Ginger a Fred

Fellini opět stvořil působivý snímek a svět sám pro sebe, i když stále bych raději sledoval vztah a dialogy ústřední dvojice než bizarní svět spodiny showbyznisu kolem nich. Satyrický rozměr vyžívající se v pokleslých motivech a číslech (ovšem již ne tak temperamentně a živě, jak by se dalo od italského mistra čekat) bohužel značně zastínil skvěle ztvárněnou hlavní dvojici a její osud a prožitek vyznívá značně zkratkovitě a nekoherentně, avšak přesto v závěrečném loučení přeci jen silně působí silné podtóny, které se podařilo za předchozí dvě hodiny vyvolat. Už díky nim je snímek stále velmi pozoruhodné a hořkosladké dílo. (30.03.2012)

Že Fellini není moje krevní skupina, opakuju poměrně často. Teď ale půjdu do sebe a už to říkat nebudu (ono těch filmů, které bych chtěl vidět, je tolik, že může jednoho Itala s klidem vynechat). Je to mimochodem můj teprve 4. film od mistra. Obrovské panoptikum, Babylon, blázinec, a nuda, nuda, dvouhodinová nuda. Kdyby se nestavělo na dvou důchodcích, a jejich postavy byly jen použity pro stavbu příběhu kolem televize, asi by mělo jinej drajv. Jako kritiku, nebo reflexi, nebo prostě pohled do zákulisí televarieté by to mohlo být fajn. Tohle je unylé, smutné, polotrapné, a ani 80 dabérů, které Olga Walló ke spolupráci přizvala, to nezachrání. (22.01.2017)

Zpočátku jsem se zmateně rozkoukával a jedinou oporou mi byla milá tvář Giuletty Masiny. Pak přišla na řadu lehká nuda... ovšem v okamžiku kdy do děje zasáhl opotřbovaný švihák Pippo Marcella Mastroianniho, rozjel se Felliniho vlak ďábelskou rychlostí a já už jen s úsměvěm pozoroval jak s Giulettou vytahují na šedivé světlo světa (ošklivého televizního studia v Římě) vzpomínky na své mládí. Pozoruhodný, milý film s úžasně charizmatickou ústřední dvojicí, naplněný nostalgií nejenom po Fredovi a Ginger, ale taky po padesátých a šedesátých letech italské kinematografie, Felliniho tvorby především. Jo a taky televizním kýčem, respektive satyrou na levný svět televizní zábavy - stále velice aktuální... 80% (13.11.2006)

Felliniho nostalgický snímek o páru dvou tanečníků, kteří ještě jednou po mnoha letech přijali nabídku znovu vystoupit na pódiu, není jenom obyčejným nostalgickým filmem se zamýšlením se nad časem, stářím a životem. Je také nadčasovou satirou na stále víc upadající úroveň laciných televizních estrád a masového média televize. Nemůžu říct, že bych byl z Ginger a Freda vyloženě nadšený, délka přes dvě hodiny na mě působila nejednou zdlouhavě a čím dál víc mi začíná být jasné, že chvilka, kdy Fellini natočil své geniální podobenství Zkouška orchestru (1978) bez hluchých míst a bez zbytečného natahování v pouhých 70ti minutách, přišla na něj holt asi jednou v životě a jinak si Fellini stopáž svých povětšinou hodně dlouhých filmů nedokázal uhlídat. Na druhé straně musím říct, že celý ten příběh dvou tanečníků a jejich společného dne od setkání v hotelu, přes cestu autobusem, dění v televizním zákulisí až po události na pódiu a zakončení má moc pěknou atmosféru a přes tu délku i výskyt slabších míst se mi sledoval příjemně. Určitě i díky oběma slavným hercům, kterým pokročilý věk rozhodně neubral na šarmu (spíše řekl bych naopak) a podali nesmírně podmanivé výkony. A pokud máte tu správnou naladu na komedii spíše komorní, pomalou až zádumčivou, založenou více na poetice, než na ději (a já tu náladu naštěstí měl), můžete si i přes drobné výhrady odnést z filmu pěkný zážitek. [75%] (27.06.2021)

G&F je jeden z posledních filmů Feredica Felliniho i Giulietty Masina. Škoda... Fellini se otevřeně pustil do kritiky moderní televizní doby, do níž se staré dobré zvyky a způsoby nehodí, která si nepotrpí na stálost a která letí rychlostí reklamního skeče... G.Masina spolu se skvělým M.Mastroiannim vytvořili nezapomenutelný stárnoucí pár tanečníků, na jejichž osudech výborně vidíme rozdíly dvou naprosto odlišných světů - toho starého, jenž přetrvává ve vzpomínkách, a nového, který žádné vzpomínky uchovat neumožňuje, protože je založen na prchavém účinku okamžiku. Vlastně mi až běhal mráz po zádech při pomyšlení, jak je tento film aktuální: "Vy nejste manželé? Škoda, chyba... / No ale... Nechápu proč / Líp to zabírá. Divákům se milostné příběhy líbí" Film je natočený v charakteristickém italském střihu, v typickém Felliniho provedení. Ne, že bych ty taliánské postsynchrony miloval, ale na druhou stranu si to už bez nich nedokážu představit :-) G&F je zkrátka vynikající završení dráhy dvou velkých osobností světa filmu. Fellini natočil krásnou reflexi hopsavých estrád a G.Masina okouzlila (samozřejmě i Mastroianni) svým herectvím. P.S.: Přišlo mi víc než symbolické, že hlavní moderátor té závěrečné estrády jako by z oka vypadl Krampolovi....:-) (05.01.2007)