Drama básníka v politickém thrilleru z roku 1948. Smyčka je strhující politický thriller, který odhaluje praktiky komunismu, a to jak v globále, tak v poutavých detailech. Vzdálenou inspirací pro příběh je historie B. Laušmana, předního sociálně demokratického politika, kterého komunisté unesli a pak zabili. Drama Smyčky má ale jiného protagonistu: je jím třicetiletý básník Jan Soukup. Z chudé rodiny, předválečná levá orientace, totálně nasazený v Drážďanech, kde ho při náletu zasáhla bomba. Před tím ovšem se v lágru zamiloval do české herečky Kamily Nostitzové, rok s ní v Drážďanech žil. Po válce, když se vrátil z dlouhého léčení, se stal členem ÚV KSČ, říká se mu "rudý Mácha" a je redaktorem Rudého práva. Kamila se po válce vdala za váženého profesora Fischera, svého manžela obdivuje a váží si ho. Fischer je sociálně demokratický poslanec, jeden ze tří členů vedení sociální demokracie, kteří jsou spíše proti sloučení KSČ a sociální demokracie. Jsme totiž v roce 1948, časně po Únoru a připravuje se "svatba" dvou levicových stran. V čase našeho příběhu vzplane znova láska mezi Soukupem a Kamilou a StB usiluje o to, aby nebezpečného demokraticky smýšlejícího Fischera odstranila. Chce to svést ovšem na "imperiální pomahače Západu" a právě v tom jí v dobré víře Soukup pomáhá. Když brutálním způsobem zjistí svůj omyl, je pozdě. Mohl by ještě čestně vycouvat, ale to by musel obětovat svou existenci a nechat se zavřít. Neudělá to a prohraje svůj charakter a zmarní svůj život.(Česká televize)
Stranický bard Jan Soukup rozněcuje svými „bojovkami" na stránkách Rudého práva po únoru 1948 budovatelské nadšení veřejnosti a dokonce je členem ÚV KSČ. Nerozpozná ale, že jeho milenecký vztah se ženou sociálně demokratického poslance Fischera se stal pro komunisticko-estébáckou věrchušku vítaným nástrojem k rozehrání nátlakové hry, jejímž cílem je mocenský monopol KSČ. Když pochopí, jakým cynickým intrikám v naivní víře posloužil, je pozdě. Mezi ctí a existencí volí druhou možnost, a tím vynáší rozsudek nad sebou samým... Drama je inspirované okolnostmi sloučení sociální demokracie s komunistickou stranou.(Finále Plzeň)
Z dost ožehavého tématu se dalo vytřískat mnohem víc, než se režisérovi Polesnýmu podařilo. Ze začátku jsem se dost nudil, a když už se to konečně rozjelo, nemohl jsem uvěřit, jak naivně se hlavní postava chová. Chvílemi mě sice mrazilo, to přiznávám, ale nevýraznost hlavního představitele, nevygradovanost určitých scén a ploché charaktery postav (Preiss, Hanzlík) mi brání, abych byl spokojen více. Dávám tři hvězdičky za snahu o politický thriller, který ale zůstal někde na půli cesty.(10.1.2010)
Politické drama, ve kterém se Pavel Kohout opírá o vlastní zkušenosti. Ondřej Kavan ztvárnil postavu idealisty "rudého Máchy" velice přesvědčivě. Zajímavé byly výslechy odehrávající se před biblickým výjevem. Autoři vhodně využily archivní záběry. Chvílemi příběh připomínal film Swingtime. Hudba Emila Viklického místy už dost dramatický příběh ještě zesilovala. Líbilo se mi zakomponování divadelního prostředí v kontextu sehraného výslechu. Zajímavá byla lyričtější pasáž v rakouské hospodě (zpomalení záběru, detail na postavy). Celkově výborně prokreslené charaktery postav. "Čestička prácičce".(10.1.2010)
"Jestli mi to situace dovolí, tak Vám určitě přijdu zatleskat. Čest práci!" Myslím, že chování lidí a jejich "výrazivo" se tvůrcům tohoto politického a především konverzačního dramatu povedlo. I díky skvělým hereckým výkonům. Zde bez jakéhokoliv náznaku úsměvu platí "Proletáři všech zemí, vyližte mi..!".(20.7.2018)
Film plní co má, vypovídá o praktikách komunistické strany a státní bezpečnosti (všichni novodobí komunisté se holedbají, že dnes je jiná doba, tohle už se nebude opakovat,....já jim nevěřím, díky bohu za jejich nízké preference).
Bohužel mě film ničím nezasáhl, nepřekvapil, neobohatil,.... prostě nezaujal (škoda náklady asi nebyly malé vzhledem k exteriérům...)(11.1.2010)
Pimprlové divadlo na téma zhoubná komunistická moc a její praktiky. V knižní podobě se Smyčka opírala o velmi solidní potenciál Pavla Kohouta (byť i tam to bylo s velkými výhradami, hlavně k psychologii postav), v podobě televizní vysloveně úpí pod tíhou Polesného snaživé, avšak křečovité režie. Další problém vytváří porovnání mladé herecké generace se starou gardou. Není nijak lichotivé. Kavan a Válková působí oproti úsporným a přesvědčivým hereckým kozákům jako dvojice pitvorných gumáků. Bohužel se tak opakuje vada knihy, kde milostná zápletka slouží vysloveně jako rekvizita. Co se informací týče: je to vysloveně názorný úvod do raného stalinismu – nijak objevný, ani autentický. Takže, i přes opravdu výborné herecké výkony Hanzlíka, Preisse a dalších, jen další lopotný výkop do kamenitých dějin.(10.1.2010)
rodo
Z dost ožehavého tématu se dalo vytřískat mnohem víc, než se režisérovi Polesnýmu podařilo. Ze začátku jsem se dost nudil, a když už se to konečně rozjelo, nemohl jsem uvěřit, jak naivně se hlavní postava chová. Chvílemi mě sice mrazilo, to přiznávám, ale nevýraznost hlavního představitele, nevygradovanost určitých scén a ploché charaktery postav (Preiss, Hanzlík) mi brání, abych byl spokojen více. Dávám tři hvězdičky za snahu o politický thriller, který ale zůstal někde na půli cesty.(10.1.2010)
triatlet
Politické drama, ve kterém se Pavel Kohout opírá o vlastní zkušenosti. Ondřej Kavan ztvárnil postavu idealisty "rudého Máchy" velice přesvědčivě. Zajímavé byly výslechy odehrávající se před biblickým výjevem. Autoři vhodně využily archivní záběry. Chvílemi příběh připomínal film Swingtime. Hudba Emila Viklického místy už dost dramatický příběh ještě zesilovala. Líbilo se mi zakomponování divadelního prostředí v kontextu sehraného výslechu. Zajímavá byla lyričtější pasáž v rakouské hospodě (zpomalení záběru, detail na postavy). Celkově výborně prokreslené charaktery postav. "Čestička prácičce".(10.1.2010)
tranquill
"Jestli mi to situace dovolí, tak Vám určitě přijdu zatleskat. Čest práci!" Myslím, že chování lidí a jejich "výrazivo" se tvůrcům tohoto politického a především konverzačního dramatu povedlo. I díky skvělým hereckým výkonům. Zde bez jakéhokoliv náznaku úsměvu platí "Proletáři všech zemí, vyližte mi..!".(20.7.2018)
Charon11
Film plní co má, vypovídá o praktikách komunistické strany a státní bezpečnosti (všichni novodobí komunisté se holedbají, že dnes je jiná doba, tohle už se nebude opakovat,....já jim nevěřím, díky bohu za jejich nízké preference). Bohužel mě film ničím nezasáhl, nepřekvapil, neobohatil,.... prostě nezaujal (škoda náklady asi nebyly malé vzhledem k exteriérům...)(11.1.2010)
Marigold
Pimprlové divadlo na téma zhoubná komunistická moc a její praktiky. V knižní podobě se Smyčka opírala o velmi solidní potenciál Pavla Kohouta (byť i tam to bylo s velkými výhradami, hlavně k psychologii postav), v podobě televizní vysloveně úpí pod tíhou Polesného snaživé, avšak křečovité režie. Další problém vytváří porovnání mladé herecké generace se starou gardou. Není nijak lichotivé. Kavan a Válková působí oproti úsporným a přesvědčivým hereckým kozákům jako dvojice pitvorných gumáků. Bohužel se tak opakuje vada knihy, kde milostná zápletka slouží vysloveně jako rekvizita. Co se informací týče: je to vysloveně názorný úvod do raného stalinismu – nijak objevný, ani autentický. Takže, i přes opravdu výborné herecké výkony Hanzlíka, Preisse a dalších, jen další lopotný výkop do kamenitých dějin.(10.1.2010)