Ďáblův dvojník

Krutý ale zároveň tak zajímavý film, který mě plnými doušky bavil. Je vidět, jak jsou diktátoři krutí, nevybíraví a zároveň fanatičtí. Tento film je fanatismu plný, ze strany Udaje Husajna. Je faktem, že Dominic Cooper zvládl svou roli naprosto dokonale. Příběh Latifa a Udaje mě opravdu zaujal zejména svou nevybíravostí, která se mně líbí. 7,5/10 (14.05.2012)

Mám rád filmy z prostředí arabských zemí, jelikož se toho z jejich dějin zrovna k nám moc nedostalo a myslím si, že zrovna Sadámova válka nebo i válka v Afghánistánu je plná zajímavých příběhů a možností pro film je zde strašná hromada. Přesto je filmů ale málo a když už, tak je to nějakej šíleně epickej film o amerických vojácích, ve kterém bych zrovna nějakou pravdu nehledal. Lee Tamahori si právě proto vybral příběh, i když z války, který se zaobírá naprosto něčím odlišným. Latifův život je zajímavý což o to, ale nevím jestli je opravdu tak zajímavý, aby mě dokázal pobavit jako celovečerní film. Příběh Iráckého "prince" a jeho dvojníka je krásným námětem pro zajímavý dokument, ale tomuhle zpracování prostě něco chybí a nepůsobilo to na mě jako plnohodnotný film. (10.12.2014)

Keby som to mal k niečomu prirovnať, tak brutalitou a surovosťou asi k Mestu bohov, výstavbou príbehu k Obchodníkovi so smrťou a reálnosťou charakterov a dialógov k Soderberghovmu Traffic. The Devil's Double je film ťažko popísateľný. Dejovo veľmi dynamický. Stane sa v ňom toho toľko, že by to vydalo na celý seriál, je to zábava na maximum a pritom ani na chvíľku nepolavuje v logike, alebo správaní postáv. Predstavte si napríklad scénu, keď sa má Cooper záporák, stretnúť so svojim otcom Saddamom Hussajnom, ale pošle tam dvojníka (Cooper klaďas), aby sa nakoniec stretol s dvojníkom otca zlého Coopera (Saddámovým dvojníkom) a všetci sa pritom tvária, že si navzájom veria, kým sú. Proste inteligentná, naturalistická, kurevsky cool záležitosť. (11.08.2012)

Každý diktátor, či už v ľavicovom alebo pravicovom systéme má možnosť urobiť zo svojej krajiny krásne miesto na život. Všetci ho musia poslúchať, často pod hrozbou smrti, má možnosti vyjednávať, vytvoriť štruktúry, ktoré by dokázali fungovať tak nezávisle, ako by chcel. Problémom je, že sloboda jednotlivca v hierarchickom centralistickom autoritatívnom režime nie je prakticky možná, nielen že sa moc zneužíva ľuďmi, ktorí nie sú dokonalí a nechajú sa strhnúť a udtrhnúť od reality. Invázia do Iraku nemala byť, vraždeniu a sektárskemu násiliu sa mohlo predísť, no nezabúdajme, kto vytvoril mnohé diktatúry, kto ich udržoval pri živote. Nebudem polemizovať nad synmi Husajna a ani nad nim samým, zrejme urobili aj dobré veci, ale aj zlé. Udaj je tu vykreslený ako absolútne zlý, ťažko sa to hodnotí, najmä ak to zachytáva len časť jeho života a aj to mierne poupravenú, ale mohol taký byť, akurát aj to sa dalo nejak riešiť. Príbeh mi veľmi rýchlo ubehol, nepostrehol som v ňom až toľko významných momentov, no hlavná rola bola podľa mňa skvelá. Bláznivé, s jednoduchými a rozpoznateľnými prvkami filmov hlavného prúdu, no z môjho pohľadu filmársky priemer. (23.02.2014)

Byly časy, kdy v Bagdádu platil úryvek z písně P.Habery („..zabij ma či Udaj“) a já se ptám, kde udělal soudruh prezident Saddám ve výchově chybu? Nevysvětlil synovi, že velbloud je levnější, než Lamborghini? Měl při oslavných palbách do vzduchu mířit níž? Dle mého to všechno začalo už kdysi tím, že jistá dávka ejakulátu neskončila na prostěradle.. Atraktivní téma, snaživý Double Cooper a Tamahori, vyprávějící zbytečně doslovně příběh, nad jehož historickou autentičností lze polemizovat. Nemyslím tím zvrhlé konání psychopata Udaye, který prznil školačky, choval gepardy, vraždil tátovy sluhy a vskutku netradičními metodami trestal irácké sportovce za neuspokojivé výsledky, kdy si třeba neúspěšní fotbaloví reprezentanti museli ve vězení čutat s betonovým míčem (a pak, že je na Mílu Baroše vyvíjen tlak..), ale vůbec existenci dvojníka Latifa, který tady slouží jen jako jakýsi kontrastní protipól Černého prince z pekel zhýralosti a sadismu. Ostatně, pokud vůbec někdy tuto roli hrál a nevyužíval své podoby na Saddámovic prvorozeného jen k balení bagdádských holek, co když Američané sejmuli v Mosulu dubléra a pošuk Uday se uklidil do Irska, kde si přivydělává sepisováním memoárů? Zubní záznamy mohou být někdy scestné a to ostatní, jak tvrdí autoři, je historie. A ta se přece odjakživa hezky překrucuje.. Dodatek: Kdo nedávno viděl Cohenova Diktátora, tomu mohou občas cukat koutky v momentech, které jinak vůbec vtipné nejsou.. (20.06.2012)