Velké oči

Dovedu si docela dobře představit, že tenhle film tak nějak prošumí, protože lidem, které nevzrušují termíny jako akvarel, perokresba nebo olejové barvy, toho moc nenabízí. Nejsem zrovna Burtonova skalní fanynka a jeho posledních pár veledíl mě moc nechytlo, ale oceňuji jeho typickej vizuální rukopis, kterej jde až na samou hranici kýče, u tohole snímku si ale režisér šňupnul dávku reality a výsledkem je lehká nuda. Teda né, že by Christopher Waltz nepřehrával za dva až tři ochotnické divadelní ansámbly, nicméně to úplně nestačí, zvlášť když zdejší anotace vyzradí celou zápletku včetně konce příběhu, asi se předpokládalo, že je to tu samej kunsthistorik a odborník na torbu Margaret. Keane . (29.01.2015)

„V MÉM ŽIVOTĚ BYLO PRÁZDNO. A TO TEĎ ZAPLNIL WALTER…“ /// S postavama, jejichž práce nebyla kritiky valně přijata, mají scénáristi Scott Alexander, Larry Karaszewski dobrou zkušenost. Podle jejich scénáře už Tim Burton natočil životopis ED WOOD (1994). Filmovej osud Margaret Keane má přiblížit utrpení (blonďatý) umělkyně, která v sobě našla sílu a vzbouřila se. Sice zůstala furt blondýnou, ale ani ty nemůžou v Americe takovejhle soud prohrát. Taky je to o umění se prodat. Vždy a všude. Jako z příručky. Řek bych, že tohle se dalo spíš zkazit, než na tom vytřískat ovace davu. Burton předvádí svoji intimnější, umírněnější polohu, nežene se do přehnanejch vizuálních orgií. Jen občas popustí uzdu a třeba naplní supermarket lidma s obrovskejma vočima. Kvůli těm smutnejm dětskejm vočíma si určitě látku vybral. Za nima si totiž můžeme představit jakejkoliv (smutnej!) příběh. Film dvou herců. Půvabný (a hloupoučký) Amy a vychcanýho Christophera. Tak to má bejt. O skutečnejch Margaret a Walterovi Keane. Můžeme kroutit hlavou, můžeme se podivovat, ale skutečnost byla taková, takže vyčítat něco autorům je mimo mísu. A stejně, jako oni neřeší, jestli jde o dobrý či špatný umění, nemá smysl řešit, jestli jde o kýč. Napsal ho sám život, takže si stěžujme jinde. Třeba u pravý Margaret Keane. 3a½! Takže du vejš. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti 2.) Máme doma velký voči. 3.) Thx za titule ,,bloodspill“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (04.02.2015)

S Keaneovými je to složité. Kdyby Elizabet neuměla malovat, tak by se Walter nestal významným malířem. Kdyby však Walter nezachránil Elizabet před ex-manželem a neměl výjimečný dar výřečnosti, tak by se Elizabetiny obrazy s velkýma očima nikdy nestaly slavnými. Zbohatli na tom oba, ale všeobecná spokojenost se nekonala. Místo toho se konal soud, u kterého jsem se nedokázal postavit na stranu ani jednoho ze zúčastněných umělců. Ovšem sledovat pana Waltze mne neskutečně bavilo celou dobu a jeho exhibicionistické kousky u soudu byly prostě vynikající. (02.12.2015)

Měl jsem z Burtona pocit, že režisérsky trochu stagnuje (přeci jen Dark shadows byl opravdu hrozný film), ale v Big eyes mi opět ukázal, že mu to ještě hezky točí. Tenhle snímek mi svou laškovností trochu připomněl některé věci od Woodyho Allena - a stejně jako Allen, tak i Burton vsadil na kvalitní herecké tahouny, kterými v tomto případě byli Christoph Waltz a Amy Adams. (26.11.2015)

Waltz jako slabina snímku? Kdo by si to kdy doved představit, eh?! Nicméně je tomu tak... jeho Walter je fakt HODNĚ over the top, a bohužel zvládá táhnout dolu i celý delší pasáže filmu. Takovej 110% slizoun by možná nevlastním přičiněním stál za to, snad akorát kdyby byl v půlce filmu opravdu nařčen z pedofilie - jinak čistý zlo. Hlavně kvůli Waltzově postavě jsou nakonec Big Eyes čitelnější, než by měly, a ani nevyhnutelný vyhrocení situace potom nefunguje tak, jak by si jeden představoval. (Protože zápornější ultrazáporák se logicky dostává akorát ještě dál za čáru.) --- A štve mě to, vlastně i docela dost, protože potenciál to vážně mělo - to ne že ne. 1) Některá symbolika neměla chybu - viz Walterovo oko v klíčový dírce nebo krásná bilingvní slovní hříčka "senic-cynique". 2) Amy byla herecky naprosto přesvědčivá, až oscarová, a na rozdíl od Waltze se jí dostalo i solidně napsaný postavy. Líbilo se mi hlavně, že tak insecure vydržela bejt prakticky po celou dobu, i když se nálada a směřování snímku mezitim docela pružně měnily (nezřídka i ve prospěch její postavy). (09.01.2015)