Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Detektivní komedie podle divadelní hry herce a spisovatele Miroslava Horníčka je úsměvným příběhem z dob, kdy ženy byly elegantní, muži galantní a podvodníci roztomilí. Tato spíše „úsměvná hra“ než „bujná veselohra“ obsahuje přesně to, co je vlastní i většině Horníčkových textů – vtipný a lehký dialog, který je dobrým východiskem ke zdařilým a vděčným hereckým kreacím. Odehrává se zhruba ve dvacátých letech minulého století v jedné vile ve Švédsku. Zde se rozvíjí příběh elegantní neprovdané Matyldy (K. Fialová) a její půvabné neteře Kristiny (L. Benešová). Jejich ustálený, ale nákladný život má zanedlouho změnit otevření tajemné závěti starého pana Söderströma, Matyldina otce a Kristinina dědečka. Ve hře, která nepostrádá ani lehkou detektivní zápletku, však sehrají důležitou roli tři Alberti, muži, jejichž služba u slečny Matyldy je jen zastíracím manévrem. V jejich rolích se zaskvěli P. Nárožný, P. Nový a M. Donutil. (Česká televize)

(více)

Recenze (26)

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Horníčkova vtipná komedie zatížená ochotnickou toporností zúčastnivších se herců (tj. jejich snahou vše, co mohlo být jen naznačené (a tím vtipné) nahradit co nejdoslovnější výrazovou křečí, jež by měla spouštět divácký automat smíchu). Pramen humoru této hry je ovšem jinde: v oné lehkosti, náznaku a eleganci, jež zde chybí. Vyjímám jen Květu Fialovou, jejíž šarm vyváží snad jakýkoliv režijní omyl (a to ne jen páně Faltýnův). Jen na tuto pojistku se však nelze spoléhat. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Dominantním rysem Horníčkova pohledu na svět ve všech jeho uměleckých aktivitách je humor, k jehož nejvytrvalejším a nejdůslednějším interpretům také patří. Také proto základním prvkem jeho komediálního herectví i dramatické tvorby je stálá přítomnost komentujícího autorského subjektu. Cokoliv autor ve svých textech předvádí a vypravuje, je jím dříve či později ironizováno, shozeno a zcizeno. Výchozí situace, již vždy rozvíjí se značným potěšením, je jím znovu a znovu proměňována a obracena naruby, vlastní pointu příběhů vytvářejí ironizující glosy. Na rozdíl od srovnatelné poetiky typu Jana Wericha však Horníček tuto techniku nepoužívá k satirickému demaskování skutečnosti či k jejímu usvědčování z absurdity, nýbrž spíše k laskavé toleranci a zdůraznění relativity pravd o světě, k jejímu novému harmonizování a obohacení o poetizující rozměr. Důsledně tohoto postupu Horníček užívá ve hře o trojici falešných komorníků, kteří netuší, že jimi hledaná závěť zámožného švédského bankéře má dávno svého majitele. Brilantně rozehraná partie je především fenomenální přehlídkou hereckých výkonů; vedle Květy Fialové a Radovana Lukavského tu v první řadě excelují Nárožný, Donutil a Nový v rolích tří zoufalých lupičů - komorníků. Člověk by skoro řekl, že tato na první pohled řadová konverzační komedie nemá šanci blíže zaujmout, ale jak známo, ty největší drahokamy bývají ukryty na nejméně nápadných místech. Lze jen litovat, že jich k mání není víc. ()

Reklama

Brinkley 

všechny recenze uživatele

Se vší úctou k panu Horníčkovi - Tři Alberti a slečna Matylda je lehká konverzačka hodící se na divadelní prkna pro zpestření nedělního odpoledne. Za těchto podmínek bych si ji určitě užila. Ovšem TV přehrávání pánů Nového, Nárožného i Donutila mě nepřimělo ani k letmému úsměvu. Jedinečná Květa Fialová naštěstí dost zachraňuje. ()

farmnf 

všechny recenze uživatele

Horníčka miluji, zbožňuji, mapuji a velebím. Toto ale není povedené zpracování, prostě vtipné to není, nemůžu si pomoct. Všichni hrají sice skvjele, no tedy jakš takš ale Nárožný přehrává, Donutil též (ale to je herec vždy na hovno, jen se předvést) a potom z toho vznikne ta patlanina, co vidíte na monitoru. Míro takle bych to řekl, ty jsi v hrobečku, já budu tamtéž za pár let, mám tě rád, buď jsi to posral ty, z nedostatku inspirace, nebo scénárista a pak ať je co nejdříve v hrobečku on, vždyť jsi Mirku náš klasik! ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Pobavila mně absolutně nesourodá trojice Albertů a to jak byla slečna Matylda za každou cenu nad věcí. To jsem dlouho neviděla. Květa Fialová je fakt jedinečná herečka. Působí jak zjevení z jiného světa. Vpluje v róbě na scénu a celou ji rozzáří jako sluníčko. Tahle komedie je jako dělaná na pošmourné nedělní odpoledne. Hm, nic není takové, jak se nám na první pohled může zdát. Hezky rozehraná šachová partie. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (1)

  • Při čekání na svůj výstup se Miroslav Donutil neopatrně chytil dveří, které byly součástí kulis a Petr Nárožný, který ho ovšem neviděl, dveře zavřel a přskřípl Donutilovi prsty. Herec odběhl do zákulisí a po chvíli se vrátil a výstup i přes velkou bolest zahrál. Tuto příhodu ovšem Nárožnému řekl až o několik let později v jednom pořadu. (Redyx1)

Reklama

Reklama