47 róninů

Ubohý pokus o recyklaci Posledního samuraje s prvky infantilního fantasy pro imbecilní nerdy. Diletant Rinsch dokázal i ze Sanady udělat parodii na samuraje a Reeves byl se svým kamenným ksichtem a prkenným hereckým projevem castingový omyl nejhrubšího zrna. Film se snaží hrát na vybájenou japonskou strunu, na odměřenost, buSHITo kodex, děsnou vážnost a čest, ale zároveň tam japonští herci (úplně všichni) celou stopáž žvatlají lámanou angličtinou a jsou nuceni do hollywoodských vtípků o tlustých prdelích, což prokládají klišoidním americkým patosem. Scénář je naprosto debilní a připomíná českou pohádku (zlosyn unese princeznu na temný hrad a s pomocí rybo-draka, čarodějnice a hradní děvky v jedné osobě jí ne a ne vydat hlavnímu hrdinovi - Američanovi). Rinsch se nepokrytě snažil okopírovat Zwicka, vzal si od něj to nejlepší, vytřel si s tím prdel a přidal pár mizerně vypadajících CGI efektů za 200 mega. Se zapnutým mozkem se to nedá dokoukat s vážnou tváří, zvláště ne tehdy, kdy rejža udělá z bájných 47 roninů 47 ninjů a deset minut potom zařadí zdlouhavou patnáctiminutovou scénu s rituální seppuku, oslavující návrat statusu samuraje. 40% (01.04.2014)

Přiznám se, že jsem nikdy nějak zvlášť neinklinoval k fanatickým škrkavkám v kimonu s bušidó kodexem, který se sice tváří strašně čestně, ale paradoxně je nepěkně na palici... tedy snad v pubertálním mládí, ale to se nepočítá, hormonální změny v rachitickém těle jsou poměrně extrémní záležitostí a vychýlení zdravého rozumu snadné, navíc karate je svinstvo, jak ví každá evropská babička kopající hovno pod postel. Tedy jsem po skončení barevných ostrovních cingrlat pod knutou despotických šógunů sečetl, zhodnotil a odběhl si opláchnout penis hypermanganem, po prokapání oka borovou vodou a vypláchnutím tlamy rumem jsem dospěl k názoru, že tři pizdy jsou hodně a nekompromisně jednu katanou uťal. Já si prostě myslím, že to mají z těch ryb a jednou vydám vědeckou práci, která bude pojednávat o vlivu jodu na centrální nervovou soustavu, která pak nutí skelet, aby se servilně klaněl před každým čuramedánem, který si nezaslouží ani pochcat… Neplést se slušností, hrdostí a peytl ví čím ještě. Leda hovno! Japonská krutůra mě prostě míjí, tedy jsem velmi objektivně neobjektivní, a i když se zdá, že pověst o čtyřiceti sedmi samurajích je veskrze chlapská, heroická a ptáka topořící podívaná plná cti a hrdosti, pak je to pravda jen zčásti, druhá půlka je totálně blbá a blbější. Pokud mám hovořit k filmu, hrozně, ale šíleně jsem se nudil, závěrečná šípovaná, kudlovaná a sekaná byla sice ok, ale bylo toho málo, a když už mohl do rvačky zasáhnout se svým celým metrem a půl okovaný postrach z tábora padouchů, trčícím nad všemi jak hora Fudži, zrádní, šikmoocí trpajzlíci ho vyhodili do vzduchu…no, k hovnu. Opět zkrátka spíš pro děti, které se u každého Hobitka počurávají do šusťáků, fantasy mě nebere, ale byl bych ochoten udělat výjimku… ovšem to zazdily cupitající mořské Anny, cože konkubíny??? Jak asi roztáhnou nohy, he? Taky mi tam chyběl ňákej bílej xicht, či alespoň historicky přesný negroameričan. Jenkijové jdou zřejmě do sebe a Pearl Harbor pomstí rafinovaněji. Přesto kravina. (29.04.2014)

O historické události, která tento film inspirovala, nevím vlastně nic, a tak mi ani v nejmenším nevadí, že si s ní tvůrci pohráli s jemností kováře. Podstatně horší je, jak nudně působí výsledek jejich práce. Špetku originality jsem v něm nenašel a ani snaživý Keanu Reeves, charismatický Hirojuki Sanada či poměrně nečekaný závěr snímek příliš zajímavějším neudělali. Co do míry zklamání a nezáživnosti mi 47 róninů připomnělo unylý remake Souboje Titánů z roku 2010. Škoda. (20.06.2015)

V Japonsku je historický príbeh o 47 Roninoch azda ten najznámejší. Bol už nespočetne krát pretavený do divadelných hier, románov, televíznych seriálov a filmov. Tomuto snímu avšak niečo chýba. Problém adaptácie je, že je vrcholne nejaponská. Prakticky všetko mimo rámca pôvodného príbehu do filmu nepatrí. Hlavný hrdina Kai je de facto postava navyše, akoby úplne vedľajšia, scenáristi sa jej urputne snažia pripísať nové línie, ďalej útek do provincie, love story s Mikou, Kaiov pôvod či určité schopnosti. Napríklad film je fantasy len do určitej miery. Je tu postava zlej čarodejnice, príšera v lese a istými schopnosťami oplýva aj hlavný hrdina Kai, ktorý ich však vytasí len raz a to v záverečnom boji. Film mohol dopadnúť proste aj lepšie. Herecké výkony fajn, kvalitná práca s kamerou a efektami i bohatá výprava. Myslím si že je to film hodný štyroch hviezd. (05.10.2014)

Překvapivě důsledný hollywoodský spektákl, který nahlíží na tradice japonské kultury možná naivní, současně ale i poměrně uctivou optikou. Fantasty prvky jsou překvapivě užity poměrně střídmě (a rozhodně nepůsobí v příběhu nepatřičně), Keanu Revees je svým subtilním projevem dle mého spíše vědomě podřízený k tomu, že není hlavním hrdinou v pravém slova smyslu, než že by byl herecky matný, lokace se střídají se železnou pravidelností a akce byla minimálně solidní (nelze nicméně přehlédnout násilnou absenci krve, která několikrát nutí střihače k bizardním zásahům). Výsledek mě každopádně příjemně překvapil. Jako historickou kapitolu to nelze brát vážně ani omylem (a nemyslím, že by to byl tvůrčí záměr). Jako fantasy variantu jedné legendy, která chce připomenout některé hodnoty? S tím nemám sebemenší problém. 70% (23.03.2014)