Život po životě

Dej sa vyvíjal príliš pomaly, veľa statických prázdnych scén... a vizuálne efekty? ak sa myslí tých pár rozmazaných flashnutí s čiernymi siluetami postáv, ten blur s bielim svetlom a tá voda na začiatku, tak nič moc teda... ešte aj ten scenár a dialógy boli tak predvídateľné, že koniec bol jasný už v úvode. Mňa to teda neoslovilo. (30.09.2011)

,,Všude bylo ticho a tma. Světlo přitahovalo moje oči. Cítila jsem jemný vánek, stav beztíže. Nevnímala čas ani pohyb......“ Novinářka Marie, chlapec Marcus a osamělý čtenář myšlenek George jsou hlavními hráči v příběhu, který má uondané tempo a vypráví o nezajímavých věcech. Navnadí zajímavý úvod s vlnou tsunami, která bohužel přináší jen 100 minut nudy. Asi mi nikdo neuvěří, že největší emoce ve ¾ Eastwoodova filmu vyvolá (moje) snaha neusnout. Clint umí, o tom přesvědčí ve 22 minutovém závěrečném rozuzlení nezajímavě poskládanýho příběhu. Aby bylo jasno: filmy o životě po životě mám rád! A dokážu hodně tolerovat. Ale tohle mi připadá jako hodně nepovedená spiritistická seance. Možná to byl záměr. Třeba jsem měl umřít nudou a mít vidění. Sorry, ale tohle umění jsem nepobral! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Ještě pořád nevím co se stane, když umřu. 2.) Chystám se pořádat kurzy vaření. 3.) Trpím Encephalomyelitidou. 4.) Chci vidět rodný dům Ch. Dickense. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (01.03.2011)

Clint Eastwood a film, který se zabývá smrtí a o tom, zdali skutečně existuje "život po životě"? Tak to musí být film roku, sem si říkala. Bohužel se tak nestalo a mě čekalo velké zklamání. Eastwoodovi podkopává nohy především scénář, film jako takový totiž rozhodně není vůbec špatně natočen. Největší problém Hereafter je ten, že dané téma je naprosto nevyužité a přitom mělo tak velký potenciál a ještě k tomu za kamerou Clinta Eastwooda, čekala jsem emocionální nálož a ono nic, toto je snad první film Clinta za poslední dobu, který mě emočně vůbec nedostal. Nejvíce mě bavila dějová linka s Georgem v podání skvělého Matta Damona. Já rozhodně doporučuji se na film podívat, není to ztráta času, mě jen po skončení filmu strašně mrzelo to, že ten úžasný potenciál, který v sobě film ukrýval, vyšuměl úplně do ztracena a i já musím přiznat, že se jedná o nejslabší Clintův film, co jsem viděla. Není to však úplně vina Clinta, tady za to může především ne moc dobrý scénář a špatné uchopení celého tématu. (03.03.2011)

Nečekal bych, že filmovou variaci na legendární knihy Raymonda Moodyho natočí právě nestor amerického filmu Clint Eastwood. Ale možná právě v tom je ona metonymická propojenost - právě Eastwoodův pokročilý věk otevírá panu režisérovi přístup k novým, možná nejzásadnějším tématům. Jistě tu vzniká generační bariéra, ale kdo ví, čím budu žít já za nějakých 40 let. Eastwood možná až překvapivě používá postmoderně laděný koncept několika zdánlivě nezávislých příběhů, které se v jistém momentu spojí a vytvoří pevný kontext, jak to známe z filmů o generace mladších tvůrců - Alejandro González Iñárritu a jeho Amores perros a především Babel, nebo Paul Thomas Anderson s Magnolií. 3 příběhy setkání se smrtí (pikantní je, že film byl právě stažen z distribuce v Japonsku, neboť sekvence s tsunami je tam až příliš aktuální a bolestivá), 3 části západního světa, 3 lidská dramata (brilantně sofistikovaná - to britské především sociální, to francouzské osobní a psychologické, to americké pak angažující se a nosné... A při jeho sledování mne napadla jediná výtka k celému konceptu díla - kdyby se tvůrci soustředili jen na jednu dějovou linii a vybrali si osudy jen jednoho hrdiny, Clint Eastwood by natočil opět svůj staromilsky klasicky vyprávěný film, možná by bylo vyznění stejně silné, jako v předchozích mistrových opusech. Takhle se nemohu zbavit dojmu, že mi k absolutnímu zážitku skutečně nějaká podstatná složka snímku chybí... (19.03.2011)

Po tech negativnich hodnocenich jsem cekal nejakou sracku, ale nakonec jsem byl prijemne prekvapenej. Samozrejme Clint ma lepsi filmy, ale me se to proste libilo. Tri pribehy, vsechny docela zajimavy, i kdyz rozhodne se o nich neda rict, ze by byly nejak naslapany dejem, cely to plyne hodne pomalu, k tomu tu mame dve katastrofy, pricemz s uvodni by byl spokojenej i Emmerich a v zaveru sice zbytecny, ale docela slusne zvladnuty propojeni jednotlivejch pribehu. Jak je u Clinta zvykem tak samozrejme perfektne natoceny, prijemna, nerusici hudba a kvalitni herci. Proste ackoliv je film pomalej a lehce o nicem, zaujmout dokaze a ja se ty dve hodiny ani chvily nenudil. (05.03.2011)