Smrtonosná past: Opět v akci

Tento pořad vám přinesl Mercedes... To jediné co neztratilo úroveň byla Beltramiho hudba. Jinak je to bolestivý pád na hubu. Tohle pro mě není další díl té vynikající série, na které jsem vyrůstal. Neberu to tak, abych mohl být alespoň trochu objektivní. Nemám rád Moorea, zprasil už MAXE PAYNEA a točit moc neumí. Tady se snaží aspoň rvát do popředí akci (musím uznat, že je jí tu opravdu hodně), protože jakékoliv přepnutí do "táta a syn si povídají" se rovná katastrofě. Scénář Skipa Woodse, jestli měl pět stránek tak je to moc, je mimo veškerá kvalitativní měřítka (ve špatném slova smyslu). Příběh to nějáký má, ale povedených hlášek je málo a kecy o dovolené se taky brzo omrzí. Bruce to má všechno v paži a příjde mi, že dost přehrává. Co mu taky jiného zbývá, vždyť je v parodii na SMRTONOSNOU PAST! Nebudu tu rýt do nelogičností jednotlivých scén, ale několikrát jsem měl ve tváři hodně překvapený výraz. Hlavně u výletu do Černobylu. Připomíná mi to doby, kdy jsem s tátou sledoval Seagalovky (PŘEPADENÍ 2) a on vždycky nadával na to jaká je to blbost, jak to nedává smysl. Kdo takovou kravinu vůbec vymýšlel. No tak asi jsem dorostl do tátových bot. Chceš potulit? (17.03.2013)

Srdce mi trhalo po vychádzaní z kinosály. Dnešný konzumný divák zapríčinil pád a krach celej smrtonosnej série, pretože megaúspechy predchádzajúcich častí by sa s jemnou príbehovou obmenou dali točiť každý druhý rok (ako série Nezvratných osudov, Saw, či niekdajším Rambov) a až doposiaľ zdravý rozum štúdií a snáď aj Willisov nedal dopustiť, aby sa tak stalo. Čomu však nerozumiem viac je, Willisov podpis na zmluve k tomuto Béčkovému odvaru. Nemám pocit, že by herecky a castingovo upadol do sračiek podobných Seagalovi, či Van Dammeovi, aby sa musel poberať podobným smerom a zo svojich niekdajších kultov žmýkať peniaze. Ak sa dnes nenájde kvalitný scenár pre ikonické postavu ako je ujco McClane, tak pre koho potom? Ementál je slabé prirovnanie pre diery v scenári, vygumovaní záporáci bez charizmy by nerozvírili prach ani v disneyovskom animáku a syn ako buddy-partner sťahuje Johna do absolútneho priemeru. Willis však stále šlape, filmovanie si užíva a stále vládze dýchať na chrbát všetkým navôkol. Hláškuje, masakruje a pritom stíha aj nejaký ten charakterový prejav svojej postavy. Akcia pripomínala súčasnú produkčnú bessonovskú tvorbu, čiže tak striedavo-oblačno. Niekedy fakt vychytané akčné minútky, inokedy neschopné tápanie na úrovni Uweho Bolla. Nie, toto podľa mňa nebolo pokračovanie onej zvučnej série, toto bol jeden veľký prešľap a my, Johnovi fandovia, mu snáď tento omyl odpustíme. Jednoducho na letisku nastúpil omylom do iného lietadla. 55%. (21.03.2013)

John McClane se už ve své čtvrté štaci přesunul do moderní doby, kam víceméně nepatří a které ani jí příliš nerozumí. Už to dávno není ten John, který si vytahuje střepy z chodidel, sarkasticky cedí hlášky a jehož počínání provází poměrně realistická akce. Přesto mi čtvrté pokračování nadmíru chutnalo. Jenže v pátém jen unaveně pobíhá, poslouchá frackovitého syna a tu a tam něco vtipného utrousí. Přitom to není tak dávno, kdy hodil kung-fu lady proti zdi, pak ji nabral autem a sjel s ní do výtahové šachty. Pět let uběhlo jako voda a tvůrci cpou na scénu druhé McClaneovic dítko. Neposlušný syn v Moskvě právě čelí závažnému obvinění. Ve skutečnosti je však tajným agentem, který se snaží získat důležitého disidenta, který.. no, bude ještě v dalších minutách docela důležitý. Čeká na nás totiž několik nevzrušivých odhalení, samozřejmě po boku mladého McClanea už poskakuje i newyorský policejní veterán. Ten normální chlápek z masa a kostí, který přemýšlel a nedělal za každou cenu frajera, je však nenávratně pryč (pokud bude šestka, tak prosím s kvalitním scénářem a lepším než řemeslným režisérem), navíc dostává tolik prostoru, jako nezajímavý floutek (syn) bez charismatu. Scénárista Skip Woods (napsal třeba Hitmana, Swordfish: Operaci Hacker nebo A-Team) naprosto nepochopil, jakou postavu má v ruce/na papíře. Akce je velkolepá, destruktivní, ale postrádá „duši“. Zároveň je nepřehledná a podivně sestříhaná a nabízí momenty v tak trochu vyumělkovaném klimatu, kdy hrdinové nějaký malér vyřeší jednoduše tak, že naslepo proskočí oknem, neřešíc, jestli pod ním nevede čtyřproudá silnice. Tenhle film si prostě značku Die Hard nezaslouží!! (27.03.2013)

Jsem v prudkém pokušení hodnocení ještě snížit. Právě proto, že rozhodně nejde o důstojného pokračovatele smrtosmrtných pastiček. Pravda, triková část je solidní a i nějaká ta hláška přijde, přesto po ukončení zbývá pár nezodpovězených otázek. 1. Zkoušeli v Cinergi studios trumfnout Asylum? 2. Proč do Boha Vyližův vylízaný synátor odbachnul na dýdžině nějakého naprosto zbytečného Ivana? 3. Z Moskvy to je do Černobylu bratru devět set kiláků, nejkratší cestou přes dvoje hranice. Ano, je to na Ukrajině, tím bych asi scenáristu šoknul, což? 4. Vím, že cyja je tlupa neschopných amatérů, vždyť jednoho ručníkářského Usrámu hledali bratru patnáct let, a to si přitom koupil největší barabiznu hned vedle Islámských koupelí, hlavního to města Pakostánců. Ale že by až takhle? (11.11.2015)

Přes devadesát minut čistokrevného kinematografického pekla, které napsal retardovaný ufon a zrežíroval jeho hyperaktivní bratranec se CGI průjmem . Beru zpátky všechno pozitivní, co jsem kdy na obranu Moora, popřípadě Woodse (asi ve slabší chvilce) prohlásil. Tihle dva jantaři by se mohli vzít konečně za ruce a svorně skočit z dvacetipatrového paneláku. Těžko říct, co je horší. Jestli totálně neinovativní "bum, bác" akce, gumák McClane, který už se ani nekryje, ale kosí Rusáky po tuctech, jeho synátor s Downovým syndromem (a přitom v Jacku Reacherovi je Courtney fajn), anebo imbecilní restart "něčeho jako zápletka" každých 20 minut, který se tváří strašně sofistikovaně, ale při ohlédnutí zpátky dává asi stejný smysl jako když dostanete tasemnici a to jste žrali jenom salát. Trpěl jsem celou dobu, zhruba osmkrát přemýšlel, že to pro zachování vlastního zdraví vypnu, ale nakonec jsem se i díky jednomu fuckáči a asi dvěma hláškám (které byly v traileru) překonal a dal to až do uberpatetického family-friendly dovětku. A nyní se jdu s dovolením vyzvracet do kýble a pustit si McClanea, který by v akčním filmu podle představy dnešního Hollywoodu chcípnul do pěti minut. Ale když už nic jiného, nechtěl by mu člověk dát facku. P.S.: Vývoj rodinného usmíření napříč třemi scénami o dvou stranách dialogů budiž zapsán do análu scenáristiky řádně perverzním střikem bez gumy. (15.05.2013)