Prokletá romance

6/10 | Nostalgické návraty k oblíbeným filmům a postavám po mnoha a mnoha letech "spánku" jsou, zejména v poslední době, značně v kurzu a tak asi bylo jen otázkou času, než si někdo z účetního oddělení v Disney vzpomene i na velice příjemnou pohádkovou "zakletou" záležitost Enchanted a dojde tak řada na přímé pokračování. Byť v tomto případě aktuální přírůstek do série trochu klame tělem, jelikož o dalším pokračování se uvažovalo prakticky od premiéry prvního filmu, načež ale projekt upadl do neslavně proslulé fáze "development hell" a trvalo celých dlouhých 15 let, než se diváci konečně dočkali dalších osudů hlavních postav z jedničky. | Původní Enchanted umně kombinovalo tradiční pohádková témata s muzikálovými čísly a komediálními prvky ze současného světa, přičemž silnou stránkou originálu byla skutečnost, že pravidla žánru důsledně dodržoval (takže se divák nedočkal žádných šokujících překvapení kdo, co a jak (případně s kým:-)) nakonec skončí) a přitom je malinko podvratným způsobem porušoval (díky propojení pohádkového a filmově skutečného světa). I proto se postupem času první film stal, do jisté míry, novodobou romantickou fantasy, když už ne rovnou klasikou, tak rozhodně stálicí ve svém žánru. Nynější dvojce se něco podobného určitě nestane, ovšem s ohledem na nemalou pauzu mezi oběma díly, výměnu téměř celého štábu v čele s rutinérem Shankmanem (Menken na palubě zůstal, tudíž alespoň na poli OST je návaznost zajištěna) a obecně všechny produkční problémy, které tvůrce filmu postihly (průtahy s přípravou, opakované přepisování scénáře, dodatečné přetáčky po rozpačitých zkušebních projekcích, atd.) je výsledek docela slušný. | Stopáž je sice až moc velkorysá, hudební výstupy jsou víceméně fajn, ale žádná z přítomných písní není vyložený hit, který si bude divák pamatovat i po zhlédnutí filmu (ale to tak trochu, s čestnými výjimkami, platilo i pro mnohem zdařilejší jedničku), královský pár Marsden a Menzel mají, trestuhodně, ještě méně prostoru než minule, Dempsey je tady už vyloženě do počtu (velká škoda) a Rudolph v hlavní záporné roli se v míře zábavné zlovolnosti nemůže se Sarandon z předchozího filmu rovnat, ale to vše je vyváženo hned několika polehčujícími okolnostmi. | Jednak v příběhu (stejně jako v původním filmu) nechybějí populární odkazy na pohádkové klasiky typu Snow White, Cinderella a další, které zde tvůrci parafrázují zajímavým nápadem soustředit děj opět na Adams (a nikoliv na jejího potomka, jak by se na první dobrou nabízelo) a změnit perspektivu vyprávění tím, že celá zápletka bude vystavěna okolo kletby, vinou které se Adams pomalu, ale jistě proměňuje ze stále dobrosrdečné a naivní "princezny", žijící svůj sen s vytouženým princem, na zlou mocichtivou macechu, toužící ovládnout celé království (nebo-li středověce stylizované satelitní městečko na venkově:-)), což dává Adams v průběhu filmu vděčnou příležitost několikrát vystřídat "hodnou" a "zlou" hereckou polohu, ale především pak skvělá Adams jako taková, která na sobě dlouhou přestávku nedává vůbec znát a přestože přibylo pár vrásek (a možná i kilogramů:-)), podává tak jako posledně obdivuhodný výkon, přičemž její herecké nasazení je zde opět maximální a všudypřítomný optimismus, který z ní přímo sálá, je doslova nakažlivý. Plus žádná ne-až-tak-povedená digitální vycpávka na poslední chvíli jako byl drak na konci jedničky se tady nekoná. | PeZet (29.11.2022) (méně) (více)