Správci osudu

V mnoha směrech vykradená a ve spoustě dalších zcela originální love story říznutá oldschoolovou thrillerovou školou a skvěle funkčním mysteriózním prvkem. Chemicky dokonale sladěné ústřední duo a ve své odtažitosti naprosto profesionální režie si říkají o pět hvězd, nedosáhnou na ně ale především kvůli uspěchanému konci a banální pointě. Ten film měl mít o dvacet minut víc, potom by i stávající konec fungoval na výbornou. Takhle je pocit Deus ex Machina až příliš neodbytný. Přesto jedno z překvapení roku a mimořádně intenzivní divácký zážitek... P.S.: Miluju Emily Blunt!! (14.06.2011)

Za profláknutí pravdy o čepicích, které tak rád nosím, bych se na scenáristu a režiséra v jedné osobě mohl zlobit. A stejně tak na toporné hraní Matta Damona a Emily Blunt nebo nulovou chemii mezi nimi, ačkoliv si prý byli předurčeni. Jenže mně se ten nápad vzepřít se osudu líbil. Vlastně na něj v reálu ani nevěřím a pokud někdo ano, tak ho bez pardonu odkážu do patřičných míst či lépe řečeno dveří a ještě mu rád půjčím svoji čapku, aby ten fígl taky prokoukl .. (19.10.2014)

Po sci-fi stránce film funguje dobře, navíc mu nechybí napětí, ale horší je to s poselstvím snímku, které se má divákovi zarýt pod kůži a jde hlavně o něj, ne ty serepetičky co ho mají dělat zajímavým (což teda dělají poutavým způsobem, abych zase snímku nekřivdil). Avšak právě s tím co Správci osudu vlastně tvrdí vůbec nesouhlasím a považuju to za výsostný projev sobectví. Ztotožňuju se s pohledem, který publiku předkládá třeba takový Osudový dotek (tedy takřka pravý opak). A když k tomu připočtu nepříliš vynalézavou romantickou šablonu a nevýrazné herecké výkony (potěšil mě jenom Terence Stamp), končím pouze na lepším průměru. (15.09.2013)

Do filmu jsem se zamilovala ve chvíli, kdy se David zamiloval do Elise. Při jejich prvním setkání na záchodech mi šel až mráz po zádech. Od té doby jsem tomu propadala. Klobouky jako "klíč" ke dveřím mi přijdou neobyčejně originální. Finální scéna, kdy se milenci místo jakékoliv reakce objali a řekli si ty krásná slova, mě mimořádně dojala. Film plný láskyplných rozhodnutí a činů.....Děkuji, necisty :-) (14.06.2011)

Věčný svit neposkvrněné mysli pod Nebem nad New Yorkem. Nápad okořenit celkem banální romanci sci-fi přísadami je celkem málo vídaný a režisér George Nolfi ho ve svém celovečerním debutu pojal nadmíru seriózně a vytěžil tak z dané scenáristické látky maximum možného. Je to banální, ale je to milé a celkem i dojemné. Hodně také zachraňují herci, neboť když už dojde na nějakou tu banálnější repliku, Matt Damon ji pronese tak, že scénáristovi je hned víceméně odpuštěno. Vůbec nejzajímavější je pak postupné zjištění, že mimo oslavy síly lásky se ve výsledném vyznění najde ještě dosti podstatný segment oslavující křesťanství a jeho věrouku, což je v ranku sci-fi věc velmi zřídka vídaná. Předseda a jeho plán nenuceně odkazuje k základním euroatlantickým hodnotám. Opravdu překvapující blockbuster, který sice nemá sílu a fenomenalitu v úvodu komentáře zmiňovaných filmových opusů, ovšem prezentuje sám sebe a své poselství důstojně a s vkusem... (19.06.2011)