Konečná

Nebýt prostější zápletky a postavy Johnnyho Knoxvillea, která se svým pojetím do filmu zoufale nehodí, mohlo to být naprosto čistých 80%. Takhle je třeba přivřít oči, vzhledem ke kvalitní akci, pěknému vizuálu, památným hláškám a příjemné sebeironii, kterou božský Arnie projevuje, to ale není vlastně tak obtížné. Sice "jen" 70%, ale zatraceně pevných pro poctivě odvedené béčko v áčkovém balení. A nejmilejší překvapení? Arnold na to i po letech má. Vypadá výborně! (21.01.2013)

Nevyčítal bych filmu, že se zapomněl v 80. letech, kdyby diváku nabídl i nějakou parodii sebe sama, či hmatatelné odkazy na předchozí Arnoldova díla, jenže nic z toho se nekoná. Neakční pasáže jsou až zarážejícím způsobem nudné, člověk pak děkuje Bohu (Arnoldovi) i za tu béčkovou akci, která stěží proráží z šedivého průměru... Arnolda je ve filmu málo a ostatní figurky bez něj nedokáži pořádně rozbouřit plátno. Whitaker se snaží, přesto jeho postava zůstává jen matným odleskem hrozivého poručíka Kavanaugha, jehož hrál v The Shieldu. 5/10 (18.07.2013)

Konečná má jedno zásadní pozitivum. Na nic si nehraje. Nesnaží se nám totiž nacpat nějaký hlubokomyslný nebo spletitý příběh třeba s nádechem nějakého tajemna. Ne, je to pravý akční film, kterému lze sotva co vytknout. No schválně, příběh jednoduchý jako žebřík, automobilové honičky jako z NFS: Most Wanted, střílení ze všech možných zbraní, krev a roztrhaná těla, návrat Arnolda a humor, humor, který stříká z každýho záběru. (Teda, mně to aspoň tak přišlo, protože jsem se musel furt smát). Určitě bych mohl jmenovat dál. Například záporák byl perfektní. Nebyl to žádný debil, jen měl prostě trochu smůlu a hlavně, na konci cesty, na konečný, stál Arnie. Možná filmu chybělo větší vykreslení postav, nebo rovnou lepší postavy, aby bylo zkrátka komu držet palce, ale to nikoho po deseti minutách už netrápilo. Arnold zde představuje starce na vejminku, ne žádného kovového likvidátora a to je prostě fajn, to nám, co mají plakát Johna Matrixe na zdi, stačí. Druhý den, jsem už sice nevěděl, o co v tom kině šlo, ale jedno vím jistě: „Dobře, že je zpátky. Konečně.“ (11.02.2013)

Tak spíše ne-e, než jo-o. Očekával jsem osmdesátkovou poctu, pomník a trošku té sebechvály. Obdržel jsem samohanu v dosti nevzhledném hávu. Verbitch si to zase shrnul tak pěkně, že na něj s radostí odkazuji a pošetřím si díky tomu klávesničku (Herr Jirži, mě naopak džekec Noksfile líbila se. Ona ten posletni důfot, že to dochledět do konec, ja? Chumor a tak dal. Sranta to plpy jak minister Bendl, ale poržhad ještě natpruměr oproti sbytek filma). (28.06.2013)

Welcome to Somerton! 65 %, avšak pokud budete v "Arnold módu" je to i na 80 %. Akorát ten Knoxville nápadně připomínal dobrosrdečného retarda Joxera z Xeny a jeho postava do filmu zapadala asi jako Whitaker do crazy komedie (tedy vůbec). Bavila jsem se královsky a nepamatuju, kdy jsem se naposledy v kině tolikrát nahlas zasmála. Wunderbar! Avšak ani bývalý guvernátor s rotačákem v ruce a bicákem, co rozbije sklo auta, tento nevyrovnaný mišmaš nezachrání. [Kino] (21.01.2013)