Nejlepší kšeft mýho života

Nevím proč, ale ten název a obsazení mi navodily představu, že bych se mohl zasmát. Místo toho se mi dostalo bezzubé morality z doby doznívajícího socialismu, v níž se hodně razítkuje a papíruje. Soudruh Zedníček a soudruh Brzobohatý v příkladných svazáckých košilích modré barvy (soudruh Zedníček ji ovšem později vymění za modernější outfit fotbalového trenéra). Soudružka Šafránková úplně neovládá řízení trabanta, pak svůj půvab skryje pod otřesnou pláštěnku, jakou jsme - my, co to pamatujeme - nenáviděli, aby nakonec vysvobodila soudruha Martínka ze spárů domova důchodců. Soudruh Martínek je taky fajn, bejvalej živnostník, co se chlubí, že štupoval topánky prvorepublikovým hvězdám typu Vítová a Ferbasová. Takže vlastně nakonec jo, zasmál jsem se. (24.02.2016)

Jímavý příběh ze života bývalého prvorepublikového ševce z Vodičkovy ulice, svěžího pětaosmdesátníka, který svou nezdolnou energií, temperamentem a neutuchající výmluvností přesvědčuje sebe i okolí o tom, že ještě nepatří do starého železa, kam se ho snaží zahodit příbuzní i někteří vypočítaví podnikavci. Velmi dobrý herecký výkon Zdeňka Martínka v hlavní roli. (27.05.2020)

"Teprve důchodce je zcela svobodný člověk, protože nemá oč přijít..." Docela by mě zajímalo, zda tohle televizní drama bylo vysíláno ještě před pádem režimu. Kritikou poměrů silně připomínalo podobná díla z druhé poloviny 60. let, kdy doba povolila... a excelentní výkon Zdeňka Martínka zase ty nejlepší Rudolfa Hrušínského... (04.03.2018)

Jediná hlavní role pro Zdeňka Martínka a jeho velké sólo, kde ukazuje, kam až jeho veliké herectví sahá. Je velká škoda, že filmaři jeho talentu naplno nevyužili a dávali mu samé menší role, i když i ty jsou zapamatování hodné. V tomto televizním filmu hraje roli dědy Žáčka, který se pro svou tvrdohlavost nechce vystěhovat z domu, ve kterém žije a který by chtěla získat rekreační společnost a zrekonstruovat ji pro své rekreanty. Ostatní herecké obsazení je výsostné a charakterové perfektně zvládnuté. Jiří Holý - dědek Šťovíček, Libuše Šafránková - Marta, Valérie Zawadská - sekretářka Zuzana (sexy), Vladimír Hlavatý - pacient v LDNce (z jeho bezmocnosti a senility mě mrazilo) nebo "věčnej študent" Bořík Procházka. V podstatě všechny další postavy vynikají naprostou věrohodností a uměním zhostit se role. Je vidět, že film byl natočen v roce 1988, kdy byla totalitní atmosféra již uvolněnější a některé situace by dříve z filmu byly asi odstraněny. Vždycky jsem říkal, že Jiří Adamec byl v osmdesátkách šikovnej režisér a jeho televizní tvorba byla většinou vždy bezvadně odvedená práce. To už se bohužel nedá říct v dnešní době, kdy režíruje trapné zábavné pořady a seriály. Ještě není na škodu zmínit hudbu Ladislava Štaidla, která vybarvuje děj a křídlovka melancholicky zaznívá v deprimujících situacích. (10.11.2019)

Když se proflákne, že starej levičák Zdeněk Martínek je ve skutečnosti zkrachovalej kapitalista, který navíc šíří bludy jako že se dřív věci vyráběly poctivě a lidi že se k sobě chovali jako lidi, netrvá dlouho, než je zpochybněna jeho svéprávnost a je uklizen do ústavu. Kdo by se divil, že? Naštěstí pro něj se však do případu vloží nový muž na radnici, tedy národním výboru, vyšetřovatel podporučík Kamil Hamřík, pracující v utajení jako doktor práv. Nejen že se v levně zpracované hodince a půl s výbornými hereckými výkony, v čele s hlavním hrdinou, dobéře spravedlnosti a vynález exekutora jako eufemismu pro zloděje musí ještě pár let počkat, ale, a podotýkám bohužel, nakonec přijde hepyjent. I když sice s varováním, ale kdyby natáhl děda na konci bačkory (a nikam nešel), vyznělo by to mrazivěji. Takhle to bude jen průměr, který ale stojí za to vidět ponejvíce pro výkony aktérů, když už je to zastaralý odvar dnešní smutný reality. (23.05.2015)