Nezapomeň na mě

Silný příběh dvou mladých lidí (a jejich rodin) postížených osobní tragédií,jejich vyrovnávání se s minulostí, přítomností a nejistou společnou budoucností. Boj mladé zamilované dvojice za normální život a snahu jednat "lidsky" se svým okolím, nutí diváka k zamyšlení nad dnešní společností ve které lhostejnost,bezohlednost,a sobectví formuje každého z nás..... I když R.Pattisona moc jako herce nemusím, v tomto snímku mi nijak zvlášt nevadil...je to možná tím že herecké stvárnění oststních postav bylo velice kvalitní, a on se s nimy tak nějak svezl. Nemohu opomenout skvělou a propracovanou hudbu,která rozhodně podpořila "hloubku" tohoto snímku. za mě 75% (20.03.2011)

Remember me je krásný film. Na konci jsem byl jednu slzu od 5* hodnocení, ale přesto jsou mé hvězdičky plné silných pocitů. Na první pohled je to film dost jednoduchý, s tradičním schématem syn-rebel naštvaný na svého bohatého otce rozvedeného se svou matkou. Příběh se však postupně mění spíše na metaforu náhody v lidském životě a odvahy nalézt cestu přes těžké chvíle. Vše pak naprosto změní závěr, po kterém mi otevřeně spadla čelist a celý příběh dostal úplně jinou hloubku, kterou může kdejaký romanťák závidět. A to, že hrál i slušně Robert beru jako bonus, protože vedle Pierce to ani asi jinak nešlo:). Spoiler: je skvělé vidět, jak původně rebelský syn v závěru filmu pochopí, že jako "dítě" prostě nedokázal pochopit vlastní rodiče a jeho zloba a nenávist nemá praktické opodstatnění. Z rebela se tak stává jen hloupý mladík, který méně myslel a chtěl poznat, než konal. Ten prodloužený závěr s monologem má podle mě silný a důležitý význam. Není to rada, je to pohled na lidi, kterým se právě mění život. A takových lidí je každý den opravdu mnoho... (10.12.2011)

Na tomhle snímku mě předně dostaly bezchybné výkony VŠECH herců. Pattinson a Ravin odehráli svůj part s nadmírou realističnosti, Cooper s Brosnanem - na to je škoda slov, ale překvapivě dobré byly i všechny ostatní postavy, což se zas tak často nestává. Nesklouzávají totiž do jednorozměrných figurek, ale hlavně jak se blíží konec, stávají se komplexnější a plastičtější. Tu jednu hvězdu do plného počtu má na svědomí pár náznaků romantických klišé, obzvlášť to se sázkou je jak z teen komedie pochybných kvalit. Spolehlivě to ovšem vyvažuje konec. Ten je v rámci žánru, ale i toho, co divák při sledování cítí a očekává, moc pěkná rána po hlavě. Posledních cirka pět minut má takovou sílu, jako jsem už dlouho u filmu nevnímala. Bez toho konce by se REMEMBER ME těžko vyšvihlo nad průměr, ale takhle se stává jedním z nejzajímavějších dramat poslední doby. PS: A Pattinson umí hrát, ne že ne! (31.03.2010)

Coulter chcel týmto filmom isto veľa povedať, len niečo z toho sa mu podarilo. V prvom rade hlavne záver diváka zľahka prefacká a posledných 10 minút prinesie úplne iné emócie. To čo v tomto filme funguje je vzťahová rovina Tylera s mladšou sestrou, intrákový bezstarostný život a vtípky s ním spojené. Melanchólia je síce naznačená, no nemôžem si pomôcť, na mňa to pôsobilo skôr ako manipulatívny kalkul, rovnako ako obsadenie toporného "Patizóna" do hlavnej role. Príbeh a námet nebol zlý, spracovanie priemerné, Pattinson síce nehrá úplne mimo, ale ani presvedčivo nie. (30.07.2010)

Že Robert Pattinson je charismatický a sympaťák, toho jsem si při Stmívání všiml. Proto jsem mu fandil, aby ze sebe toho svítící rozervaného Edwarda setřásl a konečně se vydal ve šlépějích Jamese Deana. Remember me byl první a řekl bych, že šťastný krok. Ne, že by Pattinson oproti upírskému romantikovi nějak výrazně pozměnil herecký projev, ale kvality a ambice filmu jsou někde úplně jinde, takže akčkoliv zde stále zamyšleně hledí v dáli a rozervanecky rebeluje, jeho výkon působí mnohem patřičněji než ta nechtěná sranda v New Moon. V jádru je Nezapomeň na mě jen další z milionu variací na téma "teenager z hecu/sázky/pomsty sbalí holku, neplánovaně se do sebe zamilují, holka zjistí, že jí teenager sbalil jen z hecu/sázky/pomsty a nechá ho. Teenager krkolomě dokazuje, že holku opravdu miluje. Holka roztaje a všichni jsou šťastní". Ale podobně jako nedávný Keith, celé je to místo do prcičkovskokomediálního hávu zabaleno spíše tragickým stajlem, protože to teď víc frčí a teenageři jsou z toho v kině na prášky. Jenže co u Keitha nevyšlo, to se zde povedlo na výbornou. Především je to ale zásluhou vedlejších postav, neboli rodin hlavního páru, které film povyšují na hodně nepředvídatelné drama, bohužel nepředvídatelné jen v tom smyslu, že není jasné, koho budeme oplakávat. No a co říci ke konci? Rozohodně nebyl zbytečný, celý film se řeší téma náhody a nejistoty dožití se zítřka, takže tohle ve své nepravděpodobnosti sedlo jako prdel na hrnec. (14.09.2010)