Fantom Morrisvillu

Myslím, že hudebně se tomu říká transpozice - převod písně do jiné tóniny. A z šestákové detektivky je najednou komedie, i když se děj a zápletky v podstatě nezměnily. Hvězdička navíc za Skopečka, a taky za vzpomínku na komunismus, ve kterém mě matka pokoutně sháněla Tarzana, Bigglese a jiné osahané a potrhané sešitky s dobrodružstvím. Byly totiž cenější než svatební náhrdelník rodu Morrisů. (04.10.2009)

Perla z rodiny českých filmových komedií a parodií. Bez váhání lze zařadit po bok nesmrtelných pecek a la Konec agenta W4C nebo Kdo chce zabít Jessii. Plejáda starých českých herců - ve skutečnosti výkvět dobově nejlepšího i tehdejší nadějné budoucnosti - vtipné gagy a dokonale nakašírované prostředí starého šlechtického sídla. Člověk se ani na vteřinku nenudí. (30.08.2009)

Nestárnoucí detektivní parodie, z anglického prostředí, s anglickým humorem, a přece po česku. "Umíte řídit letadlo?" -"Trochu." -Ó, vy když řeknete trochu, to už něco znamená. Poletíte mým osobním dvojplošníkem. Good luck." --- "Hello, Brumpby. Starý, čilý otrok Scotland Yardu." -"Jak to děláte, Pinkertone, že jste vždycky tam, kde se něco semele?" -"Jak to děláte vy, že vypadáte jako policista i na svatbě?" -"No, zatím to spíš připomíná pohřeb." --- "Slečno Mabel, to je můj osobní nepřítel Alan Pinkerton. Novináři o něm říkají, že by měl být detektivem. Podle mého názoru by z něho mohl být docela dobrý novinář, kdyby se nestaral o věci Scotland Yardu. No, prosím, postarejte se o něho a nedbejte toho, jak vypadá. Ve skutečnosti vypadá hůř." Nemohla jsem si odpustit těchto pár vět, které ve filmu slyšíme z úst bravurního Jaroslava Marvana v roli typického policisty Scotland Yardu, kterému to samozřejmě musí pálit o trošku méně než fešákovi Alanu Pinketonovi, výtečně zpodobněném mladým Vítem Olmerem. Oba se totiž nachomýtnou k jedné zajímavé svatbě do jednoho zajímavého starého domu... Perfektní scénář, výborná režie, herecké výkony (mnoho herců dokonce říká, že si při natáčení tohoto filmu na běžné poměry opravdu výjimečně užili), to všechno z Fantoma Morisvillu udělalo to, co je, a já bych se ho skoro nebála přiřadit k nesmrtelnému Limonádovému Joovi a Fričově Pytlákově schovance. Vlastně je až neuvěřitelné, jak trefně Fantom Morisvillu zobrazuje prostředí starých anglických filmů, některé repliky a části zápletky jsou jako vystřižené z nějaké takové šerlokholmesovské nebo poirotovské detektivky (či že by snad Fantomas?)... Samozřejmě, že bych nemusela být tak nekritická, ale u Fantoma, jakožto zručně natočené parodie ve starém poctivém stylu, se mi prostě hledat chybičky ani nechce... (07.07.2010)

Parodiím na filmy, které v té době v Československu prakticky nikdo neznal, neboť byly z oficiální kultury a z rozkazu mocných jako "úpadkové" a "brakové" dokonale vykázány, se v socialistickém Československu evidentně dařilo. Byly zpravidla dělány s fortelem a láskou, což je také jejich nejzajímavější rys. Ony si totiž z těch "úpadkových" předloh sice dělaly šoufky, ale zároveň bylo velmi dobře znát, že jeden každý ze zúčastněných by si nějakou tu klasickou detektivku ze staré dobré Anglie nebo jiné podobné úpadkové kousky strašně rád střihnul. Svým herectvím rozhodně překvapí Vít Olmer (tenhle pán měl vůbec zůstat před kamerou, protože přestože je jako režisér naprosto strašný, jako herec předvedl velmi slušný výkon). Asi nemá smysl zdůrazňovat skvělé herectví pánů Marvana či Nového... Raději zmíním Jana Skopečka, který je v roli anglického sluhy doslova k sežrání. Naopak Valdemar Matuška jako arcipadouch naprosto nefunguje a pokud ještě navíc začne zpívat, je neštěstí dokonáno. Tohle je rozhodně největší slabina a omyl celého filmu. Matuška se sice snaží, ale on opravdu není herec, nehledě k tomu, že křížit parodii s muzikálem je obecně špatný nápad (mimochodem Trhák je druhým dobrým dokladem tohoto tvrzení). Limonádový Joe je sice také plný muziky, ale tam má narozdíl od Fantoma ta hudba smysl, zatímco zde působí většinou dojmem nepodařené dekorace... Za zmínku ovšem stojí ještě jeden fakt: Předlohu Fantoma Morrisvlillu napsal týž František Vlček, který je podepsaný pod námětem filmu Pytlákova schovanka. Je proto jenom logické, že právě s tímhle filmem Fantom velmi těsně souvisí. Rozhodně víc než s kteroukoli další filmovou parodií let šedesátých... (07.11.2008)

A zase Bořivoj Zeman. Ze všeho, na co ten chlap sáhl, je cítit nadhled a šmrnc, a když si v hostivařských ateliérech přibral na pomoc ještě Vlčkův scénář s neskutečně promakanou výstavbou i vybroušenými dialogy, pravý prvorepublikový šarm Oldřicha Nového, hlas a dar sdělného pohybového herectví Waldy Matušky a všechny ostatní skvěle obsazené i okostýmované herce, vyšla mu z toho láskyplná rodokapsová parodie, která u mě pravým suchým anglickým humorem i (ne vždycky humornými, ale stejně sympaticky understated) střihovými rafinovanostmi, z nichž porůznu roztroušené mžikové záběry fantomovy tváře patří k těm nápadnějším, vyhrává nad Limonádníkem, Adélou i Schovankou, o vraždících drahoušcích, vražděných Jessiích a psu pana Foustky nemluvě. (23.12.2014)