Obsahy(1)
Jedinečný projekt Olgy Špátové zachycující Karla Gotta ve chvílích triumfu i přemýšlení o klíčových momentech vlastního života. (oficiální text distributora)
Recenze (79)
Fenomén, fenomén hlavně pro starší generaci. Nedovedu si představit, jak ho někdo poslouchá ve dvaceti. Už je ho nějak moc. Všude plno. Měl by odejít. Bojím se, že slavíky bude vyhrávat i po smrti. ()
Je JA-KÁ je...KÁ-JA je taky jakej je ! ()
Národní umělec Karel Gott, držitel Medaile za zásluhy a Řádu Jurije Gagarina, ikona pevně svírající prapor opravdové kultury v Kotlince, Sovětském svazu a Říši, se dočkal vlastního celovečerního dokumentu. Nejsem jeho skalním obdivovatelem a rozhodně odmítám názor své velmi staré babičky, že je hrozně krásnej chlap, hlavně když se zpotí. Musím ale tvrdit, že si minimálně za své pěvecké výrony zasloužil něco zajímavějšího a pikantnějšího, než je tahle blábolivá nepocta. Čekal bych, že Mistr zavzpomíná na svou exhibicionistickou pošetilost a vysvětlí, jestli si roku 1962 v tramvaji č. 3 ve stanici Plec-Tyrolka k údivu ostatních spolucestujících zuřivě třel pohlavní úd, protože z okna uviděl Kubišovou, Chladila nebo Karla Vlacha. Místo toho jsem byl svědkem, jak nepřetržitě zpívá i ve svém 42+1 na Bertramce, kouká na vodopády a senilní fanynky ho chtějí líbat, sotva dosedne na ranvej. ()
Je-li někdo fenoménem, pak jistě ne proto, že v sedmdesáti letech vychovává dvě malé děti (vychovává možná není správný výraz... lépe je říct, že má dvě malé děti). Čekal bych více biografie, jenže tady Nova naráží na problém nepříliš bohatého archívu (patnáct let záznamů těžko zmapuje kariéru někoho, kdo zpívá padesát let). (I když byly použity momenty z filmu Karel Gott z roku 1986; ten měl ovšem širší záběr, protože se natáčel šest let a navíc, v té době byl Karel na skutečném vrcholu). Pokud Karel Gott natočil tisíce písní a minimálně ve střední Evropě má (měl) nepopiratelný úspěch, přijde mi zbytečné do zblbnutí akcentovat časové mezníky 1968, 1977 a 1989, které na jeho kariéru - jak je vidno - měly z hlediska dlouhodobého dosahu malý vliv. Gott nepochybně rozumí tomu, co dělá a o hudbě ho můžeme nechat mluvit. Když ale zabrousí na parketu životního filozofování, tak je v něm pořád elektrikář z ČKD. Takže - ke zpěvákovým kulatinám nepochybně záslužný počin, který ovšem podle mě nebude životaschopný a za pár let bude o ničem. ()
Já ho nemusím, ale je to legenda. ()
(Karel) Gott mit uns! ()
No je to přecijen legenda českého showbyznysu. Jeho hudbu ani nemusím, ale určitě ho za to co dokázal i jako osobnost respektuji. Jinak dokument obsahoval zajímavé události z života mistra a majitele velkého počtu slavíků. ()
Karel Gott je sice fenomén, ale tento dokument příliš fenomenální nebyl a nijak zvlášť mě neohromil. Jako průřez jeho letitou kariérou to zase tak špatné nebylo. Nicméně, zpěvák takových kvalit by si snad zasloužil něco mnohem lepšího. Samozřejmě, Včelka Mája nesměla chybět. ()
...,,a kdyby blesk tu náhle sjel, srdce spálil na uhel".... ()
"Čtu jenom dobré zprávy, třeba: Gott míří do Ostravy." :D No nemějte ho rádi! ()
Dokument o tom, že Gott je vlastně už starý, ale pořád ho mají rádi všichni. ()
Velice pěkný dokument o našem nejlepším zpěváku, který se drží vlastně celý život na vrcholu popularity nejenom u nás. Což je víc než pozoruhodné. Je to Pan zpěvák na kterého prostě nikdo nemá. Můžete ho nenávidět, ale to je asi to jediné co můžete, že má talent jako málo kdo se mu prostě upřít nedá. A ještě k tomu je to velice sympatický člověk, žádný nafoukanec. Dokument nám nabízí pohled na život zpěváka při cestování a doma v rodině. ()
720. hodnocený film: nevím, co jsem vlastně čekal od dokumentu o zlatém slvíkovi, ale ozhodně to bylo víc, než mi bylo dáno. Ta holka, co to natočila spíše jen těžila z díla svého otce a jeho slávy (podobně jako ze slávy samotného Karla Gotta). Nikterak Gottovi v jeho kariéře nepomůže a ani mu neuškodí. Jako dokument docela dobrý, ale čekal jsem víc. 3* jsou maximem. Na to, jak byl tento pořad bombasticky medializován pomocí upoutáven na Nově, tak fakt docela průser. 3* ()
Natočeno dobře, koukatelné... ovšem když už jsem u toho, jen jsem koukal a koukal... vzápětí se objevují závěrečné titulky a zjišťuji, že mi to vlastně nic neřeklo. Vzhledem k důležitosti tématu velké zklamání. Režisérku projektu dle zdejších referencí považuji za nadanou, avšak si myslím, že tímto filmem si ukrojila pořádně velký krajíc. Jen průměrné hodnocení, které je vzhledem k tomu, jak nám byl tento projekt typicky novácky podsouván, zklamání. P.S. Co se týče zde nastoleného tématu Anticharty, ta je dle mě rozporuplná - na jednu stranu by odmítnutí podpisu znamenalo profesní sebevraždu, ovšem na stranu druhou je mi rozhodně sympatičtější vyjádření jiného signatáře Zdeňka Svěráka než to z tohoto dokumentu. ()
Povrchní, poněkud bulvární a neuspořádaný portrét Karla Gotta dnešních dnů, poskládaný z jeho současného života … a ze vzpomínek. Pseudodokument, který ve skutečnosti neřekne nic podstatného o fenoménu jménem Karel Gott. Obsahuje sice archivní fotografie a kratičké, naprosto nedostačující autentické video ukázky z dob dávno minulých, ale ani v nadsázce nelze mluvit o zmapování života a kariéry mnohonásobného Zlatého slavíka. Původně jsem tomu veledílu se zavřenýma očima přidělila 2*, ale je to ostuda Olgy Špátové, nikoli Karla Gotta, tak co bych se přemáhala - 1* bohatě stačí. Co se týká období normalizace a podepsání anticharty, myslím, že kdo neemigroval a chtěl nadále veřejně vystupovat, MUSEL se přizpůsobit a být loajální … A pokud nebyl zbytečně moc aktivní - především v tom smyslu, aby to negativně poznamenalo jiné - není nutné se obhajovat a nějak zvlášť se k tomu vracet. ()
Stále se hlídat, vypadat skvěle ,stále se usmívat, nic o sobě neříct, nikoho k sobě nepustit... To vlastně není dokument, ale hraný film... Musí to být dřina ,nebýt ani na chvilku sám sebou. ()
Nebyl to špatný dokument, je poměrně živý, nesvázaný původními autentickými záběry, připomíná časosběrné dokumenty. Viděno v rámci dokumenty Karel Gott 80, což byl podivný nápad - přát Karlovi v osmdesátinám dokumentem natočeným k jeho sedmdesátinám. Ale to už si musí přebrat nováčtí autoři. ()
Dokument, který neříká nic, co by jsme už nevěděli. Že má Karel čtyři děti, že ty dvě tajil a že božsky zpívá. A taky že cestuje a nějaký ten jeho názor na svět kolem. To je tak vše, vystačilo by to sotva na pořádný článek do časopisu. ()
Dokument o nejlepším zpěvákovi Čech, který kdy žil - ohaluje tajemství a i také příhěhy Karla Gotta (já jsem třeba dříve nevěděl, že je Karel Gott i skvělý a výborný malíř)... ()
Nejsem žádný zaujatec ani fanatik. Karel Gott i ve svém pokročilém věku je obyčejný kluk s Plzně, který chce uspět. Je z něho cítit upřímná touha se blýsknout a zažít potlesk na výsluní. Není žádným disidentem ani dekadentním umělcem buřičem, ovšem není ani nepřítelem těchto hodnot, jen jdou takřka bez dotyku kolem něho. První může být vždy jen jeden a o to Karel Gott usiluje prostřednictvým svého řemesla celý život. Toto má zkrátka v krvi a je to jeho přirozeností, součástí, niko-li naučenou pozou. Co se týče samotné hudby, tak má Gott ve své kariéře skutečně několik etap. Hudebně a pěvecky na vrcholu byl nepochybně zejména v polovině šedesátých a začátku sedmdesátých. Ač si to mnoho rokenrolistů, bigbeaťáků nepřiznává, tak Gott je pěvecky dokladatelnou součástí českého rokenrolu. Tedy určitě né svým životním postojem, tam se Gott vždy hlídal. Ovšem v šedesátkách na podiu ten rokenrol dokázal pěvecky vypálit takovým způsobem, že by i Elvis zrudl závistí.Toto mu prostě nikdo neodepře. Nemůžeme mu upřít, že po celou svou kariéru spolupracoval s nejlepšími muzikanty, orchestry, kteří a které se u nás kdy objevili. Na jeho počátcích můžeme zaregistrovat jazzové a swingové období, které ho v jeho tvorbě velmi pozitivně ovlivnilo. Americkou gramofonovou společností Columbia byl označován za evropského Sinatru, tenkrát byl neuvěřitelně všestranný. Naopak v sedmdesátkách se z něho stal spíše romantický belcanto zpěvák, ovšem opět s velkým Z. Nakoukl i velmi citlivě do folkloru. V osmdesátých letech zaplul celkem šikovně do vod středního proudu již zformované kolovrátkovité Pop Music. Avšak i zde má své světlé chvíle. Od poloviny osmdesátek je to hudebně dodnes již pořád ten stejný Karel Gott. Stal se z něho jaký- si trubadůr romantiky a krásy obecně. Rokenroly v jeho dnešním provedení od něho působí málo živelně a dosti dřevně. Proto se dnes již možná na jeho velké kvality zapomíná. Celkově se Gott stal univerzálním zpěvákem, který dokáže nadprůměrně zazpívat coko-li a přitom neztratit svůj pěvecký výraz. Toto potvrdí každý kritik, který tomuto rozumí a déle se tím zabývá. Jako osobnost je Karel Gott již ze své podstaty charakteru profesionál za hrob, který chce za každou cenu uspět.Tomu přispůsobil a podřídil takřka vše ve svém životě. Jisté části populace právě toto vadí. Mne osobně vadí velmi povrchní posuzování Gotta dnešní doby, právě touto částí populace. Pro ně je to normalizační zpěvák z dnešního bulvárního tisku. Jiří Černý, hudební kritik řekl a odpověděl na otázku: " Co se vám vybaví při vyslovení jména Karel Gott? Jedna z nejsložitěších hudebních osobností vůbec ". Myslím, že má pravdu v tom, že Gott by se měl hodnotit zejména hudebně, protože pro něho je hudba alfou i omegou, je to jeho řemeslo, vše ostatní jde kolem něho. Ono je však snazší zavrhnout ho celkově jako člověka a la normalizační božský Kája, než aby se každý hodnotící zábýval podrobně jeho tvorbou a uměním v rámci nějakých 50 let. To dá dosti zabrat. Dokument je dělaný pro fanoušky Karla Gotta nic víc. Dokumentu, který by měl shrnout výše zmíněné etapy Gottova hudebního vývoje, jsme se nedočkali a nevěřím, že se kdy dočkáme. Jakákoli odbornost zde nebyla ani v náznaku. Dříve existovali alespoň odborné hudební časopisy př: Melodie. Ale to už je jedno. Mám dojem, že Gott je většinou populace i svých fanoušků vnímán povrchně, toť vše. () (méně) (více)