Režie:
Lars von TrierScénář:
Lars von TrierKamera:
Manuel Alberto ClaroHrají:
Kirsten Dunst, Charlotte Gainsbourg, Kiefer Sutherland, Charlotte Rampling, Udo Kier, Alexander Skarsgård, Stellan Skarsgård, John Hurt (více)Obsahy(1)
Film Melancholia dánského režiséra Larse von Triera před diváky rozprostírá intimní portrét konce světa. Globální zánik lidstva je vyobrazený prostřednictvím sester Justine a Claire, ztvárněných bravurně herečkami Kirsten Dunstovou a Charlotte Gainsbourgovou. S těmi se diváci seznamují v den Justininy svatby, který má být završený velkolepou a precizně zorganizovanou oslavou na honosném venkovském sídle, kde bydlí Claire s manželem a malým synem. Jenže navzdory podrobným plánům je průběh večera narušován nejrůznějšími vnějšími faktory. Během veškerého lidského hemžení a marné snahy dodržet přednastavený absurdní řád se zpoza slunce vyloupne planeta Melancholie, jež se pohybuje po zkázonosné trajektorii. Lars von Trier předkládá jízlivý protipól hollywoodským spektáklům o konci světa, který ale se snímky, vůči nimž se vymezuje, má současně mnoho společného. Jak je pro Trierovu tvorbu posledních let typické, cynicky manipuluje s emocemi diváků a zároveň publikum od filmu distancuje záludnými symboly a rébusy, zatímco nechává ve vycizelovaných záběrech defilovat ansámbl složený z mezinárodních hvězd a charakterních herců a hereček. Vedle zmiňovaných Kirsten Dunstové a Charlotte Gainsbourgové se v dalších rolích objeví Kiefer Sutherland, Charlotte Ramplingová, Udo Kier, Stellan Skarsgard a John Hurt. (Česká televize)
(více)Recenze (1 200)
Sci-fi o konci světa? Nikoliv. Spíše snímek o absurditě lidského bytí, z níž nás může zdárně vysvobodit snad jen zkáza celého našeho pokolení... ()
Menej nudný film, s tak dobrým hodnotením som už dlho nevidel. Ktovie či vôbec. Vysvetlí mi prosím pekne niekto, na čo voľakdo natočil takúto blbosť?! Absolútne 100%-ná strata času. Neznášam na filmoch najviac tú vlastnosť, keď naťahujú diváka ako žuvačku. Dej absolútne minimálny, 3/4 filmu som preklikal, lebo to vážne nudilo. Môže byť až zdraviu škodlivé. Prosím, nepozerať. ()
Asi nemám dostatečně velké IQ, protože jsem nepochopil co se nám režisér snaží říci.Film mě vyloženě nudil a nedokázal jsem se do něho dostat a alespoň trochu si ho užít.Ještě, že je tam plejáda dobrých herců, kteří dokážou hrát, i když nevědí co.Snad za pár let budu moc říci, že konečně chápu co chtěl Lars říci. ()
Charlotte Gainsbourg je skvělá herečka. ()
s prehľadom a do detailu natočené tak jak to Lars von Trier vie...zase raz založené na skvelých hereckých výkonoch, podmanivej hudbe a atmosfére, ktorá zodpovedá názvu filmu..90% ()
Naprosto nezáživnou a emocionálně placatou první polovinu, střídá druhá, citově nabitá část, která by však mohla býti samostatným filmem. Naprosto dokážu pochopit tu tíživou depresi z konce světa po střetu s planetou, neboť jako sci-fi fanoušek a fanoušek astrofyziky, jsem si i o těchto potencionálních hrozbách ledacos načetla. Otázkou samozřejmě - jako je to vždy u těchto filmů - zůstává, zda planeta je v pohledu Larse von Triera doopravdy planeta, nebo jen ztělesnění 'něčeho'. Jsem potěšena, že Kirsten Dunst umí hrát, i když si myslím, že ji Charlotte Gainsbourg v mnoha ohledech předčila. Příjemný byl výskyt Johna Hurta, ale především Kiefera Sutherlanda, který i přes zlé jazyky, které říkají, že už patří do hereckého šrotu, zazářil. Role pozitivního manžela/vědce, který má velice svérázné postupy vůči tchyním a nebezpečným planetám, mu vyloženě sedla. S Kiefiem, a drátkem na klacíku, by chtěl hvězdy pozorovat každý :) .......65%...mě to prostě ta svatební pasáž naprosto znechutila. ()
tak rozporuplný film som už dávno nevidel.. prvá polovica zaujímavá, no niečo tam chýbalo a druhá ***** to doplnila a pridala aj niečo navyše .. .celkovo teda **** a skvelý zážitok .. 80 percent ()
Lars ne Lars, Kirsten prostě žeru.A ta atmosféra, ta m(M)elancholie ... Tohle je ta nejčístší filmová katarze. ()
Je to Trierovská záležitost , tak to nebudu brát z nadhledem, takže tu příšernou kameru vám neodpustím. Byla šíleně v rozporu s mým vnímáním. Příběh je originální, dynamický,předvídatelný(což nebylo v tomto případě mínus). A samozřejmě paní Charlotte Gainsbourg. Bez ní by to nešlo a pan Trier si to moc dobře uvědomuje. 6/10 ()
Melancholia je pro mě důkazem, že Jung (čti Džank) was right, a něco jako kolektivní nevědomí existuje. Takhle nějak to jde cítit, když se mi zdá o konci světa. ()
Tak tato vize konce světa mi vůbec nesedla, přestože úvodní koláž extrémně zpomalených "apokalyptických" výjevů dokázala slušně navnadit. Další hodinu totiž strávíme na svatbě, kde se nevěsta chová z neznámého důvodu divně a iracionálně, jaksi úplně mimo (asi něco tuší!), poznáváme ostatní svatebčany, ale jinak nic víc. Podobně nedějová je i komorní druhá polovina v předvečer katastrofy, která sice melancholickou atmosférou má něco do sebe, ale dolovat z ní nějaká podobenství a významy (pokud tam jsou) se mi i přes ubíjející nudu nechtělo. Mne tedy Melancholia minula. ()
Trier mi moc nesedí, svou atmosférou se mi dostává pod kůži, ale zároveň mě svým dějem otupuje a svým uměleckým pozlátkem odpuzuje. A to vše dvakrát tolik v Melancholii. Musím uznat že film má nezaměnitelnou atmosféru, a to nejen tu která se týká velmi komorního a osobního konce světa. Taktéž různé kontrasty a protizávaží - příklad za všechny jsou sestry Justine a Claire, které na začátku a na konci stojí každá na jiné straně barikády příčetnosti a uvědomění, a navzájem si tyto pozice průběhem filmu prohodí a přes to si zachovají své osobité rysy. Přes to všechno Melancholii nepřicházím na chuť a dlouhé dvě hodiny a pár minut navrch mi vůbec nepomáhají. Kirsten Dunst mám rád, ale zde dostala nevděčně-vyšinutou roli, takže žádné osobní nadšení se nekoná. Ostatní obsazení mě ze židle nezvedá už vůbec. Můj osobní pocit byl, že Trier tímhle spektáklem obráží vody umění pro umění, a tyhle vody pro mě bohužel často smrdí hnilobou. ()
Místy mi to připadalo až přespříliš natahované, ale i tak tím můj celkový dojem nebyl nijak výrazně ovlivněn. Působivá, tísnivá atmosféra (hlavně v samém závěru) mě totálně dostala a noční scéna nahé Kirsten Dunst v záři planety Melancholia patří mezi nejlepší filmové momenty vůbec. ()
Film oplývá kubrickovskou precizností, úchvatnou hudbou, nádhernými obrazy, nestálou trierovskou kamerou zaměřenou často na detail tváře. Jenže, co se děje týče, nic moc. To by mi ale až tak nevadilo, kdyby celý film přinášel nějaké poselství. V první části jsme svědky snobské svatby, která je velice nudná asi jako celý snobský svět. A protože se k Zemi blíží planeta Melancholie, stává se hlavní hrdinka první části nevypočitatelnou, podrážděnou - prostě jí začne jebat. Jenže jestliže to bylo v důsledku vzácného astronomického jevu, proč se tak chovala jen ona a nikdo další? Režisér z ní udělal jedinou zprostředkovatelku meziplanetárního dění a to se mi moc nelíbí. O moc lepší druhá část nám nabízí její sestru Claire, která se chová daleko lidštěji a tudíž přirozeněji. V závěru nabídne své sestře Justine, aby si před Koncem světa dali na terase víno a třeba si zazpívaly. Ta ji arogantně pošle do prdele, že ten nápad stojí za hovno. Místo toho postaví z větví jakési polotýpí a sedne si do něj. Kdo měl tedy horší nápad? Uvažoval jsem o dvou hvězdách - jednu za první část a tři za část druhou. Jenže i přesto, že ve mně film nic zvláštního nevzbudil, jsem prostě von Trierův velký fanoušek a vím, že on nic nedělá jen tak pro nic za nic a napůl. ()
Příliš vrstevnaté, příliš sofistikované, příliš melancholické. ()
Zatím silnější 4*, ještě ale plánuju jednu projekci a možná budu hodnocení ještě zvyšovat. Tohle je přesně ten typ filmu, kdy po dodívání nevíte proč, ale pořád některé scény nemůžete dostat z hlavy. Uhrančivý snímek :) ()
Zaujímavý Trierovský melancholický snímok, niečo ako Aronofského Fontána a Vinterbergová Rodinná oslava dokopy, pozoruhodné.... ()
Audio-vizuální orgie geniálního šílence. Už úvodní scéna nezkušeného diváka vyleká a ostatním dá najevo, že tohle nebude běžná podívaná. Líbilo se mi postupné rozkrývání rodinné tragédie i bizardních vztahů. Oslovila mne Kirsten Dunst, i přesto, že mi druhá část filmu (pojmenovaná po její filmové sestře Claire a věnovaná právě jí) přišla vydatnější. Okamžité pocity po filmu jsou jiné než ty, co mám nyní, s jednodenním odstupem, ale rozhodně mi tenhle film stále hloubá v hlavě. ()
jak chcípáček ke konci sveta prišel aka kirsten dunst v koži asexuálneho albínskeho hovada (suverény víťaz v kategórii najnesympatickejšia filmová postava) MELANCHOLIA nie je ani tak melancholická (našťastie) jak je neskutočne o hovne (bohužial) ..každopádne najslabší Trier ()
Film o schopnosti (či lépe neschopnosti) vyrovnání se s konci. Lars von Trier zároveň rozebírá problém apatie, kterou několik takových prožitých konců může přinést. A to je asi tak vše, přesto je to podané velmi pohledně a docela sugestivně. Nejdříve zažívá postava Kirsten Dunst svoji osobní apokalypsu, během níž nikdo nechápe její pocity a její chování a všichni ji za to odsuzují. Tato první část působí docela nudně, ale je možné, že to je záměr režiséra (viz dále). Vše se pak obrátí, postava Kirsten Dunst je již apatická vůči blížící se zkáze Země a opovrhuje ostatními, kteří se nyní chovají zcela stejně jako dříve její postava. Z filmu čiší depresivní myšlenka, že člověk přeje druhému nechápajícímu člověku to samé negativní, co zažívá on sám. V závěru přichází impozantní apokalypsa světa (fyzikální nesmysly nechme stranou, ty nejsou podstatné), kdy je samotnému divákovi naservírován takový konec, který mu v první části přišel nudný a se kterým se také musí těžce vyrovnat. Lars von Trier tak opět dává divákovi sežrat všechno, co musel během svého psychopatického života prožívat. Nebyl to špatný film, ale už jsem viděl od Larse lepší kousky. Přesto musím vyjádřit své nadšení ohledně posunu režiséra pozitivním směrem od odpornosti jménem Antikrist. ()
Reklama