Drak se vrací

Hodně obrazu a minimum slova a tak se mi to líbí, protože takhle si představuji filmy ze 60.let. Byla to velmi demonická depresivní hudba od Ilji Zelenky a film mi hodně připomínal Marketu Lazarovou. Někdy ve smínku stačí obraz a hudba než film plných slov. Závěrečná scéna s kočárem mi připomněl snímek Ať žije republika nebo Kočár do Vídně. Charismatický Radovan Lukavský a hudba Ilja Zelenky v tomhle filmu neměla chybu a určitě by se ta hudba zamlouvala i Zdenkovi Liškovi. (18.10.2023)

Eduard Grečner zde nepochybně lehce šlápl na paty Vláčilovi a Ilja Zelenka na paty Liškovi. Vynikající práce těchto dvou tvůrců, drží film pevně v rukou od začátku až do konce. Tato tvůrčí poctivost, z toho dělá nejen životní film zmíněného režiséra, ale i jeden z vrcholů slovenské kinematografie. Nádherné prolínání dějové linie, mysteriózní hudební doprovod plný šepotu i podivného smíchu, rozhled po kráse tatranské přírody i starodávných zvyků, v některých případech dokonce i rituálů, a celkově silný děj plný napětí z činů zúčastněných, neboť staré křivdy a spory jsou stále zde. Střet morální cti, odvahy i povinnost s počátky byrokratických manýrů místního výboru, který si raději vypije, než by sám zasáhl. Naprostým vrcholem filmu je ovšem Emília...překrásná, herecky zcela dokonalá, přičemž její role skýtá jedno slovo, vyřčené dvakrát...jen pár výjevů, dělající z filmu ojedinělý, silný filmový zážitek... (20.07.2013)

Až Vláčilovsky snové a silně pocitové dílo patří určitě k vrcholům slovenského filmu. Věrná ryzost minulých dob krajin pod Tatrami je, jako obvykle, astrálně působivá a je emočním základem tohoto příběhu o statečném vyděděnci ze společnosti svérázných horalů. Drak sa vracia je povinným zážitkem každého obdivovatele československého historického dramatu. (29.05.2014)

Tsunami Cunami film vo svojom komentári opísal a vystihol v skratke tak dokonale, že na viac sa nezmôžem. --- Zvyšok čisto iba pre mňa, nemusíš už ďalej "čítať" – Nostalgia Run #1: V rámci povinného čítania na strednej nám bolo počas hodín literatúry púšťaných mnoho filmov (námatkovo spomínam na Eža či Na Západe nič nového), ktoré na tvárach študentov prinášali únavu, znudenie a znechutenie. Grečnerov majsterštik bol však, z nejakého dôvodu, výnimkou a v pozore bolo počas sledovania mnoho ignorantov kultúry. Vtedy som ešte celkom presne nevedel, v čom sa skrýva krása a umenie tejto snímky, no cítil a tušil som, že tu ide o niečo výnimočné. --- O rok neskôr nám film(y) (a fakt kurevsky dobré) nepovinne na audiovízii a mediálnej komunikácii púšťal chlap ako sa patrí, prof. Janko A. (presne ten prototyp profesora, akým bol napr. Sidney Poitier v To Sir, with Love, či Hilary Swank v Freedom Writers), a vtedy som ho už precítil naplno. Inými slovami, jeden z troch dôvodov, prečo filmy milujem, je Janko A. a jeho predmet. O tom, že keď som mu raz do kabinetu doniesol DVD s The Devil's Double, ktoré mi o týždeň neskôr vrátil so slovami, že je z filmu na kompletku hotový, ani nehovorím. Veľký shout-out... (2013) (2014) (15.3.2017) (18.11.2018) (26.9.2021) (26.09.2021)

Krásný (i když poněkud experimentálněji pojatý) příběh z dob, kdy hrdinství bylo ještě běžnou součástí mužského života, ale ani ono nepřemohlo zbabělost a slepou lidskou nenávist. Film hodně blízký Vláčilovskému vnímání světa, nedosahující ale výšin Mistrových filmových podobenství. Subjektivně jsem měl při percepci tohoto audiovizuálního díla velké problémy s absencí zvuku a ruchů (především ve flashbackcích) a hlavně hudbou Ilji Zeljenky, byl to místy dosti rušivý element. Odhlédneme-li však od tohoto aspektu, filmová balada Drak sa vracia se řadí k tomu podařenějšímu a ve svém čirém podobenství o malostech lidského konání i unikátnímu a obohacujícímu z tzv. Československé nové vlny. Radovan Lukavský to svým strhujícím hereckým výkonem jen podtrhuje... (23.05.2009)