Producenti

Už u Mladého Frankensteina, který se mi líbil a moc jsem se u něho nasmála, byly některé vtipy přes míru toho, co mi připadá vtipné. Mel Brooks má asi jiný druh humoru než já. Producenti jsou toho důkazem. Obzvlášť začátek se mi nelíbil. Zero Mostel se mi dokonce trochu i hnusil. Nápad to byl dobrý, zpracování trochu pokulhávalo. Zato písničky byly opravdu skvělé. Springtime for Hitler and Germany... :-) (02.11.2010)

Brooks mi občas sadne veľmi, niekedy menej. Tu je to na fifty fifty. Ale ten námet je tak strašne boží, že ten film musím mať rád aj keď som sa pri ňom zďaleka nebavil tak ako som dúfal že budem. Pozrel by som si to od Wildera alebo Lubitcha, to by bola neskutočná pecka. Takto je iba veľmi fajn 7/10 (14.07.2016)

Mel Brooks byl prvním nefalšovaným králem parodií a už v prvním filmu kraloval. Producenti nejsou parodií, jsou jen klasickou komedií. I když klasickou - jeden zkrachovalý producent a jeden uťáplý účetní vymyslí plán na zbohatnutí - vyberou tunu peněz na muzikál, který bude propadák a nikdo nebude chtít podíly. Za tím účelem koupí námět od fanatického nácka, najmou příšerného přiteplaného režiséra, do hlavního role zhuleného hippie zpěváka a udělají z nacistického nástupu k moci muzikál. Zaručený propadák že? :) Mel Brooks se s tím nepáře a pálí nekorektně do všech stran - do mužských zlatokopů s gerontofilními vztahy, teploušů, nacistů, hippies, blbých sexretářek a především do tvorby stupidních muzikálů. Geniální vedlejší postavy a ještě skvělejší ústřední dvojice. Známější Gene Wilder jako uťáplý účetní táhne za kratší konec, zato neznámý Zero Mostel už podruhé naprosto kraluje a opět v roli absolutně geniálního podvodníčka. SPOILER: Konec ve vězení ukazující, že starého psa novým kouskům nenaučíš rozhodl a já si jednou nadhodnotím až na 5*, protože jsem se bavil od začátku do konce. PS: Ústřední písnička je chytlavá :) Komedie roku 1967. (08.08.2022)

Ještě nikdy jsem se nepokusil vytvořit broadwayský propadák, takže jsem si mohl do jedné z alternativních verzí budoucnosti odnést poučení o tom, že ani kombinace debilní scénář - ujetý režisér - atrapy herců, ještě nezaručuje neúspěch. Kdyby při tom Brooks tolik netlačil na pilu přehrávanou teatrálností a místo toho se pozorněji věnoval přednostem i zadnostem poskakující Ully, tak bych šel rozhodně s hodnocením výš. (19.07.2012)

Max Bialystock a Leo Bloom budú mať veľké „zajačie úmysly” , keď prvý je divadelným producentom, a druhý zase zo začiatku čestným úradníkom, že zakladajú spoločný tandem: ziskuchtivých “PRODUCENTOV” , ktorí chcú uviesť absurdné divadelné predstavenie na Broadwayi o spievajúcom a tancujúcom Führerovi-Adolfovi Hitlerovi (a ten s naprostou bravúrou prekonáva i Diktátora, Charlieho Chaplina), konkrétne s poetickým názvom: „Jar pre Hitlera a Nemecko” , ale s tým, že z toho nakoniec vzíde kolosálny prepadák všetkých čias, čiže aspoň to tak pôvodne zamýšľajú, lebo vtedy by sa rozprávkovo obohatili aj za prispenia mnohých starých dám, ktoré Max krásne obalamutil, a tak mu všetky prispeli nemalé čiastky na rozpočet pre hru, t.j. zisťujú, že výhodnejšie je vytvoriť divadelný neúspech, než úspech, a vtedy by práve vzali nohy na plecia i guču peňazí, a hor sa smer Rio de Janeiro. Väčšina okoľností tomu priamo nasvedčuje, pretože vyberajú podľa nich totálne neschopného režiséra-transvestitu Rogera De Brisa, ktorý by defacto mal byť niečo na princíp Eda Wooda, a la Theatre, či trebárs samotnú hru napísal Franz Liebkind, čo sa ešte tak úplne nestotožnil s koncom „Tretej ríše” , alebo hlavný predstaviteľ je prezývaný, ako L.S.D. (Lorenzo St. DuBois), čo je samo o sebe dosť výstižné, a práve on je neuveriteľným ťahúnom pre nablýskané publikum v deň vypredanej premiéry, ktoré doslova vrie ! _ Mel Brooks sa po prvýkrát etabluje medzi hollywoodsku režisérsku smotánku, a hneď je z toho Oscar pre pôvodný scenár, ktorý je maximálne prešpikovaný samým čiernym humorom, keď Zero Mostel s Geneom Wilderom zo seba vydávajú naprosté maximum, čo sú vôbec schopní zo seba vydolovať ! Zručne im sekundujú-Lee Meredith, Kenneth Mars a Dick Shawn, ale tých som už vyššie spomenul. Premýšľal som nad plným počtom hviezd, ale Brooks trošku na záver polaví, a tak naozaj už nechýbalo veľa, aby som bol ešte o kúsok viac nadšený... (12.10.2019)