Santiniho jazyk

Topornost a hrůza výkonů hereckých se vzácně snoubí s plytkostí a naivitou filmového zpracování, přičemž společně tvoří univerzální jednotu symbolizujíc tak neumětelství, tolik typické pro tvorbu České televize, mělo být poslední Santiniho šifrou v tomto filmu. Takové jako "tajemno" mizerné stejně jako dialogy (v nich se herci raději nepouštějí do žádných souvětí, co kdyby ...). Naivní antagonismus duchovna (zde ukryté v Santiniho architektuře, či v Santiniho osobě skrze jeho architekturu nahlížené) a zaměstnance pražské reklamní agentury, kterému každý říká Kňour, ale opravdu každý a to neustále, pomalu v každé druhé větě a který chce vytřískat jmění z několika biblických citátů. Vraždy jejichž důvod mi zcela unikal - zabití blázna, který se po hrdinovi ohnal motyčkou, nebo kněze, který ho pro změnu zamkl v kryptě a ubitého sekerou, která se zřejmě jen tak válela někde poblíž. Poznání, že ona bílá postava Viktorie má ještě autistické dvojče Aurelii, jsem přijal s radostí, jen proto že na další záhady a překvapení už nezbýval čas, a tohle tak bylo poslední. Kamera snímá celou tu krásu Santiniho staveb pokud možno v pár krátkých záběrech stropních fresek, víc by jim asi producent nedovolil. A navíc celé to poselství sdělené nakonec češtinou, latina, kterou tehdy vzdělanci a církevní hodnostáři mluvili, byla asi nad síly tvůrců filmu. (19.08.2015)

Santiniho jazyk je poměrně nezdařený televizní blábol, jenž se snaží čerpat z ohromné popularity všemožných "šifer" všemožných "mistrů". Na pozadí české barokní architektury tak vznikla vcelku kuriózní matlanice obvyklých mysteriózních klišátek, jejíž příběh dojíždí převážně na lobotimizačních motivacích všech ústředních postav. Padouch i hrdina pobíhají jak divoký skauti zmateně sem a tam v marné snaze rozkrýt "nějaké zašlé tajemství", zatímco divák se marně snaží celých 90 minut vykoukat alespoň náznak kloudné myšlenky. Do toho samozřejmě mrtvola sem, mrtvola tam. Jakoby se nechumelilo. Zápletka a celé mystérium je natolik chabé a nedotažené, že mě ve finále donutilo jemně pozdvihnout obočí. Největší záhadou celého filmu tak zůstává, že se nikdo z televizního štábu nebyl schopen zastavit nad scénářem a pronést něco ve stylu: "uvědomujete si, rejžo, jakou děsnou koninu to tady točíme?" Jiřímu Strachovi to totiž evidentně nedošlo. (04.12.2011)

Můj potenciální zážitek z filmu možná zkazilo přílišné očekávání. Knihy Miloše Urbana mám hodně rád a byl jsem zvědavý, jak se podaří převést jednu z nich na obrazovku. Nepodařilo se. Nebudu se ani pokoušet obě média srovnávat, ale film prostě selhává v těch aspektech, které dělají film filmem. Všechno zkrátka působí spíše směšně, atmosféra veškerá žádná (práce se světlem? Lol, to myslíte ty kužely záře linoucí se z oken? Samotné Santiniho stavby působí světelně daleko lépe samy o sobě, nemusí se jim "pomáhat"). Nejzoufalejší na filmu je bohužel výběr herců a hereček - jediná trefa do černého byl pouze Preiss v roli starožitníka Unterwassera. Motivace postav je nelogická a neopodstatněná, všude potkávaj mrtvoly, normálka ne? Sestup do podzemí ve Křtinách bohužel nabídne podzemí kláštera v Louce (románské, kde Santini určitě žádnou klenbu dělat nemohl, což je docela fail). HUDBA: velká bída. Hudba hraje mimořádně podřadnou roli, je jednotvárná, nekoresponduje s dějem a je špatná. PS: a jak tak koukám na ty komentáře, je to sranda, jak to "pochopili jen ti, co dokáží přemýšlet" (12.12.2011)

Tvorba režiséra Stracha se dá skutečně nazvat mysteriozní, na rozdíl od mnoha různých děl, která se tak nazývají a vůbec nejsou. Mystérium znamená tajemství a stejně jako symbol, vidíme jen půlku a druhá půlka zůstává skrytá, odkrývá ji pouze duch, není tělesná a jak je psáno : tělesný člověk " nemůže přijmout věci Božího Ducha; jsou mu bláznovstvím a nemůže je chápat, protože se dají posoudit jen Duchem" Proto se bude hodně lidí vztekat a vášnivě brojit proti, to se bouří ten tělesný člověk, s tím se počítá:-)Za odvahu s tímhle tématem pracovat a celkem zdařilý počin dávám tři, popravdě, mohlo to jít ještě líp, ale určitě se ještě dočkáme. (11.07.2019)

„Skrytá oběť je mnohem víc, než křičená pravda.“ Strach, co se thrillerů týče, je mistr v naší tvorbě. Santini má perfektní atmosféru, která je těžká a pomalu se táhnoucí. Celková myšlenka filmu divákovy dá určitě zabrat, protože je relativně těžké se v tempu událostí orientovat v myšlenkách, symbolice a filozofii filmu. Jak tomu ale divák přijde na kloub, stane se z filmu solidní thrillerová jízda. Je sice pravda, že napodruhé bych se asi trochu přemáhal, ale i tak je to zajímavý kousek, který je působivý minimálně atmosférou, perfektní prací s kamerou (zachycení sakrálních budov je skoro hypnotizující) a výbornou hudbou. Stropnický taky není špatný. 77% (04.04.2016)