Jen Bůh odpouští

Pozoruhodná haluška. Jedna z ní měla zamotanou kedlubinku. Nicméně po několika dnech potvrzuji, že mám jistou slabost. A to slabost pro zajímavou hudbu, úchvatný vizuál, němého Ryana Goslinga i pro pana Refna. Moje hodnocení je čistě pocitové a racio vynechávám. (20.05.2016)

(2x) Nejlepší Refn. (11.06.2013)

Viděla jsem o hodně lepší filmy, které nebyly založeny na naraci. (18.08.2013)

CineStar Anděl (ČSFD projekce) - Jednu hvězdičku dávám za hudbu a druhou za pár násilných scén, které mi připomněly, že se dívám na film pro dospělé a ne na pohádku pro děti, které chceme uspat. Protože tenhle film byla nuda nudoucí, ale hlavně obrovské zklamání. Zejména mě zklamal Ryan Gosling, kterého mám ve své TOP-ce a od kterého bych čekal o 100% víc. Dialogů tu bylo minimum a když už, tak stály za prd, anebo doslova bavily. Což určitě nebylo účelem, ale někdy jsem se u toho smál jako u nějaké komedie. Zejména jsem nepobíral postavu Chong-Gott. Co to mělo znamenat, zabiják a zpěvák v jedné osobě? To mě fakt rozesmávalo. No a konec...WTF? Uff, tentokrát jsem z čsfd projekce odcházel maximálně zklamaný, ba dokonce naštvaný, jak někdo tohle může natočit a považovat za umění. 35% (05.06.2013)

Jodorowsky? To těžko, na to není Refn dost velkým magorem. To spíš ten Noé nebo trochu béčkovější Lynch. Malinko jsem se nudil, asi dvakrát kouknul na hodinky, ale v tom průjmu filmů posledních měsíců je to pro mě příjemná změna. Jak tady píšou kolem - příliš artové, prázdná póza, manýra, nedivácká festivalovka? Asi začnu jezdit na festivaly. (12.06.2013)

Drive se mi nelíbil, tohle je ještě horší. POMO nás varoval, ale neuposlechl jsem. Příště mu budu věřit. (05.06.2013)

Gratuluju ke kameře, pohledům na Goslingovo krásný ruce a k vtipný mámě, ale kdyby tahle uber cool podívaná trvala třeba jen 10 minut, nezlobila bych se ani trošičku. A jestli jste někdo pochopil, proč byla ponořena ruka do hlubin matky, ráda si to nechám osvětlit. (05.06.2013)

Po relativním úspěchu poměrně násilnického thrilleru Drive, vsadil autor na osvědčený postup "masakry vs. Gosling", ale obávám, že pokud jsme všichni čekali něco jako Drive 2 (a to jsme asi čekali), budem přinejmenším zaskočeni. Ačkoli jsem velkým Ryanovým fanouškem a žeru poměrně všechno, co udělal, domnívám se, že by měl začít filtrovat role, které vezme nebo mu to zničí kariéru. Sice se hodí jak na autistického otloukánka, tak i na lovera par excelence nebo právě na drsňáka, kterej likviduje své nepřátele, ale to co se odehrává v tomto rádoby komorním snímku, je asi už přes čáru. Nevím, jestli je horší to, že hodinu a půl ve filmu mlčí, pak se nechá zmrdat od matky, které je mimochodem vedoucí drogového kartelu (což se ale nedozvíte, pokud si nepřečetete promo materiály distributora), pak dostane na držku od vysloužilého karaoke hrdiny-policisty, kterej mu na konci filmu ještě utne ruce. Dál si nejsem moc jist, jestli mi víc vadí dlouhé psycho záběry jakoby vykradené z pera Lynche nebo Triera, které ovšem rovnou přenáší i tu stejnou mimózu, jako u těchto autorů samotných, nebo gejské nafialovělé nasvícení víc jak poloviny filmu. Ten ve výsledku balancuje na pomezí povrchnosti, pozérství a prvoplánovitého rádoby artu, takže v podstatě jediným světlejším bodem (když pominu velice solidní gore scény), je mrtě přísný soundtrack Cliffa Martineze. (04.09.2013)

Shrnu to takhle - ten film se mi opravdu nelíbil... (22.06.2013)

Winding Refn je režisér čo si môže dovoliť všetko, nesmierne dlhé zábery, ploché charaktery, litre krvy a mnoho ďalšieho čo si normálny režisér nedovolí lepšie povedané čo mu veľké štúdiá nedovolia. Refn si točí svoje filmy, svojským štýlom a je v tom dobrý. Réžia výborná, elektrizujúce prostredie, každá scéna dokonalá. Scenár tipujem 60-70 stránok ale čo už, kto by vydržal ďalšiu hodinu, možno masochista. Celkový dojem nebol zlý, ale mohlo byť aj lepšie. 75% (25.07.2013)

Emočně prázdná artová onanie. (30.05.2013)

Tak u Refna se stalo očekávatelné a po opojném úspěchu Drive se rozhodl přitlačit na pilu a natočit (zjevně hlavně pro sebe) něco jako poctu Jodorowskému, kde se už rovnou vykašlal na děj a na postavy (nebo spíš jejich prázdné schránky vyjma Matky), které mu slouží jen jako zátiší pro kameru a pečlivě aranžované scény s chvílemi zajímavým hudebním motivem. Artový mix fikce a reality s občasným násilím ale jaksi postrádá něco, čeho by se dalo v závěru chytnout. (05.06.2013)

Chtěl jsem odejít ze sálu.... což se mi u žádného filmu prozatím nestalo. Ale jedna hvězdička za Goslinga <3 <3 <3 (05.06.2013)

Stylové nasnímání Goslinga, kterak čumí, kam mu uletěly včely, a když je konečně najde, opíchají ho do ksichtu. A teď vážně.. Ať už to bylo o frustraci ve vztahu k rodinným rolím (matka, otec, bratr), pojednání o příčinách a následcích či jen exoticky atmosferická revenge show ve stylu oko za oko, asi jsem to úplně nepobral, ale Freud by měl zcela jistě radost.. (06.06.2013)

Dobrý to bylo, opravdu nečekaně dobrý. Nechybělo moc a nechal bych se odradit od návštěvy kina, protože to bylo ze všech stran "To byla blbost", "Vůbec neni poznat co si Julian myslí a co je skutečnost", bla bla...... Ani hovno. Jsem moc rád že jsem na to šel. Dost se divim že takový atipický kousek vůbec do multikin šel. Vůbec nechápu co bylo nejasného na tom, co je jen myšlenka a co skutečnost, nebo jak může mít někdo problém s tím, co kdo čím myslel. Každopádně hodně zajímavý, místy možná až moc brutální kousek na který člověk opravdu musí mít náladu. [Cinestar Anděl - 8.6.2013] (12.06.2013)

Artový fetiš. Poloprázdny Refn- exhibicionistické násilie, ukázková hypnóza, podmanivá hudba a vizuálna očista. Maximálne nedivácke a undergroundová pastva pre oči. Film v symboloch. Tak náročny, a pritom tak ľahký film. Chyba filmu je, že bol daný do bežnej kinodistribucie: mnoho ľudí nemá šancu vobec zistiť "čo to ten Refn v tom filme mele za sračky". Treba sa tomu podáť a pohltiť všetky svoje zmysly. Nežný, tvrdý, bolestivý, neukoný overdrive. Bezkonkurenčne film roka.. (03.07.2013)

Aha, tak takhle teda zase ne. Nebudu lhát, že je pro mě snímek více než zklamáním. To co jsem zatím viděl od Refna zatím viděl, se mi líbilo. Osobitý režisér, který se nebojí jít proti proudu a svoji autorskou vizi dokáže udržet od začátku do konce. V případě Jen bůh odpouští se ale trochu přepočítal. Do extrému zahnaná, přehnaně umělecká záležitost, která díky hodně proměnlivému charakteru končí hodně daleko za očekáváními. Vizualní podmanivost přichází vniveč, herecké výkony pak u některých účastníků připomínají až parodii na artové filmy. Možná jsem se jen ve snímku spletl. Možná ale Refn nabral až příliš sebevědomí a ve svých vlastních možnostech se ztratil natolik, že ani jeko skalní fanoušci jednoduše nemohou dál. Tak snad to příště dopadne, Nicolasi. [45%] (21.07.2013)

"Only God forgives" patří mezi takový ten typ festivalových snímků, které se snaží být v něčem šokující, možná originální, a chtějí předat určité poselství. Bohužel často to dopadá jako v tomto případě - výsledek nakonec vyzní prázdně a hloupě. Ve filmu se střídají nekonečné záběry na obličeje herců se záběry, kdy chodí a kdy zabíjejí (přičemž krvavé detaily jsou sice pěkné, ale v kontextu působí celkem mimo). Dialogů se člověk moc nedočká a když už někdo promluví, "stojí to za to". Díky tomu se film hrozně táhne a ta hodina a půl vám přijde jako věčnost. Dávám 1 hvězdičku za Goslinga, dobré gore efekty a celkem zajímavé vizuální zpracování. (05.06.2013)

Těžko říct co to mělo být. Dlouhé, táhlé záběry, které i přes velmi pomalu chůzi byly podporovány slowmotionem to je něco. Ale jinak naprostá krása sledovat světla Bangkoku, kamennou tvář Goslinga atd. atd. 90 minut akorát pro potěšení očí a mnoho nejasných otázek k filmu. (06.06.2013)

Refn si ze všech udělal dobrý den a zkouší, kam až sahají hranice autorství a zároveň hledá kompromis/přesně vytyčenou hranici mezi experimentem a narativním filmem. Vzdal se veškeré snahy o soudržnost a stvořil vizuálně podmanivý film u kterého si jen nejsem jistý tím, jestli funguje jako celek (nějakou jinou optikou by jistě soudržně působil, psychoanalýza nabíledni), zato ovšem povyšuje borcení diváckých očekávání na ústřední princip. Po Jen Bůh odpouští se už asi dá očekávat jen tvůrčí zklidnění: zkrátka počin, jenž můžeme s klidem sledovat v televizi, s popcornem a nohama na stole (a být šťastní, jak je to pochopitelné a jak to dobře dopadlo, že). Téměř nehodnotitelné. (22.07.2013)