poster

Místa

  • Slovensko

    Miesta

  • USA

    Places

Drama

Česko / Slovensko, 2014, 108 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • HAL
    ****

    Devadesátky non plus ultra s atmosférou tak trefnou až to bolí, člověku je hned líp u srdce že se nenarodil o deset let dřív, a že z těch maloměstských peklovidlákovů vypadl hned jak to šlo. I když i tak si toho melancholického bloumání po opuštěných továrnách a kostelích (tomu se moderně prý říká urbex), a postpunku vůkol všude, užil i tak dosytosti - Špaček vnímá svět očima Adama úplně stejně jako já, a je to dobré, moc dobré... kdyby mu jen to (zdánlivě) bezpříběhové křesání jisker života na hromadách bahna vydrželo až do konce. Jenže on musí ten zpočátku jen lehce nakopnutý motiv porevolučního rychlopodnikatele rozjet bezmála do tvrdé mafiánky, a to už mu zdaleka tak moc žrát nejde. 8/10 Btw postsynchrony a díky nim i půlka dialogů jsou úplně na pěst.(16.9.2014)

  • D.Sleeper
    ****

    Tygr, pan Estébák ani docent Motyka své pruhy nemění... Jednoho pak nepřekvapí, že se historie opakuje... na stejných místech. Možná jen lehce nedochucený "termix" s jemně vymňouklou poslední přílohou... Nicméně, jste-li při chuti, rozdíl je rozhodně snesitelný. Dokonce mnohem snesitelnější, než obvykle bývají... třeba taková vajíčka.(30.9.2014)

  • Chřástal
    ***

    Zezačátku neokoukané a fajn a právě ta místa, kam se postavy uchylují / kde se oddávají zevlingu, dodávají zvláštní atmosféru osamění a přitažlivé opuštěnosti a taky nejspíš symbolizují vnitřní stav hrdinů. Hlavní postavy jsou dva provokatéři s příčinou – zdá se, že to nedělají jako rození šprýmaři, ale spíš ve smyslu „provokuju, tedy jsem“, aby pocítili, že žijou, a děláním ostudy přehlušili absenci smyslu, případně tím okomentovali nějaký kýč. Jenže od půlky (tak asi od konce „výletu“) se to najednou začíná rozpadat jak Vandammovy čínské kecky v Kontrabandu, postavám se vkládají do úst dost nepravděpodobná moudra a volant ústeckého trolejbusu je strháván ve směru „thriller o pomstě“, přestože v tom směru není žádné trolejové vedení. A konečné zadostiučinění včetně „returnu“ záporákovy hlášky je ve skutečnosti tak nepatřičné, až to bolí. Což vzhledem k působivosti (to i díky skvělé hudbě) mnoha scén zamrzí. Rozpačité ***(24.4.2020)

  • Kosmik
    **

    Nejsmutnější filmy jsou podle mě ty, které skrývají potenciál něčeho opravdu hodnotného, co se ale ve výsledku nepovede. A to je i případ tohoto filmu. Námět je evidentně silný. 90. léta, éra divokého kapitalismu a v něm dva kamarádi, co se chytnou místního velkopodnikatele a zároveň i mafiána. Na jednu stranu mu přinesou úspěch se zvýšením poslechovosti jeho soukromého rádia. Na stranu druhou se zamotají do dosti nebezpečné hry. Ale jak tu přesně napsal Tosim přirovnání s vypuštěnými zajíci. Buď na úrovni scénáře, technického scénáře nebo počtu natočených záběrů vznikl evidentně problém, kdy důležité dějové zvraty občas zanikají nebo jich i část chybí. A divák občas ztrácí kontrolu nad samotným dějem. Je to obrovská škoda, protože hlavní dvojice, Polívka a Cina, se na svoje postavy perfektně hodí a hrají je dokonale. A Lokace z Ústí nad Labem a okolí vytváří výbornou atmosféru onoho rozhraní mezi nadějí a apokalypsou, která v devadesátých letech panovala. A zvláště v tomto kraji, který se z části přeměnil na sociálně vyloučenou lokalitu.(29.5.2016)

  • Joker Punx
    ****

    V tomhle filmu jsem si zahrál malou roličku punkera, byla to scéna kde jsem na koncertě. Tuhle scénu jsme natáčeli několikrát, točila se v Ústí nad Labem, bylo to v jednom klubu. Na place byli všichni tři mladý herci - Vladimír Polívka, Johana Matoušková a Jan Cína. Si pamatuju jak mi v šatně Jan Cína ještě chválil moje creeper boty z Lucky Hazzardu :D Samozřejmě že ve filmu jsem měl jiný, co mi půjčili v šatně a ty byli strašný, ty mě tak tlačily na nohy že mě to už sralo, ale natáčení mě bavilo, tak jsem to musel vydržet, to je jasný. S Johanou Matouškovou jsem prohodil pár slov, pokecali jsme. S ní jsem měl právě tu scénu kde mě zabrala kamera :) Když jsem odcházel z natáčení domů, ještě mě zdravil hlavní představitel filmu Vladimír Polívka. Režisér Radim Špaček byl v pohodě rejža, ještě jsem mu řekl že jsem ho viděl ve filmu Karla Kachyňi - Blázni a děvčátka a že to bylo dobrý a on mi poděkoval. Jsem rád že mě dali do týhle scény i když jsem tam jenom na pár vteřin, ale rád jsem se pak viděl v kině na velkém plátně. Natáčení byla příjemná spolupráce a moc dobrá zkušenost a jsem za to rád. Dostal jsem se k tomu přes jednoho týpka co je taky herec, dřív to byl zpěvák punkových kapel. Byl to herec Vladimír Škultéty. Po natáčení mi zaplatili za roli a ještě mi dali peníze na zpáteční cestu na vlak do Prahy. Celkově mě film bavil i když je to tam místama v některých scénách nudný. Bohužel to byl propadák a film ani nevydali na DVD. Ale na to natáčení moc rád vzpomínám, moje první zkušenost s filmem a na to se nezapomíná. Scéna se mnou je zde - https://www.youtube.com/watch?v=nO1i4L-JvGw(30.6.2020)