Cizinka

Už dlouho mě žádný film tak strašně nerozplakal. Mistrně natočené, mistrně zahrané. Celé dvě hodiny jsem měl stísněný pocit a neblahé tušení, co všechno Umay ještě čeká a jak bude muset trpět kvůli tomu, že chtěla učinit svobodnou volbu. Sibel Kekilli je čím dál pěknější a herecky čím dál přesvědčivější. Do této role se mohla položit na sto procent, jelikož si také s rodinou prožila své a mohla tak své negativní zkušenosti do Umay plně promítnout. Doufám, že už v Německu nikdo nepřipomíná její pornografickou minulost, jež navíc byla údajně taky rebelii proti zatvrzelé rodině. Sibel je zkrátka paní herečka a vysloveně se těším na její další filmy. Ale chtělo by to možná i nějakou komedii. (31.03.2014)

Trampoty turecké menšiny v Němcích jsou mi tak trochu cizí, takže žádná extra prožívačka se nekoná, jen jsem se poněkolikáté ujistila, že se chlapům z muslimských komunit nechce přestat ovládat své ženy, proto tolik lpí na starých pořádcích a jejich macho přežitky semelou i nejmladší generaci, která v nich vyrůstá... Vše závisí na mínění komunity, které se zdá být zásadní hodnotou, rodina je pokryteckou institucí, u níž můžete nalézt oporu jen, pokud hrajete podle nastavených pravidel a já nenazývám rodičovskou láskou jinou, než tu bezvýhradnou, jinak - otec, který prokleje svou dceru jen pro to, že nechce být nešťastná, by se nadále neměl nazývat otcem, tím spíš, pokud našel pro rodinu nový domov v tolerantní společnosti, jestli chce přijmout za svou pouze její životní úroveň, pak měl zůstat sedět v Turecku u kebabu a dál metat kameny po nevěrnicích... a vůbec, co ten starý kozel Mehmet ještě trčel u rodičů, toho bych vypráskala z domu jako prvního, temperamentu měl dost na to, aby si byl schopen vydělat na nájem - asi ho nemohli v komunitě udat, taky šťastná, která ho dostane... Každopádně muslimské ženy čeká ještě dlouhá cesta za hledáním hrdosti, vlastní vůle a vyhlídek na štěstí, ale nemůžu soudit, snad jedině film a ten je za dvě. Beru zpět a v rámci osvěty zvedám na tři, i proto je psaní komentářů veskrze prospěšnou aktivitou, lze při ní změnit náhled na věc. (25.06.2014)

Tento menej známy nemecký film je v dnešných búrlivých časoch max. aktuálny. Pedross800 to napísal za mňa, takže to nebudem opakovať. Na jednej strane nám film ukazuje tureckých moslimov ako normálnych ľudí s bežnými problémami ako ich poznáme my Európania. Na druhej strane je silnou kritikou ich moslimskej cti, kde je dôležitejšia tradícia, pravidlá a povesť než člen vlastnej rodiny. Zvlášť keď vám osud dožičil a narodili ste sa ako žena, čiže pre nich kus handry. Film je silnou a účinnou drámou, výborne sú vykreslené vzťahy v rodine a po chvíli pochopíte ich pre nás nepochopiteľné zmýšľanie a kľudne môžte predpovedať ako bude príbeh pokračovať. Ja som to uhádol úplne presne, teda až na úplný záver. Toto nie je sci-fi, toto je realita s ktorou Európa momentálne bojuje a podľa toho čo vidíme ešte dlho bojovať bude. Prevychovať tie ich choré mozgy bude vážny problém, myslím pre tých, ktorí ich chcú prevychovať. Film je plný emócií , zaručene chytí za srdce a záver môže byť pre slabšie povahy, hlavne ženy, neznesiteľný. Nemám čo by som vytkol, tak si predstavujem drámu. 100%. (08.01.2017)

Typický angažovaný festivalový film: precizní zpracování, účinné hraní na city a gradování konfliktů pro vyhrocenost. Jen je pozoruhodné, že snímek v zásadě představuje vypjatou a festivalovou kopii příběhu dánského filmu Bojovnice (Fighter), od něhož se liší pouze absencí žánrového podkladu a naopak manipulační vyhroceností. (25.03.2011)

Takto to vyzerá ak sa muslimka rozhodne, že má právo na šťastný život. Nemyslím si, že môj komentár vystihne to čo sa vo filme a v muslimskom svete deje na dennom poriadku. Preto sa nebudem zo široka rozpisovať. Je vôbec možné, že sa tieto veci považujú v niektorých krajinách za normálne ešte teraz v 21 storočí? (20.02.2014)