Reklama

Reklama

Obsahy(1)

„Jako se píše douška Post scriptum, tak existoval po prusko-rakouské válce v roce 1866 celkem bezvýznamný termín: Post Bellum. Jako dodatečné označení stavu pro ty, co v oné válce byli a přežili své druhy...," touto větou začíná příběh scenáristy Vladimíra Körnera o mladém důstojníkovi rakouské armády Pavlu von Hebrovi, který sice přežil bitvu u Hradce Králové a byl vyznamenán samotným císařem, teď hledá důvod proč dál žít v tom zdivočelém světě. Najde ho ve službě v armádě? Najde ho v lásce k mladičké šičce Adéle? (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (43)

IdaHutt odpad!

všechny recenze uživatele

Každý, kdo si přečetl alespoň několik dobových (!!!) literárních děl zachycujících poměry v rakousko-uherské armádě, musí být znechucen touto rádoby filozofující a psychologizující a rádoby "historickou" nadutou šaškárnou. V tomto smyslu stačí odkázat na klasická díla, v prvé řadě román Netrpělivost srdce od Stefana Zweiga či román Pochod Radeckého od Josepha Rotha. Nerespektování některých historických reálií mi vadilo již kdysi u Körnerova stejnojmenného románu. Nevěrohodnost příběhu, trapná neznalost dobových společenských norem, morálky, etikety atd. jsou doslova zoufalé. Dopustím se spoileru (!!!), nicméně oč realističtěji by vyznělo řešení podobné alespoň trochu tomu, jež zvolil např. Theodor Fontane v románu Schach von Wuthenow: traumatizovaný lajtnant by spáchal mesalianci a skutečně se oženil s měšťanskou dcerkou - a k sebevraždě by se odhodlal až po nějaké té chvíli "šťastného" manželství. Mimochodem, jeho vyvolená/nevyvolená (ani on sám asi chudák neví, proč zrovna tahle nána) se zde zvůlí scenáristy chová nejprve jako naivní a zcela bezprizorní děvečka od krav, ačkoli jde o přísně vychovanou slečinku ze spořádané živnostenské rodiny, poté si vede jako poblázněná služtička, jíž však její náhlé "vzplanutí" stěží někdo uvěří, následně se z ní stane vypočítavá a zároveň hloupá intrikánka, aby v samotném závěru hrdě a oddaně lkala u pomníku - no tě bůh! Opravdu, otřesná slátanina!!! ()

Belbo 

všechny recenze uživatele

Co si budeme nalhávat - zpracování stojí za prd. Braňo Holiček se do role nehodí. Připomíná puberťáka z jednadvacátého století poslaného do let 60. století 19tého. Jak zmínili jiní, příběh je körnerovský, stejně jako jeho postavy. Jenže Braňo nemá oči Petra Čepka a Btrabec není Vláčil. Jedná se o televizní adaptaci, snad bych měl být mírnější, ale nepřišel mi rozdíl mezi touto a jinými televizními adaptacemi tak zásadní. Je tam pár zajímavých momentů, ale ty zadusí silně televizní výprava a až na Lišku a Dlouhého(pár minut Maciuchová, Němec a Huba) výkony z Ordinace v růžové zahradě. ()

Reklama

Slarque 

všechny recenze uživatele

Jaroslav Brabec se chopil dalšího Körnerova scénáře, přizval tradiční spolupracovníky (a naštěstí i pár mladých tváří) a výsledek se dal předpokládat. Körner už jiný nebude a všichni už víme, jak zhruba ty jeho příběhy skončí. Těch flashbacků mi přišlo zbytečně moc, ale jinak to bylo natočeno výborně (70%). ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Drama z dob po prusko-rakouské válce v roce 1866, kdy „post bellum“ čili po válce znamenalo i přeživší vojáky, diváka sice nešetří, ale ani šetřit nemůže. Stejně jako úvodní sex na mohyle padlých, živočišný a kacířský, nepohorší -.neboť po přestálých hrůzách je jen výrazem marných pokusů, jak žít dál. ()

Greg25 

všechny recenze uživatele

Post Bellum je slabší odvar Kuře melancholika - jinak je vidět, že oba tyto snímky spojuje syrovost, naturalismus a neuvěřitelně výborná Vilma Cibulková. Bráňo Holíček by mohl v herecké věrohodnosti ještě krapet přitlačit na pilu, ale jako celek je to působivý televizní snímek, který se s tím nepáře - realita znamená drsnost a té je tady dost. Na televizní produkci je to bomba i díky na Česko netradičnímu žánru (historické drama) a výborným hercům - Vladimír Dlouhý, Igor Bareš, aj. 80% ()

Galerie (24)

Zajímavosti (1)

  • Natáčelo se také na zámku Hrádek u Nechanic. (aporve)

Reklama

Reklama