Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Po letech, strávených ve Vídni, se vrací Jindra Jarýnová se sestřenicí Amálkou na statek svého otce. Ten jí představí učitele svých synků, vlastence Lípu. Jindře se učitel líbí, ale nedá mu to najevo, protože zjistí, že ho miluje Amálka. Jednoho dne na statku vypukne požár, který pomáhá Lípa hasit. Amálka se mu vyzná ze své lásky, avšak Lípa ji odmítne s tím, že miluje jinou. Finanční situace statkáře se vinou požáru stále zhoršuje a Jindra požádá hraběte Ostrovína o pomoc. Ten pomoc přislíbí, ale žádá, aby se za něho provdala. Při honu Jindra nešťastnou náhodou postřelí Lípu. Obětavě se o něho stará a oba zjistí, že se milují. Jindra se přesto provdá za hraběte, aby zachránila otce. Po třech letech nešťastného manželství porodí syna a zemře. Jejím posledním přáním je, aby hrabě svěřil dítě do výchovy Lípovi. Lípa se dítěte s láskou ujme.
Tento námět byl již dvakrát v českém filmu zpracován jako Jindra (Oldřich Kmínek, 1919) a Jindra, hraběnka Ostrovínová (Václav Kubásek, 1924). (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (11)

Pampa 

všechny recenze uživatele

Protože babička měla ráda filmy pro pamětníky, tak se i dnes na některý z nich podívám. Tentokrát to byla Jindra, hraběnka Ostrovínová. Spoiler: S každou holkou občas mává puberta a s Jindřiškou mává docela dost. Karel Lamač se mi do role vlastence - učitele moc nehodí (a to ho mám ráda jako Kantora ideála), dokonce mi příjde, že už mluví špatně česky. Některé scény v tomto zvukovém filmu jsou podány jako scény z filmu němého. Představitelka Jindry je krásně fotogenická ale protože je věkově starší než postava kterou hraje, tak jí tu prvně zamilovanou dívku stěží uvěříte. Naivní sestřenice Amálka je zmalovaná jak plakát, tak si ji ani moc neoblíbíte. Na druhou stranu se mi líbila scéna se služkou a zahradníkem. Pověru s kukačkou jsem až dosud neznala. Kolikrát spolu uslyší kukat kukačku, tolik budou mít dětí. "Sedm dětí, já se stydím." "Za děti se nemusíš stydět". Původní Klicperův román jsem nečetla ale svého času to byl "trhák" převážně vesnických knihoven. Film je podán umělecky a tak mi příjdou některé scény zbytečné např. stínové divadlo, hraní na hudební nástroje nebo němé scény. Jestli si tento film pustím ještě jednou, to umění přetočím a nechám si jen ty citové scény. Zbyde asi patnáct minut z celkové délky. Ten závěr s Jindřiným synem a učitelem Lípou znamená, že chlapec je věrným obrazem své matky, tudíž v Lípovi vyvolal takovou citovou reakci. Podle mého názoru nepovedený film. Určitě je pro film lepší napsat zcela nový scénář než vzít pár scén z oblíbené, přesto (i na třicátá léta) zastaralé knižní předlohy. Dvě hvězdy. ()

Bart 

všechny recenze uživatele

Tento námět byl v naší kinematografii zpracován celkem třikrát. Poprvé to bylo v roce 1919 pod názvem Jindra a režijním vedením Oldřicha Kmínka. Po druhé se námětu zhostil další režisérský neumětel Václav Kubásek v roce 1924. Tentokrát se film jmenoval Jindra, hraběnka Ostrovínová. A nakonec se na toto melodrama vrhnul Karel Lamač. Přestože to byl dobrý režisér a zvláštní typ komika (dobrého komika), melodrama evidentně nebyla jeho parketa. Film je neuvěřitelně nudný, předvídatelný, utahaný, přeslzený a celkově velmi nepovedený i po herecké stránce, které vévodí trapný výkon pana režiséra a Jarmily Lhotové, která tak uzavřela svou ne příliš plodnou filmovou kariéru. Hvězdička za kameru. Jinak pravý a nefalšovaný odpad. ()

Reklama

karlee 

všechny recenze uživatele

Herci jsou ještě viditelně pod vlivem němého filmu, možná se mohli na zvuk vykašlat úplně. Ze začátku jsem si na ten vlastenecký a milostný patos těžce zvykal, ale od scénky prosby za odpuštění mě ty Jindřiny řasy začaly fascinovat. Záchrana na splavu a Amálčina tklivá píseň také potěšily. Ovšem ten poslední záběr, na ten bacha, tam to Lamač se svou přítulností trochu přepískl. ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Není to až tak špatný film. Jarmila Lhotová ovšem byla mizerná herečka, naví neoplývala žádnou krásou, i k¨některé další role (Kysilková, Hajská) byly zahrány neobvykle amatérsky, naopak cenné bylo pěvecké sólo Marie Tauberové a ovšem i Karla Hašlera. Hlavně kvůli těmto hudebním vložkám přidávám jednu hvězdfičku na celkové tři. ()

Šuplík 

všechny recenze uživatele

Strieborné plátno jak má byť! Popri parádnom Lamačovi tu máme dve parádne ženštiny - Mariu a samozrejme Jarmilku, z ktorých sa, mimochodom, prvá dožila 91 rokov a druhá dokonca najviac spomedzi českých herečiek. A tú chorobu jej človek proste nemohol baštiť, už na pohľad vypadala móc zdravo. Normálne ten level, ako keď Kirk Douglas hrával chorých a duševne i fyzicky zlomených ľudí, hehe. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (1)

  • Film bol natáčaný v Pruhoniciach. (dyfur)

Reklama

Reklama