Zakázaná planeta

Leslieho jsem nepoznal, nevěděl jsem, že se nenarodil s bílými vlasy :-). Jinak je tahle science-fiction strašně zvláštní i jinými věcmi. Některými detaily mě naprosto uchvátila, některými zase zcela znechutila. Uchvátila mě hudební ukázka Krellské rasy, vyobrazení technických přístrojů a monumentálních zbytků zaniklé civilizace s takovou lehkostí a hodnověrností, jaká rozhodně nebyla v padesátých letech zvykem. Hrozně se mi líbilo i grafické zpracování Altairské planety. Robot Robby je ideální hračkou pro každého, ale zároveň vypadá hodně směšně. Čímž se dostávám k tomu, co se mi nelíbilo. Nechápu, proč musela být i lidská loď ve formě létajícího talíře, to už je trochu okoukané a hlavně to působí hrozně béčkově, nehledě na to, že zpracování letu nebylo o nic lepší, než mají ty nejopovrhovanější kusy té doby. Stejně tak jako střely z těch blasterů. Nijak mě nezaujala ani hlavní zápletka, co se točila okolo oné nestvůry a pointa už vůbec ne. Což mě přivádí k hlavnímu nedostatku. Výprava filmu je podána strašně znuďujícím stylem, takže je Forbidden Planet účinnější než rohypnol, což je prostě neodpustitelné, když posádka zažívá něco tak pro nás nepředstavitelně dobrodružného jako je výsadek na jiné planetě. I tragickou výpravu by mohli zachránit herci, co by mě strhli na svou stranu, ale oni tam většinou jen tak stojí a něco začnou dělat, až když začnou i mluvit. Celek působí hodně divně, je to škoda, protože ten film by měl i na víc... (26.11.2008)

I když to vypadá jako ta nejtuctovější sci-fi z 50.let, kdy i lidská kosmická loď vypadá jako létající talíř, robot vypadá taky divně, kulisy povedený, ale taky takový naivně divný, a přesto to divné není. Naopak to má slušnou atmosféru a zajímavý scénář a na svoji dobu povedený triky a mladého Leslie Neilsena (jsem si myslel, že nikdy mladý snad nebyl). Jinak kdo četl Kingovy Tommyknockery, tomu není název planety Altair 4 úplně neznámý. (28.10.2008)

Nejsem žádnej velkej nadšenec sci-fi, takže jsem se na to podíval jen tak pro zajímavost a vůbec nic jsem od toho nečekal. Spíš jsem počítal s tim, že to po pár minutách vypnu a ani to nedokoukám. Nakonec jsem shlédnul celej film a ani jsem se nějak extra nenudil. Sice je to 50 let starej film, ale pořád se na to celkem dá koukat. Na filmu mě nejvíc zaujala poměrně slušná technická stránka na tu dobu. Sice je na hodně věcech vidět, že je to všechno vyrobený z papundeklu a nějaký ty paprskomety taky vypadaj trochu komicky, ale některý triky vypadaly docela slušně. Taky mě samozřejmě zaujal mladej Leslie Nielsen, kterýho jsem snad vždycky viděl jenom v komickejch rolích (kromě jednoho dílu seriálu MASH) a vždycky s bílejma vlasama, dále zajímavá "hudba", Altaira a její bizraní oblečky a robot Robby a jeho 60 galonů kořalky. Mně to teda asi stačilo vidět jenom jednou a myslim, že znovu se na to už dívat nebudu. Ale příznivci scifáren si to asi užijou víc, než já. (28.12.2006)

Téměř 60 let starý film o budoucnosti, kterou já už nezažiju :) Ano, jinak než s úsměvem se na to dívat opravdu nejde :) Film byl pro mě ale hodně teoretický, jelikož je tam plno scén, kdy se jen povídá a povídá a vypráví se historie a sem tam i poměrně složitá teorie :) Hodně technické, zajímavé efekty, slečna, která nosí nejkratší sukýnku jakou jde a trojice mužů, kteří šéfují téměř všemu :) Jde se na to dívat, to ano, není to nejhorší, ale pro mě spíš takový průměr :) (21.05.2015)

Forbidden planet je jeden z těch mála sci-fi filmů, které se mohou pochlubit nestárnoucím vizuálem a stále aktuálním námětem. Výprava je bohužel zarytě studiová a efekty jsou občas roztomile naivní, přesto nebudí úsměv ani po těch téměř šedesáti letech. To samé se dá říci o zobrazené technologii. Kdo zná klasický Star Trek, tak se bude cítit jako doma. Zápletka ostatně působí jako jedna dlouhá epizoda z dobrodružství kapitána Kirka. I přes určitou schématičnost děje není vůbec hloupá a obsahuje překvapivou pointu a morální ponaučení. A pochopitelně i napětí a hutnou atmosféru, podbarvenou zvláštní elektronickou hudbou. Spolu se stejně vynikajícím a neméně nadčasovým The Day the Earth Stood Still šlo o první důkaz, že inteligentní sci-fi není omezena jen na stránky knih a povídek, ale může existovat i na stříbrném plátně. (22.11.2015)