Melancholie

Po strašnom Antikristovi menej strašná Melanchólia :) Na prvý pohľad ide o zaujímavý a opäť raz nekonvenčný počin talentovaného L. von Triera. Všimnete si to už pri umelecky ladených úvodných scénach lahodiacich vašim zmyslom. Následne príde prekvapenie v zvolenom štýle kamery, ktorý považujem vo veľkej časti za kontraproduktívny (a so mnou asi polovica kinosály, ktorá po premietaní pociťovala silnú žalúdočnú nevoľnosť). Zaujme tiež režisérov prístup ku katastrofickej tematike vymykajúci sa mainstreamu. Opäť však bohužiaľ iba na prvý pohľad. Kto má veľké očakávania, bude s najväčšou pravdepodobnosťou sklamaný. Zamrzí skutočnosť, že vizionárstvo a estetické cítenie Larsa je opäť porazené jeho psychickou nevyrovnanosťou a prevládajúcimi maniodepresívnymi stavmi, ktorými v súkromí trpí. Ak chcel na diváka preniesť časť svojho zúfalstva a melanchólie, činil tak iba povrchnými metódami (kamera ako na húsenkovej dráhe, dlhé detsky naivné plačúce scény, strach zo smrti, snaha nihilisticky presvedčiť, že po smrti už nie je nič a vo vesmíre okrem nás nie je rovnako nič). Ani vskutku (iba vizuálne) ohromujúca záverečná scéna ma nemohla ubrániť pred pocitom, ktorý ma sprevádzal počas celého filmu - že Larsovo videnie sveta nie je ničím prínosné (že všetko je pominuteľné už bolo zobrazené veľakrát a lepšie) a iba svedčí o jeho nezrelosti. Akoby sám zastal už dávnejšie na určitom nižšom vývojovom stupni, zatiaľ čo väčšina ostrieľanejších divákov je už niekde "ďalej". Škoda, talent rozhodne má... (29.09.2011)

Myslel jsem, že bude více zachycená reakce lidí na konec světa (např. řeknou si tajemství, udělají, co vždy chtěli), ale tady je pouze názor jedné nerozhodné nevěsty a zoufalé matky, která to na poslední chvíli zjistila. Lars von Trier se nesnaží o dramatičnost skrze scénář či příběh, ale skrze vizuál. Navíc mi to přišlo zbytečně dlouhý... (02.10.2011)

Konec světa ještě nikdy nebyl ve filmu tak krásný. Tvůrci kouzlí podmanivé a působivé obrazy - zvláště ty zpomalené záběry. Od Triera bych ale přeci jen čekal něco náročnějšího a hlubšího. Zajímavá je hlavně analogie mezi duševním stavem hlavní postavy a blížící se srážkou s Melancholií. Čím je planetka blíže zemi, tím víc se stává Kirsten "normálnější" a paradoxně je právě ona oporou své sestře a jejímu dítěti v posledních chvílích. Jako jediná zřejmě očekává konec světa s klidem a uspokojením. Také divák celou dobu očekává avizovaný konec světa. Ten pak prostě a obyčejně nastane a film končí. Do poslední chvíle jsem vyhlížel nějaký zvrat nebo nečekanou událost - a ono nic. Předchozí Antikrist byl určitě zajímavější. (03.10.2011)

Mám takový neutuchající dojem, že jsem zklamaná. Pokud bych se pouze podívala, jakým způsobem je tenhle film natočený, byla bych nadšená, ale pokud jde o příběh? Jednoduše jsem čekala něco víc. Lars je pro mě pojem, u jiného režiséra by mě pravdepodobně tenhle film překvapil příjemně, ale od Larse jsem čekala víc. Nemůžu jinak, příliš to srovnávám se svými pocity z Antikrista. (16.10.2011)

Trier si vždycky ve svých filmech dělal tak trochu srandu z diváka, ale tohle trochu přepískl. Natočit film z jednoho jedinýho důvodu, a to z toho, aby pěkně naživo víděl kozičky Kirsten Dunst? To si pravděpodobně může troufnout pouze Trier. A troufl. Tři hvězdy za tu nebetyčnou drzost a samozřejmě za Charlotte Gainsbourg, která je bezpochyby jednou z mých nejoblíbenějších hereček a celý film neskutečně táhla (z jejího vyjádření čirého zoufalství a bezmoci v závěru mi bylo téměř fyzicky špatně). Hlavní protagonisté filmu - ňadra Kirsten - samozřejmě skvělé (všimněte si, ve kterých jediných dvou záběrech ve filmu se rozklepaná ruka kameramana s očividným Parkinsonem změní na dokonale statický záběr), jejich nositelka, samotná Dunst, už mě tolik nezaujala (ostatně jako nikde od Interview s upírem, kde jí koneckonců bylo 12 let). Podle mého průměrně natočený pseudoartový film, který kdyby nebyl táhnutý skvělými hereckými výkony, skončí jako absolutní propadák (ovšem, to u Triera nehrozí, velmi dobře zná svou cílovou skupinu diváku, které filmy serviruje - a pak se jí směje). (19.10.2011)

Geniální a hluboce umělecké dílo! Sbírám slova, ale to nejde napsat, to se musí vidět. Neskutečně působivé! (23.10.2011)

Pre zaciatok by som chcel poznamenat, ze som velkym fanusikom Larsa von Triera (dogma95) No tento kusok pokladam za nestravitelny. Chcel som vidiet film, nie hadanku. Asi to ale nemalo byt pre bezneho divaka, ale pre ludi, ktori sa v tom chcu vratat, spajat symboly, hladat vyznamy...vidim tam jednu hlavnu liniu - nieco v zmysle, ze aj ked mate vsetky peniaze sveta, aj tak raz zomriete, a veci ktore su v zivote dolezite s peniazmi nic spolocne nemaju...treba zvolnit, nenahanat sa za nimi a byt jednoducho stastny, rozdavat to stastie na vokol. Larsovi sa asi nepacia hodnoty dnesneho sveta. Ani mne sa napacia. Trier je velky provokater a robi si co chce, niekto mu to zerie, niekto nie. Ja obcas. Pri tomto som sa nudil. Nerad by som hodnotil, ale keby ma niekto velmi nutil tak dam 5,5/10 z pohladu obycajneho divaka. Z pohladu hladacov pokladov 10/10 a z pohladu cloveka ktory za najepsi film povazuje rychlo a zbesilo alebo nejaku segalovku 0/10. Aj tak si stale myslim ze film by mal byt pre divaka. (celkom sa mi paci koment od J*A*S*M) (06.11.2011)

Jedna velká těžce koukatelná nuda. (14.11.2011)

Nejsilnější stránkou tohoto filmu, alespoň pro mě, je obrazová a hudební forma - některé obrazy mají atmosféru děl starých holandských malířů. Charlotte Gainsbourg opět skvělá - jen pro zajímavost - tato francouzská dcera slavného otce dělá i dobrou muziku. Bavila mě i ta atmosféra neodvratitelnosti konce světa. Lars je geniální... (15.11.2011)

Bizarný, existenciálny, katastrofický, melancholický biják pre intelektuálov. Kua!!! Ja mať dcéru čo by takto vyvádzala na svojej svatbe tak sa konca sveta nedožije! (18.11.2011)

Já mám z jeho filmů stále větší pocit, že Lars má s ženským pohlavím nějaký vnitřní problém. A po tomto filmu mě to začíná celkem otravovat. Možná je to opravdu jen zkreslený dojem. Ale nemohu si pomoct - postavy jsou vždy fakt exempláře na entou! 60 %. (18.11.2011)

Bez apokalypsy by to byl jeden z nejpůsobivějších filmů, které jsem viděl. Nechci hrát s Larsem von Trierem hru na císařovy nové šaty a spekulovat o symbolice čtvrtého řádu a tom, jestli něco myslel devatenáctou jamkou. Ale ta hodinová sonda do snobského obřadu mě dokázala dostat do kolen. (20.11.2011)

Kirsten i Charlotte jsou vynikající. Neodvratitelná zkáza, které čelí 4 rozdílní lidé. A vyrovnávají se s ní každý svým vlastím způsobem. (16.12.2011)

Možná nejsem na dostatečné intelektuální výši jako většina místního osazenstva, ale nemůžu si pomoct, Lars von Trier je pošuk, tento film je patlanice a blábol a pokud si někdo libuje v tom, že si z něj režisér dělá legraci (rozuměj že z něj režisér dělá blbce), tak prosím, ale mě to moc nebere. (16.12.2011)

Překvapivě průměrný Lars a veliké zklamání. První polovina filmu zvládnutá perfektně, škoda té druhé. (18.12.2011)

Myslím si že nebol dobrý nápad Melancholiu pozerať na Silvestra. Odhliadnuc od tohoto vstupného faux pas som dostal od Triera asi všetko to čo som čakal. A možno kvôli tomu som sklamaný. Prvá polovica filmu ktorá slúži ako prológ k tomu čo príde neskôr by sa dala hravo zvládnuť na ploche cca 20 a nie vyše hodiny. A preto u mňa funguje len ako defilé pestrej škály či už viac alebo menej známych a slávnych hercov, ktorý ako by svojou prítomnosťou či už upevňujú alebo si budujú status herca, ktorý vie aj hrať a nie len byť vo filme. No a druhá polovica, okrem pekných a presne natočených obrázkov mi nepriniesla nič čo by nedokázal iný ľahšie stráviteľný film natočený na podobnú tému. (02.01.2012)

Pan umělec Trier opět předvedl, že je možná schopný režisér, ale mizerný scénárista. Sledovat 136 minut dvě pipiny, kterak řeší svoje osobní trable, by jednoho unudilo k smrti. Pocit blížící se katastrofy tak navodí snad jen posledních pár minut. Zbytek filmu je vděčný materiál pro Larsovi fanoušky a jejich filozofické traktáty. (18.02.2012)

Emócie zachytené na plátno Triersových filmov je jedinečná a neopakovateľná. Provokatívny nástupca Bergmana ukázal svet pred koncom svojej existencie v surovej a vysoko depresívnej forme, tak ako je pre neho charakteristické. Jednoznačne jeden z najlepších filmových počinov tohto roka. (29.02.2012)

Vůbec nevím čím a proč, ale tento film mě úplně rozsekal... A to doslova... Ještě 2 dny jsem na něj musel pořád myslet, přestože podobné filmy opavdu nevyhledávám. Jiné než maximální hodnocení bych si zde opravdu nemohl odpustit. (07.04.2012)

Magicky vizuálně geniální...... stačí hudební doprovod a máte orgasmus. Na Trierovi se mi fakt líbí, že pokaždé Vám uvaří z jiného tyglíku nebo spíše podle toho kolik antidepresiv mu tam zbylo (15.04.2012)