Karel Gott 70
Režie:
Jiří AdamecHrají:
Karel Gott, Eva Pilarová, Lucie Bílá, Věra Špinarová, Ewa Farna, Ondřej Hejma, Jitka Zelenková, Lenka Filipová, Iveta Bartošová, Petra Janů, Václav Neckář (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Na velkolepou galashow do vyprodané pražské O2 Arény přišlo 130 hostů a 15 tisíc diváků blahopřát Karlu Gottovi k 70. narozeninám. Na koncertě se představila řada hostů, od mladé generace, kterou zastupovali například Ewa Farna, Tereza Kerndlová, Sámer Issa, Petr Bende, Vlasta Horváth, přes rockové gratulanty, jako je Ondřej Hejma, Michael Kocáb, skupiny Clou, Support Lesbiens, No Name a Gipsy.cz až po ty, kteří mají dlouholeté zkušenosti v hudební branži, například Eva Pilarová, Lucie Bílá, Věra Špinarová, Marie Rottrová, Jitka Zelenková, Lenka Filipová, Iveta Bartošová, Petra Janů, Václav Neckář, Josef Zíma, Pavel Bobek, Jiří Suchý a řada dalších. Koncert je rozdělen do 7 dekád a na konci dané dekády si Karel Gott vždy se svými hosty společně zazpívá. Kromě zpěváků přišla Karlovi pogratulovat také Jiřina Bohdalová s Lubomírem Lipským, Karel Šíp, Jiří Krampol, Barbora Špotáková, Michal Viewegh a Taťána Kuchařová. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (69)
Chudák "fenomén" Kája, vůbec si své významné jubileum nemohl ani užít, když po celý koncert musel vzpomínat, na jakou písničku má vlastně spolu se svými hvězdnými hosty otevírat hubu na playback. Úžasná sešlost všech komunisty povolených pop-hvězd, které krom starých pan a důchodců už nikdo neposlouchá. No, zkrátka brilantní kulturní zážitek. Pro přiblížení situace nezasvěcenému divákovi bych to přirovnal ke klasickým nováckým Silvestrům, akorát zde nebyl najatý stočlenný komparz s tisícovkou v kapse, ale 15 000 naivních kreténů, kteří si přišli poslechnout hudbu z magneťáku a ujistit se, že ten Kája už nic nového nenazpívá, ani kdyby byl na cracku .... Kájo, já ti přeji, abys získával ty Slavíky až do 150, i když budeš 70 po smrti, za ten "Trezor" si je zasloužíš. 0% ()
V roku 2009 oslávil svoje sedemdesiate narodeniny socialistický zlatý slávik, národný umelec a antichartista Karel Gott. Pri príležitosti tohto životného jubilea bola v pražskej O2 Aréne usporiadná veľkolepá estrádna galashow na ktorej sa zúčastnilo nechutné panoptikum mediálne známych blbečkov a blbiek, čo prišli zaspievať tomuto pajácovi. Starý koGott sedel v prvej rade s tou svojou zlatokopkou, senilne prikivoval a škeril sa ako chuj. Potom niečo aj on zakikiríkal a bolo po oslave. Odpad! ()
Nedorozumění v žánrech vyvolává protikladnosti v hodnoceních. Oslava životních jubileí je a zůstane specifickým tvarem, jehož hlavní prioritou zůstává a zůstane blahopřání. V této rovině se mění gottovské jubileum v to, co oslavanec výstižně nazval manifestací. Sahá-li region gottovské popularity od Vladivostoku po Bonn, v tomto případě lze jeho rozpětí vymezit od Evy Farné po legendárního Josefa Zímu s půvabnými mezizastávkami v podobě Terezy Kerndlové, Taťány Kuchařové či Barbory Špotákové nebo stále atraktivní Heidi Janků. Příznačný byl pohled na Gottovy dcery; zejména jsem ocenil výdrž tříleté holčičky, která doslova překonala samu sebe. Král české noblesy, jemuž nic lidského není cizí, vstoupil touto velkolepou podívanou, která u nás nemá obdoby (napadá mi jen Nohavicou svolaný koncert ostravských osobností hudby pro lidi), na pomyslné nebe českého kulturního dědictví. Dramaturgie ani scénář této apoteóze dalšího českého Nesmrtelného - jak by psali naši předkové ještě v čase Třetí republiky - zvlášť neprospěla, ale ani neublížila; občasný, tyto klíčové okamžiky provázející humor, zlehčující stáří byl minimálně vkusný. Gottovo dojetí bylo nezastírané a upřímné. Legendě se dostalo holdu, který jí poprávu přísluší. Zpěvák životního chlapeckého životního romantismu tak pevného v křehké formě, v níž ho nabízí svým stále početným fanouškům všech generací již šesté desetiletí, prožíval tyto hvězdné okamžiky poprávu jako jedno velké životní zadostiučinění. Chtělo by se věřit, že tento svátek lidské vzájemnosti nebyl jen agenturní kulisou, ale naopak autentickou výpovědí o tom, že optimismus v naší době není jen stále úletovější úchylkou, nýbrž nadčasovou, životně nutnou a nutkavou potřebou. ()
Na jednu stranu je patrné, že se zde podílel Jiří Adamec. Na straně druhé je však nutné přiznat, že jakákoliv oslava Karlových 70. narozenin musela být megalomanská a pokud by megalomanská nebyla, tak by stála za hovno a navíc by nebyla Gotta hodna. Přece jen taková ikona si holt zaslouží pořádnou show. Pořád platí, že Karel Gott je to jediné na co se lze v tomto státě spolehnout. ()
Estrádní záležitost se silnějšími i slabšími okamžiky, kde mezi povedený řadím například přítomnost Táni Kuchařový, která přednesla krásný blahopřání plus vystoupení několika, většinou dříve narozenejch, umělců. Mezi strašný chvilky naopak patřilo vystoupení tělocvikáře Maxy a (posledních pár let tradičně) afektovaný a uječený představení Lucky Bílý+již zmíněná stylizace pořadu. Bylo ale příjemný si připomenout řadu Karlovejch hitů a zároveň zajímavý se opět ujistit, že na něj u nás prostě pořád nikdo nemá. ___ Trefný komentáře (z těch několika málo, který jsem přečetl): Kulmon, sportovec. Komentář absolutně mimo (včetně blábolů jako "hudba z magneťáku", "playback" apod.): Zeck. ()
Reklama