poster

Dnes, zítra a pozítří

  • Itálie

    Oggi, domani, dopodomani

  • Francie

    Aujourd'hui, demain et après-demain

  • anglický

    The Man, the Woman and the Money

  • anglický

    Today, Tomorrow, the Day After Tomorrow

  • USA

    Kiss the Other Sheik

Komedie

Itálie / Francie, 1965, 85 min

  • kingunique
    ***

    Ačkoli samozřejmě ve filmu několik úsměvných scén najdeme, určitě bych jej neoznačoval jako komedii. Jde spíše o filmy s až trošku absurdními příběhy, u kterých lze žánr velmi těžko specifikovat. Ovšem o to tady až tak nejde. Já osobně jsem z filmu měl trošku rozporuplné pocity, na absenci děje jsem z italského neorealismu víceméně zvyklý a naprosto s ní nemám problém, ovšem tady mi chyběl nějaký moment, který by mě do filmu vtáhnul a nutil mě jej sledovat. Hodnocení by tak bylo maximálně na dvě hvězdy, ta třetí je za úžasné herecké obsazení. Mastroianni je můj oblíbenec a když se k němu přidají krásky jako Virna Lisi nebo Pamela Tiffin, tak se vydržíte dívat už jenom kvůli nim.(19.8.2009)

  • tomtomtoma
    ****

    Velmi příjemný komediální povídkový film pro Marcella Mastroianniho. Asi nejvtipnější je povídka Luciana Salceho ŽENA BLONDÝNKA ve které bankovní úředník Michelle (Marcello) zjišťuje, že jeho žena Pepita (Pamela Tiffin) je sice velmi půvabná a reprezentativní, ale jinak líná cokoliv dělat. A nadto je velmi nákladné si ji stále vydržovat. A tak, když se naskytne možnost ji prodat bohatému arabskému šejkovi, neváhá ani chvilku. To že nic není tak jednoduché se ukáže za chvíli: prožije zajímavá dobrodružství při hledání ideálního kupce a celá transakce končí úplně jinak a pro něj rozhodně nešťastně. Marco Ferreri v povídce MUŽ S PĚTI BALÓNKY ukazuje továrníka Maria (Marcello), který vlastní továrnu na balonky. Je tak posedlý přesnými fakty a sebemenšími detaily, že aby zjistil do kdy může foukat do balonku, aby byl nafouknut tak, že už do něj nelze fouknout, ale zároveň aby nepraskl. Tato zdánlivá banální věc ho tak trápí, že zapudí svoji půvabnou snoubenku Giovannu (Catherine Spaak), která si dovoluje si nárokovat nějaký čas pro sebe. Neschopnost vyřešit tento problém bere jako svoji porážku a volí sebevraždu. Eduardo De Filippo v povídce NEJVĚTŠÍ PROVOZ ukazuje vědce Michella (Marcelloú, který je svědkem nového trendu spokojeného manželství v Itálii, kde muž pracuje a manželka se většinou nudí doma. Na příkladu svého přítele Artura (režisér povídky Žena blondýnka Luciano Salce) a jeho ženy Dorothey (Vitna Lisi) vidí, že spokojený vztah může být jen pokud manžel bude na svoji znuděnou a hádavou manželku sem tam střílet z pistole. Celkově jde o velmi vtipnou a netradiční zábavu při nahlížení do trochu povrchních partnerských vztahů v Itálii.(19.2.2010)

  • Damiel
    ***

    Všechny tři příběhy jsou si svou kvalitou více méně podobné, což se u podobných projektů, na nichž se podílí více tvůrců, zase tak často říci nedá (např. Eros). Je to docela vtipná studie partnerských vztahů, se satirickými a groteskními tóny. Na opakované sledování ale jen pro zažrané Mastroiannovce.(14.11.2006)

  • mortak
    **

    Česká televize má myslím cyklus 3krát s Miroslavem Donutilem. Naštěstí z toho ale nedělá celovečerní filmy. První povídka je rozvedení Freudovy teze o orálním stádiu: Mastroianni se chce přes balonky vrátit k maminčině cecíku, druhá je divadelní aktovka pracující se stereotypní představou italského manželství, třetí je natažená anekdota se stereotypní blondýnkou, stereotypní představou arabského manželství a jedním ušlápnutým bankovním úředníkem. Tuctová televizní zábava ve stylu bezzubých Bakalářů. Nuda, stereotypy, rutinní Marcelo, prázdná krása make-upu hereček, co nemají ve svých rolích co hrát - každá země má takových TV výplní ospalé neděle v archívech tucty.(6.12.2009)

  • noriaki
    ****

    Mužská potřeba kontroly vs ženská potřeba pozornosti třikrát jinak a vždy skvěle. Marcello Mastroianni předvedl svého klasického hereckého chameleóna, k sobě dostal triptych krásných partnerek a skvělé náměty poukazující na nesnadnost soužití v partnerských vztazích. Každé povídky se ujal jiný režisér a vtiskl jim svou osobitost. Těžko říct která je lepší, své kouzlo mají všechny. Nejvíc se mi asi líbila prostřední, je správně absurdní i úderná a Mastroianni tam zahrál nejlépe.(28.7.2012)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace