Zlatá panna

Herecké výkony herců, na které se nedalo ani dívat, stály totálně za nic. Herci oškliví a nesympatičtí. Zpracování bylo nudné a neumělecké. Celou dobu to byla vyloženě jen a pouze otrava, dokonce i PAN herec Miroslav Donutil tam stál za prd. Tohle se nemělo vůbec nikdy natočit. Jedno z nejhorších děl, co jsem kdy viděla. (24.02.2012)

A opravdu se mělo jednat o pohádku pro děti? Půlka filmu se prožvaní. Hodnotit dobře lze snad jen kostýmy, ale spíše bych tak řekl, že se nejedná o pohádku, ale historický film. Do pohádky má tohle dílo daleko. I uvažování královny je vypočítavé a chladnokrevné, zlo takové sice bývá, ale tady je to takové nějaké až nepohádkové. Herci se svých postav zhostili tak, jako by hráli nějaké Shakespearovské drama na divadle. Oživí to až Miroslav Donutil. (30.12.2019)

Je to tak příšerné, že jsem nikdy nepochopil, proč se to natočilo dvakrát: http://www.csfd.cz/film/116190-sen-o-krasne-panne/prehled/ Pomine-li člověk celkovou prkennost a topornost situace, scény i hraní, nedokáže přejít skutečnost, že princi zcela zjevně v dětství spadl na hlavu těžký kámen, a proto ze sebe trousí neuvěřitelné hlody doprovázené několika více či méně hysterickými komplexy. Pojem "televize Brno" je patrně synonymem pro "prastaré temné zlo". (28.12.2015)

V tomto případě je třeba ty 4 hvězdy vysvětlit, protože zas taková pecka (co se týče režie, výpravy a hereckých výkonů) to opravdu nebyla. Jenže na rozdíl od bezduchých výpravných pohádek, kde jsou jen do extrému vyhnané karikatury dobra a zla, tady jsme sledovali i motivy jednání postav, vnitřní dialogy atd. Nic nebylo úplně černobílé. Autorka scénáře, která tu mimochodem chybí (nemyslím Božku Němcovou) do toho vložila kus filosofie. Jak naznačují i citace v komentářích. Takže souhlas s kolacky. (15.02.2015)

Proč je ta královna taková potvora, ptala jsem se na začátku? Proč ho neudusila polštářem, dokud byl malý? Ptala jsem se po prvním spatření v událostech všedního dne rozostřeného prince. Chudák, on se asi opravdu zblázní, politovala jsem nesympatického prince vzápětí. Kde už jsem tenhle chlupatej zjev viděla? Ale tam byla chlupatá i princezna, tedy chlupatá ... taková ... ale jmenovala se Mahulena. V tom ale byl nějaký hezčí princ! A to byl okamžik, kdy jsem si uvědomila, proč mi to celé připadá tak povědomé. Tahle pohádka je starší verzí pohádky Sen o krásné panně. Přiznávám, že ani v jedné z těch pohádek mě ta panna, ať zlatá či vysněná nijak neoslnila, ale ta chlupatá (rozumějte vysněná z verze z roku 1995) mi připadala přeci jen hezčí. Abych nezapomněla, princ ukáže lidovou moudrost při hledání vody, zlodějský talent (že by předpoklad pro budoucího panovníka?) a hudební sluch, protože způsob, jakým splnil třetí úkol nic jiného není. Úkoly jsou tedy zbytečné, nelogické a když by se těchle pár stránek scénáře ztratilo, o nic by nebyl ochuzen divák ani pohádka. A na konci královna, ta potvora ze začátku, rozhodne, že se nenechá za svoje počínání soudit, ale zprovodí se ze světa vlastní rukou. Jak řekl král jejímu pomocníkovi: "Ona je i ve smrti královna, kdežto ty jsi zločinec." A má recht, ona ta mocichtivá potvora je vlastně jediný člověk s normální motivací a reakcemi. Ti ušlechtilí, rádoby moudří a velkorysí králové, princové a jejich ženské protějšky tou přeslazenou ušlechtilostí naprosto ztrácejí lidský rozměr. (11.10.2010)