Stoker

Za tento "nejlepší nerealizovaný scénář" bych malého Wenthwortka nejraději zavřel zase na pár sérií do vězení. Zručný a správným způsobem úchylný Chan-wook Park se sice snaží zaujmout drobnými vizuálními finesy a několika osvěžujícími hrátkami, jenže z hovna bič zkrátka neuplete. Již v Bakjwi se režisér potýkal s problémem, kdy se neúspěšně snažil nahradit poctivý děj "podivnou" atmosférou, jenže Bakjwi bylo aspoň odvážné a snad i trochu zajímavější, co se týče vnitřních pocitů postav. Stokerovi jsou prázdní, napětí zde téměř nefunguje, potenciál hororou zůstal hanebně nevyužit... Chan-wook Parku, samozřejmě tě mám rád, jen tě teď musím mít rád o něco míň. 4/10 (17.07.2013)

Kamarád, který film viděl dva týdny přede mnou, mi Stokera vychválil do nebes, čímž je možná nakonec způsobeno to, že já opouštěla kino lehce zklamaná. Parkova kreativita může být nezměrná a vizuálně to může být krásné, pokud ale scénář není ani originální, ani strhující, celkový dojem to nezachrání. Tak trochu jsem čekala, že mě rozuzlení příběhu dojme, rozzuří, nadchne, prostě jakkoliv emocionálně zasáhne. Namísto toho mé pocity při závěrečné scéně vyjadřovalo nezaujaté: "No a co?" a o hodinu později už jsem málem zapomněla, že jsem nějaký film vůbec viděla. Tento komentář ostatně píšu v době, kdy od mé návštěvy kina uplynulo pár dní, a zodpovědně mohu prohlásit, že ve mně i přes své krásné zpracování Stoker nezanechal naprosto nic. (06.03.2013)

Představuji si, že ten chlap byl imaginární a vše ostatní bylo též imaginární. Rozhodnout se, zda si myslím, že takhle by se to nestalo, nebo si zakrývám pravdu. Když ale musí vynulovat všechno okolí, aby se jí mohl zmocnit, pravděpodobně byl vymyšlený špatně. Tudíž si můžu úlevně říct, že mi to nehrozí. A poslední otázkou je, proč tolik přemítám nad studenou a odtažitou věcí. Na základě předchozích zkušeností se mohu domnívat, že po čase na film absolutně změním názor. A doufat, že to ospravedlní moji existenci, používání vznešených slov, lásku k věcem v lese a obecné nevzrušení. (29.6.2013) --- Tak jsem se vrátila, abych stiskla mému minulému já rameno a Stokerovi zvedla hodnocení o hvězdičku. A ještě možná vysvětlím proč. Moje původní výhrady sice trvají, a totiž že Wentworth Miller bohužel ve svém umu zůstává o několik kroků za Parkem, ale cítím potřebu si povzdechnout, že díky bohu za Miu a role dívek a žen, které si vybírá. (6.5.2022) (29.06.2013)

Tak to byla moje premiéra a první setkání s Chan-wook Parkem. Bez ohledu na to, že je to film, který už nechci nikdy vidět, tak si Stoker zcela jistě zaslouží plné hodnocení. Proč? Protože režie, kamera, zvuk (plus hudba) a střih byli v tak dokonalé harmonii, že se to rovná téměř uměleckému dílu. Atmosféra je od začátku až do konce temná a prodchnutá mrazivým zlem, které se v ní projevuje tolika a takovým způsobem, že to na mě působilo skutečně děsivým dojmem, což bylo i účelem, který se maximálně povedl. Určitě to bude pro mnohé filmový kulinářský zážitek s brilantními hereckými výkony i když ne s plně využitou Nicole a já jen doufám, že slečnu Stokerovou nikde nepotkám. Dokonale originální psychopatický film s jednou malou vadou na kráse, kterým byl trochu slabší scénář. 4,5* (09.06.2013)

Stokerovi jsou pádným důkazem, že i z řádně řídkého dějového lejna lze uplést sakra působivý bič; a není to naštěstí pouze o jednotlivých památných scénách (i když sprcha, hra na klavír ve dvou či ořezávání tužky se do paměti vryjí, ne že ne), ale o celkové znepokojivé atmosféře, Parkově režijní nadřazenosti a duu Mia/Goode. Jen ten Wentworth Miller by pro příště měl raději setrvat jen u těch útěků z vězení. (06.03.2013)