časem začne být na Hydovi, stejně jako na své droze závislý. Přestává komunikovat se světem. Přátelé se ho začnou stranit. Pro něj je jeho výzkum prioritní, časem dokonce zapomene i na svou snoubenku. Je už víc Hydem, než sám sebou, jeho vnitřní zvrácenost a ošklivost se snoubí s jeho vzhledem. V závěru filmu zemře, některými lidmi obdivován, jinými zatracován. (12.02.2009)

Podoba Edwarda Hydea... ach jo. Podoba Edwarda Hydea je nejslabším článkem řetězu jinak skvělého filmu. Po předchozích němých adaptacích Stevensonova románu, kde Hyde byl jednou quasimodovský hrbáč, jednou poťouchlej zlomyslnej skřet, tu máme novou netvorovu verzi, a to verzi opičí. Nejen vzhledem, ale i chováním Hyde připomíná opici kříženou s neandrtálcem. Všechna čest Fredriku Marchovi, zahrál to brilantně, nakonec Hyde hrůzu opravdu budí, ale pořád to nějak není ono. Elegantní gentleman s chladnokrevným sadistickým chováním by podle mě byl daleko děsivější. - Film je jinak skvělý, nenudí ani chviličku, užijeme si nejen na tu dobu neobvyklé záběry kamery, zajímavé režijní nápady, přehrávající, ale na tu dobu slušně odhalenou a sexy Miriam Hopkinsovou (jen duše zvrhlíkova trpí, když z toho, jak Hyde Ivy terorizuje, není vlastně vůbec nic vidět), a - jak již bylo řečeno - vynikajícího Fredrika Marche. Kromě úvodní výtky nemám jedinou výhradu. (11.07.2013)

Rozhodně 3.5. Bylo by ale zajímavé srovnání, pokud bych obě verze (tj. 31 a 41) viděl v opačném pořadí. No, to už se nedovím. Považuji za nutné zmíniti, že 41 verzi mám hl. a především kvůli Bergmanové, páč Tracy při vší úctě k němu, mi nikdy nějak extra neimponoval a v roli Jekyll/Hyde je rozhodně lepší March. Již v pol. filmu jsem tak získal zajímavý dojem, že (pokud by to bylo nějak možné) vyměnil bych herce, takže zde by hrála Bergmanová s Marchem a v té druhé zase Tracy s Hopkinsovou. Co se týče psychoteror komorních scén Ivy vs. Hyde, řekl bych, že je to u obou verzí tak na stejno, byť jsou zde některé jejich společné scény o něco delší, čímž se emocionální dopad téměř vyrovnává. Maska je kombinací groteskní gorily s klaunem a Marche by nepoznala ani vlastní matka, bezesporu. Kam se hrabe Tracy, který při svém enormním egu (stejným způsobem plivnul na můj vysoce oblíbený román Stařec a Moře, kde zase odmítl vypadati jako postava z předlohy, hejsek jeden) odmítl to, s čím jeho předchůdce neměl problém. Jako Stallone, který si v Soudci Dreddovi po 15min. sundá helmu a Urban v Dreddovi s helmou nemá problém po celou dobu děje, tj. tak jak to má být. To jen tak na okraj. Pokud bych to shrnul, tak mi obě verze příjdou kvalitativně stejné, ale na mě má větší vliv 41 verze, což jest logicky ovlivněno tím, že byla shlédnuta první (z důvodů, jenžto jsou vysvětleny výše) a vícerokráte. V ní bych řekl, že jde hl. o herecké výkony všech zůčastněných a předloha jen slouží jako kulisa a v této sevřenější (o něco komornější, možná?) verzi, jde více o předlohu samotnou. Čímž vůbec neříkám, že by zde stály herecké výkony za nic. Tak to vidím já. (14.10.2021)