Na druhé straně

Lisbet a Hassel, prostě manželé Rapačovi si zahráli manželé a skoro byste jim to štěstí záviděli, kdyby jim ovšem nezazvonil telefonát, který bez varování otevřel staré rány děsivého dětství. Kvůli svým oblíbeným hercům dávám čtyři hvězdy, jinak bych tak rozdavačná nebyla - příběhů o chlastu už bylo mraky a tenhle rozhodně nic nového nepřináší. (30.05.2021)

Film o tom, keď mama zvislá na alkoholikovi násilnikovi a hochštaplerovi zanedbá svoje deti. Film o tom ako dcéra nevie odpustiť a neprestajne "dusí" v sebe minulosť. Chýbala mi tam pasáž o tom ako sa dcéra osamostatnila, počas rokov keď bola milo a založila si vlastnú milovanú a milujúcu rodinu. Nedbal by som keby to bolo o ten kúsok dlhšie, film je smútný ale pozerateľný. (09.06.2018)

Noomi Rapace je tady zase úžasná, ale film na ní nestojí ani zdaleka. Tahle švédsko / finská depresivní sonda přímo oplývá výbornými hereckými výkony. I ta nejmenší role je výborně obsazena a zahrána s obrovskou přirozeností a přehledem. Díky tomu ani nepoznáte že je příběh trochu tuctový a ne moc zajímavý. Silný určitě, tragický naprosto jistě, ale především v druhé půlce už lehce odhadnutelný a mírně nudící. Svinalängorna je typické dílo skandinávské produkce, je tím lepší čím víc času uplynulo od posledního podobného snímku, ale reálně vzato, při porovnání je to lehký nadprůměr. (20.09.2012)

Noomi, tak trošku jinak, než ji znáte. Už ne rozhodně osamělá dívka, ale šťastně vdaná matka dvou dcer. I když tenhle její poklidný život se nerodil rozhodně lehce. Na minulost nelze zapomenout, což v tomhle případě platí dvojnásob. Její nynější štěstí bylo vykoupeno obrovským smutkem a zklamáním v dětství a teď stojí tváří v tvář vlastní matce, kterou už hodně dlouho neviděla. Matce, kterou milovala i nenáviděla zároveň a která ji připravila o ty nejhezčí dětské chvíle radosti. Noomi, která zde hraje se svým opravdovým manželem, byla hlavně ve druhé polovině dost přesvědčivá, což lze také říct o hlavní dětské hrdince Tehille Blad, která se jí minimálně vyrovná, v tomhle velmi smutném dramatu o jedné rodině, kde byl bohužel alkohol na prvním místě. Fakt, který snad ani nemůže dopadnout dobře..... (13.01.2015)

„Hrůza. Hrůza je strach, že se stane něco zlého.“ A malou Leenu čeká hodně hrůzy...Divák se může zpočátku jen zkusit uhádnout, jaká traumata si Leena ohledně své matky prožila. Postupné vnořování do nepříjemné minulosti, kterou se v sobě snažila mít bezpečně pohřbenou, odkrývá někdejší Leeninu hluboko zakořeněnou bolest a člověk má skoro chuť okřiknout jejího manžela, že některé dveře s kostlivci by bylo lepší prostě otevírat. Ale ve výsledku to může to být i jistý druh terapie, jakkoliv bolestivý…Nadprůměrné drama plně se opírající o herecké výkony mladší i starší představitelky hlavní postavy, obě byly velmi uvěřitelné. I samotný příběh má sílu a nemusí v něm ani docházet k těm největším zvěrstvům (alespoň dle mých diváckých zkušeností). Pernilla August, pro mě do teď známá pouze jako herečka, v mých očích každopádně obstála i na režisérské stoličce a já jejímu celovečernímu debutu dávám solidní 4*. „Nikdy nepřestaly růst. Slunečnice tvýho táty. Dal jim tolik lásky.“ - „To nebyla láska. Zalíval je chcankama.“ (14.08.2022)