Monstrum z galaxie Arkana

Československo-Jugoslávská (uf) spolupráce vyšla naprázdno. Vznikl nezajímavý snímek s jednou veselou scénou ze svatby. Jinak je to jen takové nicneříkající uprdnutí do větru. Nevím, jakým způsobem by to mohlo být lepší, ale celkově je to celkem roztomilá pitomost. Na jedno kouknutí výborný materiál. Už jen z informativních důvodů, aby si člověk alespoň uvědomil, co za blbosti se kdysi točily. 20% (14.07.2016)

ČS filmaři zatoužili po dovolené? Tohle dokázal zasloužilý umělec Macourek napsat během fronty v kantýně... Nebetyčná hovadina, o jejímž zařazení (dětský film vs dospělí) lze oprávněně pochybovat - je tu totiž překvapivě moc erotiky (masová scéna v jeskyni a svlečená Biba), na druhou stranu násilné scény vypadají úmyslně hračkově. Potěší přítomnost čs. herců (Augusta, Andrlová, Růžičková) i dabingu (Štěpnička, Zedníček..). (23.08.2015)

Spisovateľ Dušan Mitana razí tézu, že čokoľvek, čo si človek vymyslí v hlave je pravdivé. Miloš Macourek osvedčil fantáziu v scenároch k filmom komediálnej kino-klasiky. Parádne scenáre mali často šťastie na skvelý realizačný a režijný štáb. A čo režisér Dušan Vukotič? Ako on zvládol nespútanú Macourkovu fantáziu? Podľa tunajších ohlasov na 38%. Zapolemizujem s tým hodnotením. Vukotič nechal popustenú uzdu bez výraznejšej korekcie a spolu s Marcelou Pittermanovou pridali vlastné polienka do scenára. Na jednom film-feste dostali aj cenu - za najlepší scenár. Ten je presne o tom, čo som písal v prvej vete. O zhmotnených predstavách spisovateľa. Bizarné nápady sa odohrávajú v prostredí socialistickej klasiky 80. rokov. Spestrené exotikou mora a ostrova. Švankmajerova príšera je odvalenou paródiou na Gigerovho Votrelca. Dôvod, prečo som film kukol je výtvarníkova účasť na riešení Monštra. Žena premenená na kovovú kocku pripomína po prvej premene, kedy z kocky trčí ruka, múku s ušami z filmu Jak utopit doktora Mráčka (scenár: M. Macourek). Odfiknutý prst mimozemšťanky zase pripomína ufiknutú ruku z úvodu filmu Pane vy jste vdova! (scenár M. Macourek). Dav ezotericky a láskou predchnutých naháčov v jaskyni, vítajúcich odhodením šiat mimozemšťanov, pripomína maximálne tak Vávrovo Temné slunce. No tam boli hipícki naháči skôr oblečení. Juhoslovanské socialistické kino predsa len bolo menej puritánskejšie, čo sa nahoty týka. Pár momentov netradičnej zábavy v uletenom filme. Plus menšia porcia nudy. A tie detičky bez citov s peroxidovo blonďatými vláskami? Tie som kde len videl... ...aha v Mestečku prekliatych od Wolfa Rillu a neskôr aj v Carpenterovom remaku. Najprv som dal tejto eklektickej montáži motívov z rôznych filmov a zvláštnych nápadov tri hviezdy. Lenže toto priemer nie je. Napríklad: zelený dym, čo vypúšťa monštrum na útočníkov! To je predsa esencia dámskeho absinthového prízraku z obrazu Viktora Olivu Piják absintu v pražskej kaviarni Slávia. A tento magický tujónový nápoj bol hádam z možných inšpiračných zdrojov scenáristov. (26.10.2015)

Scifi? Vážně? Těžko se tomu věří, ale jde o příběh jednoho spisovatele, který si vymyslí tři postavy mimozemšťanů, kteří pocházejí z galaxie Arkana a jednoho dne se s nimi potká na ostrově nedaleko svého bytu. Snaží se s nimi vypořádat a ke konci už jde o krutou komedii, při které monstrum vběhne na oslavu české svatby a po pár ránách z pušky do jeho těla se rozhodně, že všechny české filmového hvězdy v místnosti umřou jeho vinou. Tak se i stane a co na to mimozemšťané? Co by, prostě vrátíme čas :). Neskutečně stupidní scifi, které potěší maximálně milovníky béčkových nebo céčkových sci-fi, které se neustále tváří vážně. (18.02.2007)

Tak vida, 11 let po trapasu Ta slepička kropenatá už dokázali tvůrci stvořit muže s narostlýma prsama i jinak, než pouze v dialozích! . . . Kombinace žánrů sci-fi / fantasy + horror nepatří zrovna mezi moje oblíbené, Monstrum z galaxie Arkana ale klidně mohu zařadit k těm filmům, které mě neurazily a u nichž jsem se po většinou času zábaval jakožto u nápaditého a vtipného „béčkového“ filmu, který sice občas spadl do bizáru, ale jeho výhodou je, že se nehraje na nic smrtelně vážného. Vukotićovu žánrovku o střetu obyvatel jugoslávského ostrovního městečka s mimozemskými hosty jsem bral jako osobitou „východní“ odpověď na západní díla těchto žánrů. MONSTRUM je nevykrádá, dokonce na jejich existenci i nenápadně poukazuje (všimněte si např. VHS Star Wars ve scéně z knihkupectví) a vypůjčuje si z nich vtipným způsobem různé slavné motivy (nejsem znalec ani příznivec téhle tvorby, ale smysl odkazu vtipně využitého světelného meče v podobě mimozemské klábosky došel i mě :-)). Jsou zde i bizardní prvky, což ale podle mě částečně dává smysl, neb mimozemská stvoření zde představují oživlý produkt fantazie neúspěšného brakového spisovatele. Dobrou úroveň si snímek pokazí ve chvílích, kdy se žel až příliš snaží napodobit aktuální západní triky a chvílemi pak spadá do bizáru nechtěného. Pak ale přijde na řadu boj proti monstru, kde se tvůrci od napodobení amerických trendů naštěstí vzdálili a režii monstra převzal československý trikový mistr Jan Švankmajer. I díky Švankmajerovu podílu patří tato pasáž k tomu nejlepšímu z celého filmu (velice se mi líbil i postapokalyptický motiv se slepým harmonikářem). Pozitivně mě překvapil samotný závěr, který se vyhl moralizování a šel spolu s hlavním hrdinou vlastní cestou. 65% (viděno v rámci "Challenge Tour 2021" – 30 dní se světovou kinematografií) (19.03.2021)