Dokonalý smysl

Podobenství s příměsí romantiky, povrchní mudrující blábol nebo apokalyptické drama? Vlastně ze všeho něco. Výborné fragmenty: uplakaná ztráta čichu, hysterická ztráta chuti a agresivní pojídání všeho kolem, absence zvuku při ztrátě sluchu, pseudodokumentární apokalyptické momentky ze světa, intimita Evy Green s Ewanem McGregorem. Zatímco si Perfect Sense krásně hraje s formou, posloucháme průběžně ženským hlasem vyprávěné něco, co se pohybuje mezi komentářem situace a lehkou úvahou nad lidskou neschopností vážit si skutečných hodnot. Dohromady nic závratně objeveného, každopádně dobrý nápad + dobře to vypadá + dobře se to poslouchá + není to dlouhé + jejich vztah je intimní a živý, nikoliv sentimentální a růžový = spokojen jsem. (06.03.2012)

Vzpomínáte na One od Metallicy? Co kdyby tak měli skončit všichni lidi? Geniální nápad rozehrát začínající vztah v pomalu se hroutícím světě, kde si lidé nalhávají, že bude líp. Ewan McGregor i Eva Green jsou skvělí i když jí mýdlo. Jediné co mi vadilo je, že se film buď nevěnoval čistě jenom jim (dokumentární vložky ze světa), anebo neukázal více příběhů z různých kusů planety. (16.01.2012)

Eva Green a Ewan McGregor sú v hlavných úlohách vynikajúci. Ona ako trochu nevrlá, osamelá a uhrančivá kráska. On ako sukničkár a bohém, ktorý z ničoho nič prepadne láske. Spolu im to nielen ladí, ale cítite aj energiu a bezpečie, ktoré si navzájom prepožičiavajú. Nehovoriac o tom, že obaja spomínaní herci sú prvotriedni umelci, ktorých samotná prítomnosť každý film povyšuje. Mám však fakt dosť výhrad k tomuto snímku, počnúc nezaujímavou romantickou líniou, absolútnej rezignácie v hľadaní proti-lieku a končiac skutočnosťou, že už po strate tretieho zmysly by bola apokalypsa zavŕšená naplnením tej agresivity. Perfect Sense je film, ktorý niekoľko hodín nedostanete z hlavy. Zrazu sa v celej svojej kráse ukáže, že keď bude príroda chcieť, tak sa nás jednoducho zbaví. Bezbolestne, rýchlo a bez boja. (28.10.2019)

Já vím, o čem chtěl Mackenzie vyprávět. Ze scénáře je to dost patrné, ale...kam se poděly 2/3 filmu? Je to celé uspěchané, odhrkané, pořádně to na sebe nenavazuje. Ve výsledku to není ani film o globální katastrofě (ale byla by to lahůdka, kdyby si dal scénárista záležet), ani o zamilované dvojici - jen o dvou lidech, kteří spolu tráví čas. Tahle rozdrobenost a tvůrčí lenost (scénář, režie, dramaturgie) zabraňuje jakémukoliv diváckému prožitku...o závěru raději nemluvě. Když nad tím tak přemýšlím, připomíná mi to Fontánu - urputná snaha vyjádřit se k tolika relativně závažným věcem najednou, že z toho pak nakonec vyjde filmař akorát s holým zadkem. 5O % (12.01.2012)

Pět fází vynuceného vyrovnání se s nelidskostí a zkázou, kterou jsme způsobili světu i sobě navzájem, na cestě k obnovenému lidství. Po lítosti a vzteku přichází přijetí, z nezbytnosti, a procítění ryzí úchvatné tresti toho, co znamená být a milovat. ***** All the things beyond fat and flour. ***** Jednoduchý koncept. V přehlcené době stresu, únavy, izolovanosti, nedůvěry, destrukce ekosystému i lidských hodnot a krysích závodů ke dnu se teprve odnětím všech možností, jak se ještě dál zaměstnávat, bavit a ubližovat, stávají otupělí lidé znovu citlivými, vnímavými a soustředěnými jen na to, na čem doopravdy niterně záleží, a v úplné bezbrannosti a odevzdanosti jimi znovu proudí ryzí láska a úžas ze zázraku života a spolubytí. I když už to vědomí nebude možné k ničemu využít, samo o sobě je ve své naplněnosti utišující a hojivé. Dokonaná tragédie, která naplní svůj účel: po katastrofě nastává katarze, očištění. *** Film, který naprosto bez patosu a emočního vyděračství zvládl svou náročnou látku, způsobuje zimnici, zastavuje dech a vyvolává jímavou reflexi a dojetí. Kamera, střih i zvuk jsou bravurně podřízeny celku, umocňují postupné vyznění ztráty smyslů a posilují emoční náboj v dramatickém spádu až do neúprosného, odzbrojujícího a právě tak děsivého jako uklidňujícího finále v tichu a tmě, zpátky v lůně bezpodmínečné lásky. *~ (16.12.2022)