Pan Wolodyjowski

Postava neporaziteľného šermiara - hrdinu Juraja Michala Wolodyowského (1626-1672) sa ako jedna z mála postáv (ešte aj tučný pán Zagloba) objavuje v každom diely Sienkiewiczovej národnej trilógie, no až v tejto časti sa predstavuje v hlavnej úlohe. Herec Tadeus Lomnicki sa do postavy vcelku hodí, škodou však je, že jeho charakter nie je dostatočne vykreslený a povedal by som, že občas spadáva do miernych groteskných rovín. Celkovo až patetickým dojmom vyznieva celá prvá polovica, ktorá sa aj vďaka vtipným výstupom výborne zahraného pána Zaglobu (M. Pawlikowski) dostáva do odľahčujúcich situácií, problémom i tak ostáva sa miestami cez ňu prekúsať. V poslednej hodine sa film naozaj vysoko zlepšuje pričom sa je naozaj načo pozerať. Záverečné obliehanie hradu Kamenec nespočítateľnou tureckou armádou ma svojou opulentnosťou uchvacovalo už ako malého, keď som film prvý krát videl (vždy som tomuto žánru holdoval) a mal som ju vtedy za najväčšiu bitku akú som dovtedy vo filmoch videl. Na moje potešenie bolo po rokoch nadšenie rovnaké a myslím, že Pán Wolodyjowski sa i dnes v tomto ohľade môže smelo rovnať súčasným najväčším hollywodskym veľkofilmom. (napísané 14. 6. ´09) (27.09.2007)

Ač se jedná o třetí díl historické trilogie, Hoffman jej natočil jako první a je to poznat, jedná se o nejslabší článek. Lze jej srovnávat s Potopou, protože ta je k němu rokem vzniku nejblíže (první díl Ohněm a mečem vznikl až o 30 let později, samozřejmě s jinými technickými možnostmi natáčení). A v tomto srovnání je poznat, jak Hoffman postupně zraje. Zatímco Pan Wolodyjowski, který trvá 2,5 hodiny, obsahuje dost hluchých míst a občas jsem se opravdu neubránil sledování časomíry, pětihodinovou Potopu jsem absolvoval v napětí a "na jeden vrz" (a to jsem se začal dívat ve 21:30). Oproti Potopě se také nepříliš povedl scénář a finále filmu. Ukončení Wolodyjowského kariéry proběhne tak nějak mimochodem (za opravdové vyvrcholení se dá spíše považovat narážení na kůl ve dvou třetinách děje) a kdo nečetl Sienkiewiczowu trilogii (já naštěstí ano), nebude mu u některých postav moc jasná motivace k jejich činům (naproti tomu Potopa je dílem samostatně životným a vychutnají si ji i předlohou nepoznamenaní čtenáři). Po zhlédnutí celé trilogie bilancuji: Potopa*****, Ohněm a mečem****, Pan Wolodyjowski*** (07.08.2009)

Historický velkofilm s vynikající výpravou, kostýmy i hromadnými scénami. Na druhou stranu je opravdu velká škoda, že romantické linie filmu jsou zde spíše povrchní. Přitom se toho nabízí v takovém množství. A tak Poláci překážky překonávají šlechetně a čestně a Tataři podle a pomstychtivě. A zůstává óda na polskou historii a odvahu jednotlivců při ochraně jejich rodné země. Michal Wolodyjowski (Tadeusz Lomnicki), hlavní postava příběhu, je ušlechtilý muž, statečný a zkušený voják. Jeho čest je pro něj nejvýznamnějším faktorem a s odhodlaností dává ostatním osobní příklad udatnosti. V romantismu velké minulosti nemohou chybět půvabné ženy. Živá, veselá a laskavá Basia (Magdalena Zawadzka), nová manželka Michala. Romantická Krzysia Drohojowska (Barbara Brylska), toužící po velké lásce a trpící sebemrskačským syndromem. A nešťastná Ewa Nowowiejska (Irena Karel), doplácející na špatně zvolenou lásku. Hlavním nepřítelem je syn tatarského chána Azja Tuhaj-Bejowicz (dobrý Daniel Olbrychski), se svým přerodem, zakořeněnou záští a osudem podlého zloducha. Z dalších rolí: Michalův veselý přítel Zagloba (Mieczyslaw Pawlikowski), Michalův přítel a další udatný obránce Ketling Hassling z Elginu (Jan Nowicki), mladík s cestou pomsty Adam Nowowiejski (Marek Perepeczko), jeho hrdý otec (Wladyslaw Hancza), a hejtman Jan Sobieski (Mariusz Dmochowski). Romantická historie o velikosti národa a zdravého vlastenectví, které nevyužívá svůj zajímavý potenciál v plné míře. (29.01.2015)

Když jsem tenhle film viděla před mnoha lety, později jsem ho ohodnotila třemi hvězdami. Ale po současném shlédnutí zkrátka jednu hvězdu přidám. Historie mě bere a tato postava jak mentálně, tak fyzicky, je opravdu zajímavá. Pan plukovník byl drobné postavy, leč šermíř velmi zdatný, inteligent, a svoji ženou milován. Krásná Barbara Brylska byla třešničkou na dortu a Daniel Olbrychski vytvořil nepřátelského démona. A vážení, všimněte si kostýmů, byly vymazlené do posledního historického detailu. (25.07.2016)

Historický kostýmní romantizující velkofilm, s jehož výrobou má polská kinematografie a specielně Hoffman velké zkušenosti. V porovnání s francouzskou tvorbou se bere o poznání vážněji, dialogy mají nižší kvalitu a pokulhává milostná linie. Velkolepé jsou naopak heroizující bitevní scény s davovým komparsem, nicméně v detailu vychází vše podstatně hůř, je to podobné jako v Ozerovových válečných velkofilmech, kde davové scény s vojenskou technikou vypadají impozantně, ale pokud se kamera soustředí na konkrétního vojáka, je výsledek žalostný. Pokud bych měl možnost výběru, pak takové Angelice dám jednoznačně přednost. Celkový dojem: 50 %. (16.09.2009)