Monstrum z galaxie Arkana

Spisovateľ Dušan Mitana razí tézu, že čokoľvek, čo si človek vymyslí v hlave je pravdivé. Miloš Macourek osvedčil fantáziu v scenároch k filmom komediálnej kino-klasiky. Parádne scenáre mali často šťastie na skvelý realizačný a režijný štáb. A čo režisér Dušan Vukotič? Ako on zvládol nespútanú Macourkovu fantáziu? Podľa tunajších ohlasov na 38%. Zapolemizujem s tým hodnotením. Vukotič nechal popustenú uzdu bez výraznejšej korekcie a spolu s Marcelou Pittermanovou pridali vlastné polienka do scenára. Na jednom film-feste dostali aj cenu - za najlepší scenár. Ten je presne o tom, čo som písal v prvej vete. O zhmotnených predstavách spisovateľa. Bizarné nápady sa odohrávajú v prostredí socialistickej klasiky 80. rokov. Spestrené exotikou mora a ostrova. Švankmajerova príšera je odvalenou paródiou na Gigerovho Votrelca. Dôvod, prečo som film kukol je výtvarníkova účasť na riešení Monštra. Žena premenená na kovovú kocku pripomína po prvej premene, kedy z kocky trčí ruka, múku s ušami z filmu Jak utopit doktora Mráčka (scenár: M. Macourek). Odfiknutý prst mimozemšťanky zase pripomína ufiknutú ruku z úvodu filmu Pane vy jste vdova! (scenár M. Macourek). Dav ezotericky a láskou predchnutých naháčov v jaskyni, vítajúcich odhodením šiat mimozemšťanov, pripomína maximálne tak Vávrovo Temné slunce. No tam boli hipícki naháči skôr oblečení. Juhoslovanské socialistické kino predsa len bolo menej puritánskejšie, čo sa nahoty týka. Pár momentov netradičnej zábavy v uletenom filme. Plus menšia porcia nudy. A tie detičky bez citov s peroxidovo blonďatými vláskami? Tie som kde len videl... ...aha v Mestečku prekliatych od Wolfa Rillu a neskôr aj v Carpenterovom remaku. Najprv som dal tejto eklektickej montáži motívov z rôznych filmov a zvláštnych nápadov tri hviezdy. Lenže toto priemer nie je. Napríklad: zelený dym, čo vypúšťa monštrum na útočníkov! To je predsa esencia dámskeho absinthového prízraku z obrazu Viktora Olivu Piják absintu v pražskej kaviarni Slávia. A tento magický tujónový nápoj bol hádam z možných inšpiračných zdrojov scenáristov. (26.10.2015)

Chápu, proč se nápad na tuto podivnost dostal k Miloši Macourkovi - příběh o spisovateli, který má schopnost zhmotňovat vlastní představy a touhy, to je krásný základ na ztřeštěnou komedii. Bohužel tentokrát po Macourkovi nikdo srandu očividně nechtěl, a tak to takhle dopadlo. Vážný sci-fi tón a patos prostě nejdou dohromady s výjevy typu vousatý otec kojí dítě ňadry, které mu přičarovalo, no a o monstru samotném z úcty k Janu Švankmajerovi raději úplně pomlčím. (14.10.2020)

Ajajaj, tohle bylo vskutku monstrózní. Bohužel tím špatným způsobem. Nevím, co pohanět víc. Je to plné různých kravin a kvasí v tom jugoslávský amatérismus. Když se v nějakém filmu vyskytují fiktivní postavy vytvořené ze spisovatelova díla nebo fantazie, je to pro mě tragédie. A když se tam vrací i čas, je to další tragédie. Tady máme obojí... a mnohem víc dalších nesmyslů, to všechno v naivní atmosféře hloupých dobových sci-fi. Taková berlička mělo asi být zobrazení nějaké té nahoty, třeba když otci narostou kozy nebo "Musíme jim ukázat, že u sebe nic neskrýváme! Svlečeme se do naha!" chch. Čekání na monstrum se nevyplatí. Sice chrstá zelenou tekutinu v litrech, že to připomíná Evil Dead, ale ta "loutkovost" (nebo spíš člověk navlečenej do nesmyslu) a zjev je hodně pod průměrem. Skončí to docela vtipnou scénou plnou zkázy, vraždění, urvaných končetin, urvaných hlav (kdy jedna skončí v polívce s hláškou "To je hrozný! Jak teď budu střílet?"), rozšláplých hlav, plamenometů. Triky a masky dost zoufalé - modrá koule vypadá jak na zorbing, androidka připomíná mimozemšťany ze starého Star Treku (i když teoreticky by měla být i sexy). Kdyby to celé bylo víc vtipné, určitě by to tomu prospělo. Bohužel mám dojem, že režisér Vukotić to všechno docela prosrál. Vlastně jsem na to koukal jen kvůli Švankmajerově tvorbě, ale ani to za to nestojí. Za tu ujetost ale jednu hvězdičku dám. (11.05.2022)

Vyhlášená fantasmagorická československo-jugoslávská koprodukce, která v prvé řadě vzbuzuje otázku, jak něco takového mohlo vůbec vzniknout. Fakta neznám, ale domýšlím si, že Macourek dostal zadání napsat scénář, ale protože se mu do tohohle podniku nechtělo, říkal si, že když napíše ultra zhovadilý scénář, kde bude vrstvit dadaistické nonsensy, tak mu to nevezmou a bude mít pokoj. Jenže co nečekal, oni to v Jugošce vzali komplet a fakt to natočili. Možná to bylo úplně jinak, ale "Monstrum z galaxie Arkana" rozhodně trůní na Panteonu blouznivě zhovadilých totáčových koprodukcí hned vedle "Revue na zakázku". Tohle je koncentrovaná esence WTF, kde scény, v nichž tátovi narostou prsa, aby mohl utišit brečící nemluvně, nebo kde probíhá nudistické vítání mimozemšťánků, nejsou zdaleka tím nejabsurdnějším. Komedie se mísí s hororem a sci-fi motivy s homolkovsky civilními peripetiemi. Na druhou stranu je ale třeba uznat, že v porovnání s premisami jiných Macourkových scénářů tohle zas tak radikální úlet není, a spíš je rozklížený výsledek způsobený tím, že režírující Dušan Vukotić prostě nebyl na stejné vlně jako scenárista. (04.01.2020)

Svým formálním zpracováním (a vlastně i šíleným scenářem, Macourek jel zrovna asi na houbičkách) poměrně ojedinělá záležitost v historii tehdejší čekoslovenské kinematografie. Vždyť v jakém jiném filmu té doby, kdy se točily politicky uvědomělé snímky a kdy nahota ve filmu se stále uchylovala do sféry velmi decentních záběrů a názorné násilí bylo téměř tabu, jste mohli vidět film, ve kterém chodí dlouhé nudistické zástupy lidí s neskrývanou nahotou a ve kterém jsou vidět brutálně utrhané hlavy v talířích s polévkou. A to vše, pěkně prosím, uváděno v rámci tehdejšího FFP - Filmového festivalu pracujících. Být tento film po letech zreprízován (vlastně v televizi nikdy neběžel) a tedy známější dnešnímu publiku, bylo by zaděláno na menší kult. Menším problémem se mi pouze jeví, jak podobnou obskurní záležitost se zmatenou režií vlastně smysluplně hodnotit, proto volím opatrné dvě hvězdičky. (24.11.2005)