47 róninů

Přítelkyni lákala ta japonská mytologie. Mně z traileru také docela zaujala. Pak ale přišli zdejší kritici a bodohoniči a ukázali, že 47 Roninů stojí za hovno. Hle jsem si řekl, že buď se plete databáze a nebo se pletu já a na film jsem se vydal. Samozřejmě se slušnou skepsí. Nakonec jsem ale přišel na to, že se pletou rádoby vznešení odborníci, protože jsem se v kině dočkal víceméně slušného historického fantasy s japonskou mytologií. Mám dost i za to, že Keanu Reeves dbal na to, aby plno japonských samurajských myšlenek prošlo sítem pravdy a tak tu není zase tolik výmyslů, na kolik byste od Hollywoodu mohli očekávat. Zároveň ale musíte počítat s tím, že je to fantasy. Každopádně ve své podstatě je to dle mého soudu dobře natočený film. Má všechno, co dobrý film má mít. Má akci, napětí, kvalitní režii, kameru, ale i herecké výkony. Vlastně všechno je tu poctivé tak, jak byste od zdejšího hodnocení rozhodně nečekali. Proto můžu říct jediné a to, ať kino za účelem tohoto filmu rozhodně navštívíte, protože si to zaslouží. Byl jsem skeptik, ale dlouho se mi nestalo, abych se takhle mýlil. 47 Roninů je velice povedený a zajímavý film. Bejt to natočené Japonci o Japoncích, zřejmě to skončí v černých číslech. Nikdo by to totiž nepochopil. Tady ten Hollywood vnímám jako určité plus pro širší veřejnost. Otázka je, jestli i tak to dokáže ocenit. (05.01.2014)

Překvapivě důsledný hollywoodský spektákl, který nahlíží na tradice japonské kultury možná naivní, současně ale i poměrně uctivou optikou. Fantasty prvky jsou překvapivě užity poměrně střídmě (a rozhodně nepůsobí v příběhu nepatřičně), Keanu Revees je svým subtilním projevem dle mého spíše vědomě podřízený k tomu, že není hlavním hrdinou v pravém slova smyslu, než že by byl herecky matný, lokace se střídají se železnou pravidelností a akce byla minimálně solidní (nelze nicméně přehlédnout násilnou absenci krve, která několikrát nutí střihače k bizardním zásahům). Výsledek mě každopádně příjemně překvapil. Jako historickou kapitolu to nelze brát vážně ani omylem (a nemyslím, že by to byl tvůrčí záměr). Jako fantasy variantu jedné legendy, která chce připomenout některé hodnoty? S tím nemám sebemenší problém. 70% (23.03.2014)

Čekal jsem 47 Konin a dostal jsem překvapivě solidní přímočarou fantasy, po níž bych moc rád viděl zdejší kohortu absolventů FFUK, sveřepých japanologů a dalších přechytřelých kokotích hlav spáchat harakiri pletací jehlicí, neboť jsem si to kvůli jejich osvíceným zvratkům málem nepustil. Dávám vám tímto příležitost zemřít jako muži a ne se zadusit vlastním egem jako esoteričtí žvaniví tranďáci. Ač plné až po titulky Maků a makaků skvěle zadržujících krev (a to i z useknutých hlav), které našinec od sebe rozezná jen za pomocí špatného a horšího anglického přízvuku, a ten Kínu zase vypadá s katanou jako panna s vibrátorem, má to spád, švih a je to zcela prosté čajových obřadů, haiku, Takešiho hradů a ostatních bambusáckých broskvovin pro otoky. (15.03.2014)

Celkom sympatická rozprávočka so stopami anime. Krv zúfalo chýba a dobová japonská mentalita tam nie je ani náhodou (emancipované manželky a dcéry samurajov, haha), ale príbeh má hlavu a pätu, hlavný hrdina (nie Keanu Reeves) prejde nejakú cestu a celé to výborne vyzerá - super kostýmy a dekorácie a veľmi dobré triky. Stráviteľná jednohubka. (17.01.2014)

47 roninů je ve vztahu k tradicím film citlivý (což se projevuje i v jeho konci), a zároveň ovlivněný klasickými hollywoodskými principy: (a) individualismem skrze psychologické definování postav, (b) příčinným řetězením vyprávěných událostí, (c) dvěma liniemi akce, z nichž jedna je pracovní a druhá milostná. Právě neustálá oscilace filmu mezi těmito vzorci postupů podle mě utváří dynamiku ozvláštňování, jež jej sice (přeneseně řečeno) staví trochu mimo čas a prostor, ale zároveň ho činí jistou měrou nezaměnitelným a divácky lákavým. Více tady. (08.02.2014)