Život po životě

Je to úplně nějak jinak natočené a zvláštní, než jsem byl od Eastwooda zvyklý a překvapilo mě, že to má na svědomí právě on, protože mi to k němu vůbec nesedělo. Bohužel příběh je odvyprávěn tak zmateně a prezentován ještě hůř, že ve výsledku film není ničím zajimavý, i když se zabývá myšlenkou posmrtného života, či existence nebe. Ani spojení dvou jazyků ve filmu nefunguje, spíš rozčiluje. (18.07.2018)

Tři lidé se svými příběhy o posmrtném životě. Od Eastwooda nejde očekávat podobně gradující a depresivní drama jako je iñárritův trojlístek, ale rozhodně má k tématu co říct. Daří se mu to nejen díky slušným dialogům, které nenudí a i přes svou "klišé" pózu jsou smysluplné, čemuž pomáhají samozřejmě i velmi dobří herci. Působivé úvodní tsunami vystřídají jen malé vlnky na filmovém moři zbylých dvou hodin filmu, ale jako divák jsem byl spokojen. Když už ne příběh, tak kvůli skvělé kameře a nasvícení scén (přechody ostře bílé do stínů reflektují samotný "další život" velmi často a přitom vůbec neruší) stojí Hereafter za to. PS. zajímavé, jak filmy s tématikou smrti jsou podobně odmítány jako knihy v tomto filmu:) (02.03.2011)

Je až s podivem, jak člověk, který mě před 2 lety uhranul emotivním Gran Torinem, mě může tak solidně uspat pomocí tohodle chladného a nudného filmu. Scénář je o ničem, celé to putuje od nikud nikam, postavy jsou nezajímavé a herci jedou na volnoběh. Jediná Bryce Dallas Howard tady hraje dobře a donutí probudit z herecké apatie i Matta Damona. Eastwoodovi to navíc celé vůbec nesedlo a i když tam místy probleskne jeho styl, tak většinu času to působí až příliš rutinně a neoriginálně. Velké zklamání. (25.03.2011)

Po dvou velice silných filmech (Gran Torino a Invictus) přichází Clint s Hereafter a mnohé doslova šokuje. Někoho v pozitivním slova smyslu, někoho v negativním. Já se řadím do té první skupiny příjemně překvapených a vcelku spokojených diváků. Jistě, i pro mě to byl ze začátku šok, že zrovna Clint se chopil tohohle tématu (ale pak si uvědomíte, kolik mu je, a není to zas tak neuvěřitelné) a přiznám se, že zpočátku mě příběh té Francouzky moc nebavil. Ale v druhé polovině filmu, kdy se začaly linie spojovat, tak jsem zjistil, že tenhle film je sice nenápadný, ale docela chytrý. Trošku mě zamrzel fakt, že Bryce Dallas zde byla sotva deset minut (a že jí to s těmi zrzavými vlasy sluší!) ale jinak si myslím, že Hereafter vůbec není takový průser, jak by se podle hodnocení některých uživatelů mohlo zdát. A říkat tomuhle „propad" a ještě „Shyamalanova formátu“… to je trochu silná káva, kterou si Clint nezaslouží. 80 %. (15.03.2011)

Nesdílím zdejší vlažné přijetí. Čirou náhodou jsem se kompletně odpoutal od pozitivního očekávání, když jsem si při spouštění v pořadníku už zahnívajícího filmu s průměrným hodnocením ani nevzpomněl, že je z dílny Clinta Eastwooda. Jsem lucky bastard, protože takto jsem byl mile překvapen námětem, obsazením i starostlivostí o detaily. Evidentně velká očekávání zaslepují mozek. Jedná se o docela ponurý, ale plně mysteriózní film o životě po smrti a daru komunikace se zesnulými. Ona smrt a smutek z ní plynoucí hraje v tomto filmu na nejhlasitější strunu, neoznačoval bych ale tento snímek citovou vydíračkou, takže já jsem velmi spokojený, i když přiznávám, že jsme od Eastwooda zvyklí na lepší trháky. Doporučuju si o filmu nic nezjišťovat a odpoutat se od zvučných jmen, dostane se vám milého překvapení stejně jako mně. 85% (19.11.2013)