Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Hrabovo
    ****

    "A pak že chlapi stárnou líp než my..." film o mužské deziluzi ze světa, ztráty svých ideálů, vlastního stárnutí, změn, které se jich týkají čím dál méně, které dobíhají čím dál hůře, z partnerství s mladšími partnerkami, pro které se stávají dědky...Zajímavý a neobvyklý je způsob vyprávění prostřednictvím vracejících se sekvencí, které otáčejí děj vždy k dalšímu protagonistovi (skvěle obsazenému, skvěle zahranému).(16.1.2010)

  • PanPluhař
    ****

    Podle mě tomuto filmu trochu uškodila přemrštěná stopáž, která způsobila,že jsem se ke konci (ne v samotném závěru) trochu nudil. Ale co se týká nápadů a filmařského zpracování jedná se rozhodně o nadpůměr. Některé dialogy jsou velice zábavné, jiné až hořce pravdivé. Zajímavý pohled na stárnoucí generaci mužů, jejichž duševní rozpoložení mě nenechalo klidným. Skvělé herecké výkony!(22.7.2010)

  • Exkvizitor
    ****

    V dvou a půl hodinu dlouhém, nekonečným nájezdem a odjezdem kamery rámovaném a netradičně povídkově strukturovaném filmu řeší pětice (více či méně levicových) intelektuálů rozličné problémy, z nichž ten hlavní všichni sdílejí - stárnutí. Terasa je spíše komedie než drama, ale dojde v ní i k ořezání prstu ořezávátkem na tužky, uřezávání penisu žiletkou a smrti hladem. No kdo by to nechtěl vidět!(15.5.2007)

  • LeoH
    ***

    Brilantní (počínaje vybroušeným scénářem originálně pracujícím s opakovanými návraty do téže výchozí situace), napěchované myšlenkami, ale dost odtažité. Na základě úryvků viděných a rozebíraných na školních projekcích jsem čekal víc. Jeden z těch filmů, které člověk tak nějak akademicky obdivuje, leč pod kůži se moc nedostanou. — Detail, ale: Trintignant je jako Ital překvapivě přesvědčivý, na Francouze.(22.2.2012)

  • vypravěč
    ***

    Výstižná ilustrace uvadání ducha, k níž si připojuji slova Thoreauova: "Říkáváme v Nové Anglii, že nás každoročně navštěvuje stále méně holubů. Naše lesy jim nedávají dosti žaludů a bukvic. Tak, zdá se, navštěvuje každého dorůstajícího člověka rok od roku stále méně myšlenek, protože háj v našich duších je zpustošen - prodán, aby živil zbytečné ohně ctižádosti, anebo poslán do pily, a už pro ně není skoro ani větvičky, na které by usedly. Už s námi netvoří ani nepůsobí. Snad za veselejší roční doby slabý stín přelétne přes krajinu naší duše, vržený pertěmi nějaké myšlenky za jejího jarního nebo podzimního stěhování, ale vzhlédneme-li, nedovedeme objeviti podstatu myšlenku samé. Z našich okřídlených myšlenek se stala drůbež."(12.10.2014)