Režie:
Hynek BočanScénář:
Karel ŽaludKamera:
Vladimír HolomekHrají:
Jiří Mádl, Táňa Pauhofová, Jiřina Bohdalová, Miroslav Táborský, Naďa Konvalinková, Hana Vagnerová, Oldřich Vlach, Pavel Zedníček, Matěj Hádek (více)VOD (1)
Obsahy(2)
V jedné zapadlé brdské hospodě, kde odpradávna sídlili čerti, se usadí dva vykutálení podvodníci - Berta (M. Hádek) a Vitouš (P. Zedníček). Spolu s nimi tu tráví čas i čert snad té nejnižší kategorie, čertovský učeň a outsider Záprtek (J. Mádl). Když ale hospodu navštíví pekelná inspekce, vydávají se oba vykutálení podvodníčci za čerty. Ovšem čerti to nejsou, a tak váženou pekelnou institucí důrazně požadovaný úpis ani nemají, ani ho nedokážou sehnat. Pošlou pro něj tedy nešťastného Záprtka. Smůla je, že také Záprtek nevyniká žádnou z pekelných dovedností a s úkolem si neumí poradit. Právě v tom čase v Jílovém jistá velice bohatá milostpaní (N. Konvalinková), která miluje nade vše zlato, zatouží po zlatých očích. Ty ovšem nedokáže vyrobit ani zlatnický mistr, a tak pro oči ze zlata musí jít služebná Anička (T. Pauhofová), tak trochu za trest, protože jí milostpaní neprávem podezřívá z krádeže. Jenže - kde se dají najít oči ze zlata, to nikdo neví. Snad jedině v pekle by mohli něco tušit. A tak se zoufalá Anička ocitá před pekelnou branou. Naštěstí se tu setkává se stejně zoufalým a nešťastným čertem Záprtkem. Jak už to v životě bývá, když se dva, kterým osud zatím nepřál, potkají, nejspíš v sobě najdou zalíbení. A stejné je to i s Aničkou a Záprtkem. A tak si s úkoly poradí společně... (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (351)
Jedna z těch povedenějších novodobých pohádek. Nechápejte to však tak, že je dokonalá, to rozhodně ne. Jen tej Bohdalce už by měl někdo to hraní zakázat. Pokaždý hraje úplně stejnou postavu. navíc nevim, proč musí mít postavy poruchy mluvení. Vždyť to neni o nic roztomilejší. Asi si budu muset pustit S čerty nejsou žerty. ()
Celkový dojem nic moc, ale některé podařené scény jsem si vychutnával. A líbí se mi, že se tady někdo pokusil propašovat do filmové pohádky chytré, aktuálně satirické nápady i opravdu hlubší nekýčovité myšlenky. Autor scénáře nazval tuto svou prvotinu Zlatý voči. Protože je to ale "nespisovné", název mu v TV zamítli a přes jeho protesty přijali dementní nápad nějaké pipky "Láska rohatá". Scénář má dobrou zápletku a vyniká nejedním silným či vtipným motivem (neobvykle nepovrchní pojetí lásky, peklo jako byrokracie, čert svádějící duši jako makléř přes půjčky...), ale na jiných místech je to zase plytce přeslazené v klopotné snaze po "laskavé pohádkovštině". Jako celek to má sice promyšlenou kompozici, postrádá to však soudržnost a spád a vyznívá tak nějak nic moc. Za celkově rozpačité vyznění pohádky ale může i režisér. Nechce se věřit, že je to autor kultovního Máchale tebe čeká šibenice. Spousta míst působí odfláknutě, rozbředle. (Scénárista chtěl film točit sám, čehož se v české televizi báli - škoda, asi by to dopadlo líp.) Střih, kamera - všechno odbyté. Pohádce dost škodí i příšerná hudba, což je obzvláštní zklamání, neboť od Uhlíře jsem byl zvyklý na kvalitu. Samotná ústřední písnička (Uhlíř+Svěrák) je sice hezká, ale zase její konkrétní umístění úplně rozbíjí děj. Představitelka Aničky působila velmi sympaticky, vesměs se mi herci celkem líbíli asi všichni, ale nejvíc pekelný byrokrat. A taky Mádl (jehož jsem v žádném jiném filmu dodneška neviděl). Pozici roztomilého nešikovného čerta, která je silně ohrožena pádem do přiblblého kýče, zvládl velmi sympaticky a při proměněně v elegána svádějícího Markétu k podpisu "výhodné smlouvy" je bravurní. Teprve v závěru (už jako člověk) mi připadal dost nepřesvědčivý. Vůbec celý ten závěr byl sice vymyšlen velmi dobře, ale proveden slabě. Ještě jedna výtka scénáři: Dost jsem byl frustrován tím, že chybí jakákoli závěrečná reflexe zlomyslné nány Markéty, která ke své záchraně přišla jako slepá k houslím. Takže konečný signál pro zájemce o "výhodnou půjčku": ono to nakonec nějak dopadne. ()
Jestliže si pohádka úmyslně šlape na jazyk, můžete si být téměř stoprocentně jistí, že se chce vetřít do vaší přízně jakožto laškovná a roztomilá. Nicméně ve výsledku lze její způsoby a styl prezentace vnímat i jako známku poněkud chudého ducha - a nulové kreativity. A když se zamilovaný čert zmůže jenom na nešťasné obličeje, ačkoli moc dobře ví, kam objekt jeho lásky spěchá a jakému nebezpečí se hodlá vystavit, nezbývá vám nic jiného než nad (ne)milou pohádkou definitivně zlomit hůl ... 1,5* ()
Neumím si to vysvětlit, ale letos mě novodobé české pohádky k televizní obrazovce nějak zvláštně přitahují. Zatímco minulé roky jsem se o Vánocích bez pohádek obešel, letos jsem během nějakých 25 hodin viděl hned tři pohádky novějšího data. A pohádka Láska rohatá mě rozhodně dokázala velice zaujmout, je to vtipná, atraktivní a zajímavá pohádka na čertovské téma, která mi poněkud překvapivě sedla a u které jsem se bavil a užíval si jí. A to se přiznám, že Jiřího Mádla absolutně nesnáším a mám vůči němu silnou averzi, ale zde byl tak roztomile vtipný, že mi absolutně vůbec nevadil, naopak mě dokázal pobavit. A velké plus vidím i v účasti krásné Táni Pauhofové, která mě už letos dokázala zaujmout v českém seriálu s produkce HBO "Terapie", kde byla velice atraktivní a svůdná, a tak jsem přivítal možnost, že s ní strávím u televize další příjemné chvíle. A potěšily i další postavy, Jiřina Bohdalová a Miroslav Táborský byli velice vtipní a vůbec celá pohádka byla jedna velká sranda, a to je na tom super. Takže já jako příležitostný konzument pohádek, který jich za posledí roky mnoho neviděl, jsem s výsledkem spokojený a uděluji čtyři hvězdičky. ()
Galerie (31)
Zajímavosti (4)
- Jiřina Bohdalová, která zde hrála čertovu babičku Elvíru, si zahrála čertici i v jiných pohádkách. Například v pohádce Jak se peče štěstí (1981) nebo čertici Floxínu v seriálu O ztracené lásce (od r. 2002). (Nick321)
- Pohádka se původně měla jmenovat Zlatý voči. (ČSFD)
- Pohádka se natáčela v lesích 2 km od Želíz . Reliéfy lidských hlav a zdobená jeskyně v pískovcovém bloku,tam kde se chtěla Anička (Tatiana Pauhofová) dostat do pekla, je práce sochaře V. Levého a nazývá se "Harfenice". (aknelkax)
Tahle pohádka má rohy i kozy a klidně by se dala přejmenovat na "Láska kozatá", kdyby se Pauhofová více vyprsila. Mladý čert Záprtek je takový truhlík, trumbera a popleta, no dalo by se říct takové čertovské "ucho", který mezi lidmi zkysl na dlouhá léta a z letargie ho může vytrhnout jen nenadálá čertovská inspekce z nejvyšších pekelných míst, případně dva pobudové Vitouš a Berta, a hlavně láska k Aničce, kterou zlá zlatnice dala vyhnat. Záprtek svojí nešikovností přijde o dlužní úpis a nesmlouvavý pekelný inspektor mu dá ultimátum sehnat nový, jinak se nebude moci vrátit do pekla, a pro tu příležitost se spojí s hodnou Aničkou, která zase musí řešit hloupý rozmar hamižné klenotnice u níž pracuje. Když se ten kluk jeden pekelná, zatrolená zamiluje do skoro kozaté holky chodící po světě, je s ním veta. On ten čert to nemá vůbec lehké. Pořád je umouněný od mouru, lidí se spíše straní, anebo je v tom lepším případě odnese do pekla, i když tenhle to dotáhl na čerta nejnižší kategorie, ale i na čerta jednou sedne ten nebeský (tfuj, kdo to tady mluví o nebi) pocit zvaný láska a jde o to, jak se s tak nerovnoměrným vztahem s holkou vyrovná a jak se k tomu postaví samotné peklo, do kterého kupodivu ani jednou nenahlédneme. Celkem milá a originální pohádka natočená ve větší míře filmovými prostředky, se může opřít o své herecké obsazení. Jiřímu Mádlovi a Táně Pauhofové v hlavních rolích to jde spolu všelijak a právě ten jejich osobnostní rozkol je určitým hnacím motorem a i jistou podstatou téhle pohádky. Příběh těží z jejich sbližování a trochu hřeší (pamatujte, čert nikdy nespí, a jakmile je řeč o hříchu, tak víte, co bude následovat) na silnější strukturu vyprávění a tím se stává rozvleklejším, a v poslední třetině vlivem nepříliš citlivé televizní dramaturgie zkušeného Jiřího Chalupy, i rozkouskovaným. Tahle frekventovaná útržkovitost dost zničila řadu nápadů, kterými scénář Karla Žaluda hýřil, a proto šel závěr tak nějak do ztracena a nedozvíme se, jak se zachovaly napravené hříšnice, protože například u napravené Markéty se to odbylo mimo záběr a reakce napravené zlatnice je k vidění jen v kouzelné kouli. Velezkušený režisér Hynek Bočan si před léty na sebe nevědomky upletl bič, když natočil mimořádně zdařilé "S čerty nejsou žerty", a k pohádce s "pekelným" námětem se vrátil až po mnoha letech, a to jen v televizní podobě. Tady nejde o nějaké srovnání nesrovnatelného, a to i přes fakt, že proslulá autorská hudební dvojice Svěrák/Uhlíř opět dodala chytlavé hudební melodie. Jde o to, že záměrem bylo neoprašovat nic z minulosti, ale vykročit v rozverném duchu do pohádkové budoucnosti. Nejedná se o žádný žánrový ani generační průlom, ale film si dělá legraci hlavně sám ze sebe, a to dost sympaticky. Oproti Troškově pohádkové tvorbě, je Bočan více úsporný a méně vyumělkovaný i afektovaný, i když žvatlající Mádlův čert nemusí nutně vyvolat vtipný dojem a spíše dává vzpomenout na Troškovo pojetí čertů. Televizní dramaturgie navíc pohádce upilovala rohy zvláště v závěrečné fázi, takže nenabydete překvapivý pocit, jako při vyskočení čertíka z krabičky, a ani si po jejím skončení neřeknete, že to byla po čertech dobrá pohádka, ale nějaký ten čertovský žert s ní byl, i když s čerty se žertovat nemá, a navíc tenhle "mádlovský" by ani mouše neublížil, zvláště když to na čerta přijde a začnou se mu zapalovat lejtka, a to nejen od pekelného žáru. Pro mě pekelně dobře hráli Hana Vagnerová a Miroslav Táborský, a jak už pan Neumann neodolatelně říkal "malá dává", tak to já dávám pekelně velké hodnocení, aby si mě čert neodnesl do pekla. Mé hodnocení: 60% () (méně) (více)