La Fille du puisatier
The Well-Digger's Daughter
Studniarova dcéra
Režie:
Daniel AuteuilKamera:
Jean-François RobinHudba:
Alexandre DesplatHrají:
Daniel Auteuil, Kad Merad, Sabine Azéma, Jean-Pierre Darroussin, Nicolas Duvauchelle, Àstrid Bergès-Frisbey, Emilie Cazenave, Marie-Anne Chazel (více)Obsahy(1)
Patricia nese svému otci oběd a cestou narazí na pohledného mladého muže jménem Jacques Mazel. Ona je nevinná osmnáctiletá dívka, on je bojový pilot, který je o osm let starší než ona. Když se setkají podruhé, je měsíc v úplňku a ti dva zcela propadnou své touze. Znovu se však už nesetkají, Jacques je odvolán do války a Patricii to zlomí srdce. Když později zjistí, že je těhotná, neubrání se a oznámí Jacquesovým bohatým rodičům, že čeká jeho dítě. Mazelovi jsou však přesvědčeni, že se je Patricia snaží vydírat a vykážou jí bez milosti ze svého domu. A tak se z čerstvě narozeného dítka raduje jen Patricia a její otec. Jejich štěstí jim budou Mazelovi brzy závidět, zvlášť ve chvíli, kdy bude Jacques prohlášen za nezvěstného… (oficiální text distributora)
(více)Recenze (52)
Ponajprv napisem, ze verim -bez prdele - v existenciu hnoja. Hnoj sa produkuje vo velkom, i v byvalom Ceskoslovensku, vo Francii a myslim, ze ani samotny Yzrael v produkcii hnoja za sveto m nijak nezaostava!. Daniel Auteuil /Jean od floretty, Kondomedie, Valka Policajtu/ je sice dobry herec - chameleon, ale podla mna reziserska lama urcite! Ten sa do rezie nevyzna ani hovno - a to si vazim a mam uctu k starsim - a mal by byt len pred kamerou. Prazdny film o hovne, kde sa ona zamiluje donho a? A dalej hovno, odznie len kopa prazdneho tlachania o medziludskych vztahoch a nadarmo sa zmykaju emocie. Mam uctu k starsim hercom ako je Auteuil /Jean od Floretty, Valka Policajtu/, ale pri vsetkej ucte Auteuil tu hral hovno - teda odborne ma nepresvedcil hereckym vykonom a nedostatocne sa vlozil do roly. Francuzske realie vidieka su mozno nadherne, ale dost samoucelne. Jo, jo zase cinema francaise netreba az tak glorifikovat, mam toho napozerane dost a tak si mozem kludne napisat : veru, hnoja sa vo Francii vyprodukuje dostatok, tu je jeden v plnej nadhere 7 % ()
Film o studnařovi, který je tak zakopán ve své hrdosti, jako v díře v zemi. Zároveň je ale vždy fér a trpí komplexem "já mám samé dcery". Proto, když jeho nejmilovanější dcera otěhotní (což by přece u muže nenastalo) s mladíkem kterého sotva poznala, je zaděláno na problém. Celý film se vyznačuje maximální komorností (dialogická scéna vede k dialogické scéně), což není úplně nejlepší známka, jenže.... jenže dialogy a psychologie postav (hlavně otce rodiny) je tak dobře podána a repliky kvalitně sestavené, že jedno své mužské oko přivřu. Podstatné je zmínit, že Studnařova dcera se odehrává za doby Druhé světové války a zobrazuje (v mezích norem) pohled na vesnickou rodinu dané doby. O válce samotné se však jen pouze mluví, nikdy se nezobrazí. Celý děj se soustředí pouze na vtah ústředních postav studnaře a jeho dcery. Pěkný film, ale znovu ho již vidět nemusím. 65% ()
Převelice cudná záležitost, která s veškerou možnou pečlivostí dbá na svůj vzhled a dobré vychování, třebaže pojednává o určitém mravním poklesku s trvalými následky. Ani v těch nejméně radostných chvilkách neodkládá odvahu, zdrženlivost ani růžové brýle - v pevné víře, že právě to divák očekává - a ocení. V závěru její neutuchající snažení snad i překračuje únosnou mez - ani ne tak po stránce obsahové jako po stránce formální, nicméně 3* si dokáže udržet. ()
Patrícia ala Astrid Berges-Frisbey - nežná, milá, nevinná, a láskavá....a tak pôsobil na mňa aj tento snímok. ***/**** ()
Riskujíc že se opakuji, musím říct že Daniel Auteuil je výborný herec. Co role, to nádhera. Je jedno jestli si střihne policajta, nebo zločince, milujícího otce rodiny, nebo citově vyprahlého samotáře. Všude je skvělý. A tady ukázal, že by se uplatnil i jako režisér. La Fille du puisatier je, na svůj tuctový námět, slušné romantické drama. Žádné velké překvapení ani emoce se nekonají. Děj hladce a nevzrušivě plyne k očekávanému konci a nad průměr ho povyšují hlavně přirozeně zahrané postavy a neodolatelně kouzelná atmosféra předválečné Provence. A taky smutná tvář Astrid Berges-Frisbey. Škoda jen že nedostala důstojný protějšek. Její vyvolený mi přišel jako studený panák bez charismatu a spolehlivě pohřbil jakékoliv zdání horoucí lásky. ()
Nadherna Astrid v chorej dobe. Daniel dobry, dej slabota. ()
skvělá hudba,skvělé herecké výkony hlavně Auteuila který se ve své roli musel postarat o šest dcer a snažil se je vychovávat ve vší počestnosti a hlavně jim věřil.Což byl mnohdy nadlidský úkolJeho filosofie obyčejného venkovského človíčka byla až dojemná.Jeho dialog se svojí sestrou který vede mezi plenami visícími na šňůrách vlajícími ve větru na téma: proč má vnuk moje příjmení - vás fakt dostaneJinak podoba Duvauchelleua s Delonem byla až zarážející.Skvělá kamera, nádherná příroda...zkrátka oddechový film pro ženy.Rozhodně budu shánět dvd.... :-) ()
Zajímavě natočený film o "starých časech", zejména vykreslení postav je zajímavé až zvláštní- ale dílemm náhody všechno dobře dopadne a to je hlavní ....70% ()
Vkusně zvládnutá romantika, hlavně díky nenásilně humorným prvkům, které napomáhají nadhledu ve vyprávění příběhu. Genius loci provensálské přírody přispívá k příjemně idylickému pocitu z filmu. ()
Uplne novy film pro pametniky. Stavba pribehu i filmove prostredky jsou totiz jako nekdy ze 40. let, kdy si dva lide rikali: " Musite mi dat hubicku!" a ona na to: "Nerikejte hlouposti!" Ale zachranuje to krajina v Provence, skvely Auteuil i krasne herecky ()
Hrozná limonádka, ale krásně se na to dívá, je to kouzelný, i když hloupý příběh, jemuž přidávají výborné výkony herců, zvláště ovšem D. Auteuila a K. Merada. Ta otcova tvrdohlavost má cosi do sebe, ale tak nějak pravděpodobné, že při pohledu na vnuka zjihne a nechce ho dát nikomu na světě. Co není pravděpodobné, bohužel ani ve skutečnosti, že se mladý pilot vrátí z války živ a zdráv... Ale pohádky přece musí mít šťastný konec... Víc o tomhle filmu netřeba. Občas je dobré se od vážných témat odpoutat. ()
Pekne :-)! Mile, romanticke, ludske. Daniel Auteuil vyborny; ovdovely tatko rodiny, kopa dcer. Najstarsiu zbuchne bohaty trtko, z ktoreho je vzapati nezvestny vojnovy pilot. Pekne ukazane, ako to male babo najprv vsetci odmietaju a nakoniec vsetci chcu. Bez vahania 4*. ()
Film Studnařova dcera je jedním z klasických případů, kterak hodnocení na csfd vůbec nic nevypovídá o kvalitě. Nejsem sice chodící lakmusový papírek, ale zkuste se na film podívat. Snímek jistě patří do klenotnice francouzských filmů a to nejenom kvůli skvělým výkonům herců, ale také kvůli hudbě, obsahu, scénáři, kameře, režii... ()
Sorry, ale ta nuda... ()
Film, který měl asi připomínat známé zfilmované Pagnolovy příběhy z minulých let (Auteuil si v Jeanovi od Florety i zahrál), ale dle mého názoru se mu poetiku těch dřívějších filmů na plátno přenést nepodařilo.Trochu na vině byli i dva mladí hrdinové, kteří k sobě vůbec nešli a nějak jsem nevěřil, že by tak ctnostná dívka podlehla takovýmu hejskovi bez charizmatu.Ale ani Auteuil, kterého mám jako herce rád, nepředvedl nějaký super výkon. ()
Z filmů natočených podle Pagnolovy předlohy, které jsem viděla, zatím nejslabší: postrádá jak uvěřitelnou dramatičnost Jeana od Floretty a Manon od pramene, tak poezii Tatínkovy slávy a Maminčina zámku. Ne že by příběh sám o sobě neměl dramatický potenciál, ale silné emoce ve mně nevzbudil. Postava paní Mazelové mi přišla přesvědčivější než tatík Amoretti; jeho rádoby spravedlivé výroky Daniel Auteuil deklamoval bezmála jako ochotník, ale pravda, netuším, jaký podíl na tom má český dabing. A dvojice Patricia - Jacques? Oba nemastní-neslaní, to už byl zajímavější Félipe, který nakonec (taky) k štěstí přišel. ()
Hezoučký, miloučký, trochu pitomý...ale dívalo se na to moc hezky. Na nedělní odpoledne s kafíčkem a dortíčkem, pro paničky vhodné. ()
3,5 za okouzlující charakter tatínka... ()
Ja som tak rad ze sa v dnesnej dobe najdu taketo filmy. ()
Výjimečně napsaná role pro sebe samého! Kdyby nebyl příběh tak triviální a mladý pán (Jacques Mazel) tak plitký, dostal by ode mne Daniel Auteuil 100%. Role hrdého konzervativního otce, který se nadchne vnukem, je v podání Auteuila ojedinělá, vtipná i drsná zároveň. Krása Studnařovy dcery spočívá v hloubce (tradiční výchova zde má pevné kořeny) a také v lehkosti (venkovský život s humorem v kontrastu s nóbl depresívním měšťáctvím). To vše zasazené do příjemné francouzské scenérie. Skvělá volba pro hezký rodinný večer. ()